Prémie Otto Wichterleho 2012
Do druhé dekády své existence vstoupily 13. června 2012 Prémie Otto Wichterleho, jež Akademie věd ČR každoročně uděluje vynikajícím a mimořádně talentovaným badatelům do 35 let, aby je podpořila v jejich budoucích kariérách. „Nositelé Wichterleho prémií z předchozích let si ve vědecké praxi vedou velmi zdatně. Když jsem si procházel laureáty z prvního ročníku, potěšilo mne, že mezi nimi byli tři budoucí nositelé nejvyššího ocenění AV ČR – Praemium Academiae, další tři se stali členy Učené společnosti a jeden působil jako ředitel akademického pracoviště. Získat Wichterleho prémii je tedy vstupem do vybrané společnosti,“ vyzdvihl předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který v letošním, jedenáctém ročníku ocenil celkem 19 vědců z 16 akademických ústavů všech tří vědních oblastí. Ke slavnostnímu ceremoniálu v Lannově vile v pražské Bubenči se již po šesté připojila Cena časopisu 21. století, která pro jednoho z oceněných vědců s sebou nese prémii 100 000 korun; tentokrát ji získala Vendula Bohlen Šlechtová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, která patří k perspektivním badatelům Laboratoře genetiky ryb, kde se tvůrčím způsobem věnuje fylogenetice, fylogeografii, evoluci a molekulární taxonomii ryb převážně nadčeledi Cobitoidea i dalším palearktickým modelovým skupinám.
lsd
Aktuality
24.5.2013 ELI Beamlines zahajuje stavbu
Fyzikální ústav AV ČR učinil další krok k realizaci projektu ELI Beamlines, když 24. května 2013 představil vítěze soutěže o zhotovitele stavby vědecké infrastruktury v Dolních Břežanech ve Středočeském kraji. Víceúčelové laserové centrum, jež je největším vědeckým projektem v dějinách Česka, postaví za 1,5 miliardy korun sdružení firem Metrostav, OHL ŽS a VCES (MVO). „Sdružení MVO nabídlo nejnižší cenu ze čtyř nabídek a jeho členové mají s výstavbou technicky náročných budov rozsáhlé zkušenosti. Ve smlouvě jsme stanovili pravidla pro případné změny, jež by mohly ovlivnit výslednou cenu stavby – iniciovat je může pouze Fyzikální ústav, nikoli zhotovitel stavby,“ zdůraznil ředitel FZÚ Jan Řídký. Celkové náklady včetně vybavení dosáhnout téměř sedmi miliard korun.
Pražská skupina Společnosti pro vědy a umění předala 23. května 2013 ceny osobnostem vědeckého i kulturního života. Ceremoniál, který moderovala předsedkyně Pražské skupiny SVU prof. Alena Morávková, se tradičně odehrál v důstojných prostorách Rytířského sálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze – stávajícím sídle Senátu PČR, jehož Stálá komise pro krajany žijící v zahraničí na udílení cen spolupracuje. Mezi laureáty dvanáctého ročníku Cen SVU stanuli významní představitelé české vzdělanosti – filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy prof. Radim Palouš, evangelický teolog, biblista-novozákoník, filosof a současný předseda Učené společnosti prof. Petr Pokorný, právník, historik, politolog a politik doc. Petr Pithart a historik umění prof. Rostislav Švácha. Z kulturní oblasti ocenění získali hudební skladatel a vysokoškolský pedagog prof. Marek Kopelent, režiséři prof. Jiří Krejčík a Vladimír Morávek a herečka Jana Preissová.
Učená společnost České republiky, jež sdružuje význačné vědce všech vědních oborů, se na XIX. valném shromáždění sešla 20. května 2013 ve Velké aule Karolina za přítomnosti akademické obce a politických reprezentantů v čele s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy prof. Petrem Fialou, 1. místopředsedkyní Senátu PČR Alenou Gajdůškovou či předsedkyní Akreditační komise ČR prof. Vladimírou Dvořákovou. Úvodem zasedání vyzdvihl předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš aktivní vystupování Učené společnosti na veřejnosti – aktuálně například v souvislosti s prezidentovým úmyslem nejmenovat Martina C. Putnu profesorem antropologie, ačkoli literární historik splnil veškeré akademické náležitosti. Potřebu chránit nezávislost vzdělávacích institucí, jejichž existence napomohla vzniknout demokratické společnosti, jak ji známe dnes, vyslovila i Vladimíra Dvořáková: „Jde o hodnoty, jež byly budovány celá staletí a chráněny i za cenu životů; braňme je proti těm, co tuto svobodu chtějí omezovat.“ V navazující části projevu přešel předseda AV ČR ke kritice průmyslového výzkumu a jeho podpoře z veřejných prostředků (podrobněji též Věda jako výrobní síla – Hospodářské noviny, 20. května): „Přímé financování inovačních aktivit podniků z veřejných zdrojů může totiž snadno sklouznout k deformování trhu a pseudoinovačním aktivitám, fakticky podlamujícím konkurenceschopnost firem a vytěsňujícím privátní investice do výzkumu a vývoje.“
Šedesátku kreslených vtipů profesora Pavla Kantorka představuje prodejní výstava Májová, kterou lze navštívit ve školicím centru InGarden v Praze 10 od 23. května do 28. června 2013. „Vtipy mě napadají v době, když řeším nejsložitější problémy časoprostoru – zabývám se složitými rovnicemi. Zahlédnu směšnou situaci v době, kdy je mozek nejvíce unaven, jakoby hledal způsob, jak si odpočinout. Náhle se objeví zkratka, kdy jsou k sobě přiřazeny situace, které zdánlivě spolu nemají nic společného. Najednou to v mozku klikne, zrodí se vtip a hlava dostane nový přísun energie,“ vysvětluje přírodovědec a profesor fyzikálních věd Pavel Kantorek. Akademický bulletin využil jeho kreslených vtipů například na loňské titulní obálce dubnového čísla.
