Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > červ-srp  > PŘÍLOHA

Projev rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla

Vážený pane předsedo Akademie věd ČR, vážení delegáti a hosté Sněmu AV ČR, kolegyně a kolegové, dámy a pánové,

dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem vedení UK, nejvýkonnější vědecké instituce v ČR, k současné situaci reformy financování vědy a výzkumu.


Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl
Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Univerzita Karlova v uplynulém období opakovaně deklarovala, že princip financování vědy a výzkumu podle kvality a skutečných vědeckých výkonů je potřebný, správný a efektivní a na tomto principiálním stanovisku nadále trvá.
Uvítala proto přijetí komplexní novely zákona o veřejném financování vědy a výzkumu jako příležitost pro adresnější naplnění tohoto principu. Učinila tak přes jen částečné zohlednění připomínek, které vznesla v průběhu její přípravy. Těmito připomínkami se např. podařilo zachránit další existenci tzv. specifického výzkumu na vysokých školách (byť následně připravená pravidla pro jeho financování zvýší s ním spojenou administrativní zátěž).
Je nepochybné, že tento zákon, který předpokládá uplatnění nových zásad pro rozdělování finančních prostředků již v roce 2010, musí být nyní dodržen – opačný postup by byl přinejmenším věcně nesprávný.
Nelze však pominout to, že důvodová zpráva k této novelizaci předpokládala významné navýšení prostředků na vědu a výzkum počínaje rokem 2010 (o cca 8 %). Ukazují-li vládní materiály, že k tomuto navýšení nedojde, jde přinejmenším o krátkozrakou politiku. Ani v situaci globální hospodářské krize nemůže být stagnace státních výdajů na vědu a výzkum pokládána za úspěch. Ostatně přístup některých evropských vlád ukazuje, že prozíravější politika je reálná. Proto nelze rezignovat na úsilí o alespoň minimální navýšení prostředků na vědu a výzkum.
Zvláště v aktuální situaci však musí být nový zákon aplikován tak, aby zdroje pro vědecky výrazně produktivní instituce byly významněji navýšeny a plýtvání prostředky na vyloženě neproduktivní instituce a nekvalitní výsledky bylo zásadně omezeno. Ostatní instituce včetně těch, jejichž výsledky zatím neumíme rozumně ohodnotit, by neměly být nevratně poškozeny. Přes některé oprávněné výhrady lze snad konstatovat, že tato hlediska jsou v návrhu rozdělení prostředků na rok 2010 ještě v podstatě respektována.
Politováníhodný je ovšem způsob, jakým Rada vlády pro výzkum a vývoj na návrh svého předsednictva dne 12. června 2009 v podstatě en bloc zamítla pracně vytvořené připomínky k nanejvýš důležité Metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje a tuto metodiku vesměs podle původního návrhu schválila. Žádá-li Rada současně, aby jí byly předloženy návrhy „ucelené koncepční představy o způsobu hodnocení výsledků VaV a popř. rozdělování institucionální podpory VaV mezi jednotlivé poskytovatele“, dává tím na druhé straně najevo, že si je významných nedostatků této metodiky vědoma. Vypracování takové koncepce odborně fundovaným způsobem však vyžaduje přiměřený časový prostor. Radou stanovený termín 30. září 2009 je nerealistický a pouze nasvědčuje byrokratickému formalismu, který celou věc bohužel činí nevěrohodnou.
Tuto nevěrohodnost jen podtrhují publikované střednědobé výhledy na roky 2011 a 2012 nadále používající nyní schválenou metodiku. Tyto výhledy totiž rezignují na jakékoli navýšení prostředků na vědu a výzkum pro další roky. Současně na příkladě dramatického nárůstu prostředků pro Ministerstvo průmyslu a obchodu jen dokumentují zásadní nadhodnocení pro tzv. inovace (u nichž je hodnocení kvality zvláště problematické). Tyto výhledy jsou kontraproduktivní i tím, že fatálním finančním propadem vyvolávají pochopitelné pobouření Akademie věd ČR a bezprecedentním úbytkem financí pro MŠMT znejisťují vysoké školy. Uvítat lze nepochybně významné prostředky plánované pro Grantovou agenturu ČR. Na druhé straně chybějící konkrétní rozvaha o nutných změnách v činnosti GA ČR, jakož i o praktické podobě činnosti TA ČR, zatím znemožňuje vytvoření detailnější představy o budoucí úloze obou agentur při financování vědy a výzkumu.
Stagnace prostředků na vědu a výzkum podrývá perspektivy dlouhodobého rozvoje společnosti a aktuálně může být brzdou překonávání nynější hospodářské krize. O nutnosti maximální efektivity při financování vědy není pochyb. Podmínkou této efektivity je kvalitní kritické, racionální a objektivní hodnocení. Při něm je nutné zásadně zohledňovat kritéria nejen kvantitativní, ale nejméně stejně významně i kvalitativní. Tak tomu v podstatě je – snad až na poměrně detailní dolaďování – u současné metodiky hodnocení výsledků pro ty obory, kde je relevantním výstupem publikace v impaktovaném časopise. Problémem zůstávají (kromě hodnocení výsledků humanitních oborů, které jsou ovšem poměrně málo dotovány a neodčerpávají tolik potřebné finance na základní výzkum) především výstupy aplikovaného výzkumu a tzv. inovační transfer, které jsou velmi významně dotovány bez ohledu na jejich odbornou úroveň a faktický přínos. Významná a stále rostoucí část veřejných prostředků, které jsou nepostradatelné pro rozvoj kvalitního základního výzkumu, bez nějž nejsou aplikace dlouhodobě možné, tak odchází ve prospěch aplikačních výstupů nejasné kvality. Na absorpci a realizaci opravdu zásadních aplikací nemá domácí průmysl dostatečně silný kapitál či motivaci.

Dámy a pánové, k tomuto stanovisku vedení UK se na svém posledním zasedání minulý čtvrtek jednomyslně přihlásila Vědecká rada UK, a to včetně v ní zastoupených zástupců AV ČR.