ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Reakce na titul AB3/2016

Prof. Vladimír Křístek, člen Rady Inženýrské akademie ČR
Na titulní stránce
Bulletinu 3/2016 se objevuje obrázek Antikrista prodávajícího odpustky. Tento obrázek však je vysoce aktuální i v současnosti. Tenkrát šlo o prodej odpustků, nyní jde snad ještě o něco horšího. Proto navrhuji, aby na titulní stránce některého z příštích čísel se objevil tento obrázek s antikristem opět, ale se změněnou nápisovou páskou pranýřující za uveřejnění článku u řady impaktovaných časopisů nutnost zaplatit – "Ktož chce impakt míti, musít ˇ hodně zaplatiti".

Je to odporné, nemravné. Tak buď ty články jsou skutečně na světové úrovni a o časopis je velký zájem a tím je ekonomicky efektivní, nebo je to kšeft jak využít hladu po impaktech; je to snadné, výnosné a bezrizikové podnikání. Tomu nahrává současný systém hodnocení výsledků výzkumu, kdy jsou započítávány přednostně publikace v zahraničních impaktovaných periodikách, psané v angličtině; tento systém je pro technické oblasti zcela nevhodný, je falešný, demotivující a v nejvyšší míře škodlivý. Jedná téměř o záměr, aby česká inženýrská obec byla od nových poznatků, jejichž získání je financováno ze státních finančních podpor, odstřižena. Je to záměr úniku českých finančních prostředků věnovaných na výzkum do ciziny? Znamená to postižení daňových poplatníků, ke kterým se nejvýznamnější a nejnovější poznatky nedostanou, přestože jejich vznik zaplatili ze svých daní. Už teď vidíme škodlivé důsledky tohoto systému, zájem o odborné akce klesá, výsledky výzkumu se tam neprezentují, a taky proč, když se to nikam nezapočítává. To je lepší si zaplatit publikování v impaktovaném časopisu někde v zahraničí – to se počítá. Odebírají profesní komory impaktované časopisy z příslušného oboru a zajištují svým členům přístup k nim (profesní komory mají desetitisíce platících autorizovaných členů – např. jen Česká komora autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě dnes má více jak 29 tisíc členů)? Je někoho z oblasti investorské, z projekce a realizace, kdo si z prostředků firmy nebo z prostředků vlastních pravidelně kupuje zahraniční impaktované odborné časopisy a výsledky v nich prezentované využívá na svém pracovišti? A kupovat si je musí, protože jakékoli rozmnožování, kopírování – třeba i částí článků – je zakázáno. To celá armáda již autorizovaných inženýrů by měla být pozvána k přezkoušení z odborné angličtiny jinak totiž jejich kvalifikace by nebyla dostatečná pro sledování nejnovějších poznatků v oboru? Tak ke kolika pracovníkům, kteří by tyto nejaktuálnější poznatky využili ve své práci, se takovéto články dostanou do ruky a pracují s nimi? Tedy o nejpotřebnější výsledky přijdou a nutně nastane zaostávání za nejmodernějšími poznatky. V českém jazyku inženýři totiž nic hodnotného nenajdou – jen blázen by totiž psal česky!!!

 

Dopis k náhledu zde .

29. 3. 2016