Rubrika Výročí Akademie, která letos provází čtenáře Akademického bulletinu dvacetiletou historií naší nejvýznamnější vědecké instituce, přinesla již čtyři rozhovory s jejími předsedy. Povídání šéfredaktorky AB Mariny Hužvárové s Rudolfem Zahradníkem, Helenou Illnerovou, Václavem Pačesem a Jiřím Drahošem naleznete na následujících odkazech:
Cokoli jiného než kvalita je nesmysl;
Na počátku byla šišinka, později uvědomění si vlastní odpovědnosti;
Vybavuje se mi hlavně doba, kdy šlo o existenci Akademie;
Kdybych předem věděl, co nastane, šel bych do toho tím spíš.
21.5.2013 Výstava Sklo a design
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila v předsálí posluchárny R. Brdičky výstavu skla a produktového designu, jež prezentuje současné aktivity této školy. Návštěvníci si mohou prohlédnout atraktivní realizace ve skle a posoudit kreativitu nejmladší generace budoucích uměleckých řemeslníků a designérů. Studenti sklářského oboru prezentují umělecké objekty i design užitého skla, které vznikají technikami malovaného, broušeného a rytého skla, technologiemi taveného skla, skleněných figurek či originálních šperků. Výstavu lze navštívit od 29. května do 25. června v sídle Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Dolejškova 2155/3, Praha 8 (spojení: stanice Ládví, metro C). Otevřeno je ve všední dny mezi 9 a 18 hodinou. Výstava je určena především žákům základních škol, jejich učitelům a rodičům. Rezervace návštěv větších skupin (třída apod.) na kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz.
Zůstává věda stále více méně mužským klubem? Jak se proměňují profesní vyhlídky začínajících vědců a vědkyň a proč roste pracovní nejistota? Proč mají ženy mnohem menší šanci podílet se na určování priorit a směrování vědy a výzkumu? Je dnes možné být matkou a zároveň dobrou vědkyní? Jaké jsou genderové aspekty proměn akademické profese? Tyto a další otázky přináší kniha Nejisté vyhlídky: proměny vědecké profese z genderové perspektivy, kterou její autorky Marcela Linková, Kateřina Cidlinská, Hana Tenglerová, Marta Vohlídalová a Alice Červinková představily 16. května 2013 v pražské Galerii Le Court.
V Průmyslovém paláci na Výstavišti v pražských Holešovicích se ve dnech 16. až 19. května 2013 koná 19. ročník knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2013. Nabitý program patří tentokrát poezii – na její milovníky čekají čtyři desítky akcí, na nichž se představí čeští i zahraniční básníci, performeři či protagonisté fenoménu slam poetry. Nezůstane však jen u klasické recitace – organizátoři totiž připravili multimediální prostor Laterna poetica, v němž se tento žánr představí i formou audionahrávek, záznamů recitace význačných básníků či internetové poezie. Slovensko – čestný host festivalu – v roce dvacátého výročí našeho rozdělení připravilo s mottem Slovensko (po)čítajte s nami pořady zahrnující čtení slovenských autorů, výstavy, debaty i nejrůznější soutěže. Tradiční vystavovatel Nakladatelství Academia přichystal pro návštěvníky mj. autogramiádu maďarského spisovatele Pétera Esterházyho, jehož knihu Harmonia caelestis právě vydalo v edici Europa. Velké návštěvnosti se 16. května těšil workshop Akademie věd ČR Elektronické knihy ve vědeckém prostředí, na němž představitelé této badatelské instituce v čele s prof. Pavlem Janouškem z Akademické rady a doc. Karlem Olivou z Vědecké rady představili e-knihy jako medium vhodné pro popularizaci vědy a výzkumu. Týž den prezentoval knižní novinky i Historicky ústav AV ČR, který v autorském sále Průmyslového paláce připravil autogramiádu knihy Vojtěcha Kyncla Bez výčitek… Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha.
