Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > červ-srp  > PŘÍLOHA

Projev ředitele výzkumu a vývoje společnosti ZENTIVA Jana Šotoly

Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové,

dovolte, abych nejprve poděkoval za vaše pozvání na zasedání Akademického sněmu a za možnost přednést svůj názor na financování vědy a na její úlohu ve společnosti. Žijeme v době převratných společenských změn: pád života neschopných a životu se příčících diktatur, které namnoze vystřídal kapitalismus mafiánského typu, krize burzovního „kasinového“ kapitalismu, ekologické problémy v důsledku technického pokroku, sociální problémy kvůli poklesu průmyslové výroby, úžasný pokrok v komunikačních technologiích či v biotechnologiích, lokální války a globální terorismus, miliarda lidí, která se denně přejídá a potřebuje léky na snižování cholesterolu, a tři miliardy hladových lidí bez šance na vzdělání.

Myslím si, že společným jmenovatelem tohoto stavu je krize mravních hodnot. Možná mi dáte za pravdu, že existuje podnikání mravné a také podnikání nemravné, stejně jako politika, a že žádný zákon na světě není schopen tuto hranici striktně vymezit – vnímáme ji intuitivně. Žádný kontrolní, soudní a policejní systém není schopen excesům nemravnosti předcházet, v lepším případě je schopen tyto excesy postihnout ex post. Politika, která by měla dbát na celkový vývoj společnosti, se prakticky projevuje spíše jako služka kapitálu a jeho paradigmatu věčného růstu, než jako síla vytvářející mravní povědomí sounáležitosti lidí mezi sebou a sounáležitosti člověka s přírodou. Zbývá jen vnitřní mravní zákon, jenž samozřejmě závisí na vyspělosti jedince, může ale být do určité míry formován společenskými špičkami.

PRVNÍ MIMOŘÁDNÉ ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHO SNĚMU AV ČR
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

A jsme u vědy. Je věda tou společenskou špičkou, která pomáhá formovat vědomí, svědomí a mravnost jedince? Je anebo není? Nebo si tuto otázku ani neklade? Pokud si tuto otázku neklade a jen mlčky předpokládá, že je, pak není. V takovém případě je jen služkou politiků a nenasytnosti kapitálu, kterému pomáhá k růstu vynucenými technickými aplikacemi. Pokud chce být součástí společenské elity zodpovědné za vývoj světa a lidstva, musí poskytovat opravdové vědění a poznání, a to v nejširším slova smyslu – nikoli jen technické aplikace. Podle mého názoru lidstvo potřebuje více než kdy jindy odpovědi na základní otázky bytí; jak funguje vesmír, jaká je role člověka, proč tady jsme, kam směřujeme… Právem čekáme odpovědi od vědy, když jsme zahodili náboženská dogmata do starého železa a vysoká mystika je rozumu nepřístupná. Napraví snad věda bídu a mravní úpadek světa tím, že nabídne lidstvu počítače s nanočipy, mobily dvacáté generace nebo teraherzovou spektroskopii na odhalování teroristů v letištních halách? Domnívám se, že daleko důležitější úlohou vědy je zvyšovat poznání lidstva na nejobecnější úrovni otázek ontologických a gnozeologických. Současná kosmologie a fyzika částic se těmito otázkami zabývá. A dokonce se dotýká nejdůležitější otázky, kterou je vztah hmoty a vědomí. Podle mého názoru je třeba právě v této oblasti úsilí zvýšit a neredukovat poznání jen na studium projevů hmoty.

A jsme u medicíny. Víme, že u většiny nemocí léčíme jen symptomy a nikoli příčiny. Tušíme, že většina příčin leží v oblasti psychické, mentální a emoční, průmysl ale jen těžko překročí svůj stín, aby tyto zákonitosti zkoumal. Je to tudíž role vědy, aby přišla se zásadními objevy, které se mohou v léčbě uplatnit. Naopak – jakou má věda šanci, pokud se bude snažit průmyslu podbízet svými aplikacemi? Tržby Sanofi-Aventis představují tři čtvrtiny rozpočtu České republiky. Česká republika dává Akademii věd ČR šest nebo sedm miliard korun. Sanofi-Aventis dává na výzkum a vývoj přes pět miliard eur. Rozpočet této firmy na vývoj je tudíž asi 20krát větší, než celý rozpočet Akademie. Jaká je šance, že se Akademie trefí do potřeb industriální firmy svým aplikovaným vývojem? Velmi malá. Jaká je šance, že se v rámci základního výzkumu objeví úplně nová molekula nebo nový prin­cip léčby? Podstatně větší, neboť se bude zabývat základními, obecně platnými zákonitostmi. Průmysl přijde sám a rád zaplatí, jak je tomu v případě prof. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nebo akademika Wichterleho.

Dobrá věda potřebuje osvícené vědce a osvícené mecenáše. Jedním z nejtragičtějších příkladů selhání obou těchto předpokladů byl aktivní podíl významného německého chemika Fritze Habera na zavádění chloru a yperitu do nepřátelských zákopů během první světové války. Neměli bychom nikdy dopustit, aby neosvícená politika diktovala vědě, co má dělat. Dnešní věda by se neměla nechat vmanipulovat do pozice služky technického rozvoje. Měla by hledat kámen mudrců a jako vedlejší produkt objevit gravitační zákon anebo sjednocenou teorii pole. V další úrovni se poté objeví porcelán nebo tranzistor – tyto aplikace průmysl rád zaplatí. Peníze ze státního rozpočtu by proto měly být plně věnovány základnímu výzkumu.