Podobnost čistě náhodná?

Co dodat k tomu, co zde již bylo a ještě bude řečeno? Rozpočet AV ČR není záležitost technická, jak se nám někteří zodpovědní politici snaží namluvit, nýbrž navýsost politická. Tak jako likvidace nepohodlných občanů v táborech nucených prací se technicky realizovala postupným vyhladověním (neplníš normu na 100 %, bude ti snížena denní dávka potravin, dokud se nezlepšíš. Těžko se mohu zlepšit, jsem-li oslaben. Výsledek: ukrojíme ti další díl z již tak snížené denní dávky, proběhne ještě několik takových kol, až se denní dávka limitně přiblíží nule. Cíle bylo dosaženo).

Politické rozhodnutí a zadání zde bylo jednoznačné, provedení v souladu s platným kázeňským řádem. Je-li taková metoda uplatněna na soustavu výzkumných institucí, navíc zřízenou státem, je legitimní otázka po politickém zadání. Existuje-li takové, měl by se jeho autor (iniciátor, sympatizant) k němu přihlásit a racionálně je obhájit. Neexistuje-li, pak je povinností státní exekutivy, a tím spíše legislativy tomuto řízenému vyhladovění učinit přítrž. Akademie věd není spolek soukromých badatelů, nýbrž státem zřízená a financovaná veřejná instituce základního výzkumu, za niž správci státních financí nesou zodpovědnost. Nic víc než jasné slovo z řad zvolených zástupců občanské veřejnosti v této chvíli ani neočekáváme. Po ovoci poznáte je.

Jiří Beneš,
člen Akademické rady AV ČR
a předseda redakční rady Akademického bulletinu