Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Jubileum mezinárodního časopisu Byzantinoslavica

Ve spolupráci Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR – Slovanské knihovny byla 26. května 2009 ve výstavních prostorách Slovanské knihovny (Klementinu) v Praze slavnostně otevřena výstava Osmdesát let mezinárodního časopisu Byzantinoslavica (1929–2009).

Jubileum mezinárodního časopisu Byzantinoslavica

Úvodní slovo při zahájení výstavy přednesli ředitel Slovanské knihovny dr. Lukáš Babka a ředitelka Slovanského ústavu AV ČR, dr. Helena Ulbrech­tová. Dále vystoupili dr. V. Vavřínek, ThLic. P. Milko a jedna z autorek výstavy, dr. L. Havlíková, kteří pohovořili o minulosti i současnosti časopisu a o koncepci výstavy k výročí založení Byzantinoslavik.
Hlavním cílem retrospektivní výstavy bylo přiblížit návštěvníkům jak historii a současnost významného českého mezinárodního časopisu Byzantinoslavica, tak seznámit odbornou veřejnost s multidisciplinárním oborem, který tento časopis reprezentuje – byzantologií. Česká vědecká byzantologie, přestože její kořeny sahají do 19. století k P. J. Šafaříkovi a K. Jirečkovi, se zformovala na počátku 20. století. Je spojena se jmény J. Bidla a M. Weingarta, kteří stáli u zrodu byzantologické komise (1928) a u zrodu časopisu Byzantinoslavica (1929). Institucionální základnou pro nový obor se stal Slovanský ústav v Praze, který byl oficiálně založen v roce 1922, ale svou činnost zahájil až v roce 1928. Jeho vznik podpořil a finančně zajistil – stejně jako vznik a financování časopisu Byzantinoslavica – prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Byzantologii i časopis podporoval také první předseda Slovanského ústavu, významný slovanský archeolog L. Niederle, autor Slovanských starožitností, který se zabýval byzantským šperkem.
Na výstavě se návštěvníci mohli seznámit nejen s portréty vedení tohoto periodika, ale také s dalšími výraznými osobnostmi československé a české byzantologie i slavistiky a jejich stěžejními díly. Ta jsou uznávána i oceňována mezinárodní byzantologickou a slavistickou vědeckou obcí.

Výstavu připravily Lubomíra Havlíková ze Slovanského ústavu AV ČR a Ivana Srbková ze Slovanské knihovny.
Výstavu připravily Lubomíra Havlíková ze Slovanského ústavu AV ČR a Ivana Srbková ze Slovanské knihovny.
Obě fota: Eva Hodíková, Archiv Slovanské knihovny

Stěžejní část výstavy je věnována vlastnímu vývoji časopisu a práci v redakci. K vidění jsou některé výtisky – od prvního z roku 1929 až do posledního vydaného roku 2008 – zejména čísla z přelomových období, která změnou své grafické podoby odrážejí změny koncepce časopisu, jeho vedení i politických režimů. V expozici je nainstalována řada zajímavého archivního materiálu, který dokumentuje redakční život: pozvánky na schůze redakce a byzantologické komise, zápisy ze schůzí, prezenční listiny, zprávy o stavu financí časopisu Byzantinoslavica a finanční rozvahy z 30. let 20. století, redakční korespondence s podpisy slavných světových byzantologů, nabídky recenzních výtisků a žádosti o recenze, a také dokumenty z činnosti Mezinárodní asociace byzantských studií (Association internationale des études byzantines – AIEB) a Československého byzantologického komitétu. Dokumentován je rovněž vývoj mezinárodní anotované bibliografie časopisu, jejíž vydávání bylo ukončeno v roce 1994. Vedle prací – jako jsou první české dějiny byzantské říše (L. E. Havlík, Přehledné dějiny Byzance, Brno 1971, 1979) a stěžejního díla české byzantologie Dějin Byzance (Praha 1992) od kolektivu autorů – je zde rovněž vystavena retrospektivní bibliografie československé byzantologie (Bibliographie de la byzantinologie tchécoslovaque I-II, Praha 1966), jediné vydané Supplementum (doplňková řada) časopisu Byzantinoslavica – práce F. Dvorníka, Les légendes de Constantin et Méthode vues de Byzance (Prague 1933) a také sborníky z mezinárodních byzantologických konferencí uspořádaných byzantologickým oddělením, redakcí časopisu a Československým byzantologickým komitétem v Liblicích (1977), v Praze (1982) a Bechyni (1990).

Lubomíra Havlíková,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.