V novorenesančních prostorách Lannovy vily v rezidenční čtvrti Bubeneč v Praze 6 se 16. května 2013 setkali bývalí zaměstnanci Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Ze setkání vám přinášíme fotoreportáž.
15.5.2013 Hudební a přírodní motivy v tvorbě akademického malíře Jindřicha Bajgara
Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., Kabinet hudební historie zve na zahájení výstavy Hudební a přírodní motivy v tvorbě akademického malíře Jindřicha Bajgara (1913 Klimkovice/Ostrava – 1991 Praha), která připomíná letošní 100. výročí narození významného rodáka ze slezských Klimkovic, člena Sdružení umělců slezských i Svazu československých výtvarných umělců a dlouholetého výtvarného pedagoga na středních a vysokých školách v Krnově a Ostravě. Vernisáž se uskuteční ve středu 29. května v 17 hodin v knihovně Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR na Puškinově náměstí v Praze, za hudebního doprovodu Daniela Wiesnera, který přednese Klavírní suitu, op. 13 (1935) Pavla Haase. Výstava bude otevřená do 28. června 2013 v pracovní dny, nejlépe po osobní domluvě na tel. 220 303 928.
Pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše pořádají Slovanský ústav AV ČR ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno a Historickým ústavem AV ČR ve dnech 13.–17. května 2013 na Velehradě mezinárodní vědeckou konferenci Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. www.velehrad.eu/cz/projekty/odborne-konference/ a www.velkamorava.arub.cz/aktuality.html. K oslavě 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu se připravují nejen vědecké konference a filmové dokumenty, nýbrž i výstava s cyrilometodějskou tematikou.
9.5.2013 O podnikání, vědě a zásadách výzkumné politiky
Technologická agentura ČR, jež se u nás snaží zastávat spojující článek mezi sférou, kde se výsledky výzkumu a vývoje rodí, a oblastmi, kde se efektivně a komerčně aplikují, pozvala 9. května do Prahy představitele největší organizace pro aplikovaný výzkum v Evropě – Fraunhoferovy společnosti. Odborníci na komercializaci vědeckých výsledků prof. Arno Basedow a Steffen Preissler představili nejen strukturu společnosti, model financování, ale též např. činnost Oddělení inovativních systémů transferu, jež analyzuje, navrhuje a implementuje účinné systémy transferu výsledků výzkumu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Místopředseda TA ČR Miroslav Janeček přivítal mezi hosty též senátorku Evu Sykovou, která právě v německém modelu organizace vědy vidí velký vzor.
Unikátní spolupráci českých institucí zabývajících se monitoringem a výzkumem fyzikálních a chemických procesů v atmosféře zahájí mezinárodní seminář Towards the Atmospheric Research Supersite. Akce se koná ve dnech 16.–18. června 2013 v Humpolci u příležitosti 25. výročí založení observatoře Košetice a zahájení provozu atmosférické stanice Křešín u Pacova. Na projektu participují Centrum výzkumu globální změny AV ČR, Český hydrometeorologický ústav, Ústav chemických procesů AV ČR a Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Masarykova univerzita).
Infrazvukové vlny (zvukové vlny o kmitočtech nižších než vnímá člověk, tj. přibližně kmitočty pod 20 Hz) podléhají relativně malému útlumu a mohou se tudíž šířit na velké vzdálenosti. Vlny o kmitočtech nižších než cca 1 Hz mohou být zaznamenány i více než tisíc kilometrů od místa vzniku. Pomocí infrazvukových měření tak lze detekovat nejen chemické a nukleární exploze, ale i monitorovat a studovat řadu přírodních jevů, jako jsou výbuchy sopek, pády meteorů, laviny, hromy, tornáda, interakce oceánů se zemskou atmosférou, apod.
6.5.2013 Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2013 obdržel snímek „M82“
Dubnové kolo České astrofotografie měsíce přináší obraz galaxie M82, která se nachází na severním okraji souhvězdí Velké medvědice a je spolu se svou sousedkou, spirální galaxií M81, překrásným objektem i pro menší dalekohledy. I když ani ve viditelném světle nepatří se svou jasností mezi slabé galaxie, mnohem více září v rádiovém oboru. V oboru infračerveném je dokonce nejjasnějším objektem naší noční oblohy, a to z důvodu gigantických turbulentních toků plynu a překotné tvorbě hvězd v této galaxii, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let. Pohyby plynu, hvězdotvorba a následné výbuchy supernov způsobily téměř pravidelná blízká setkání se sousedící M81, opakující se po přibližně 100 miliónech let. Tento gravitační kolotoč trvá již přibližně miliardu let a skončí za několik miliard roků splynutím do jedné obří galaxie.
2.5.2013 Výbuch plynu těžce postihl budovu Akademie věd
Neorenesanční historická budova Akademie věd ČR byla dopoledne 29. 4. 2013 závažně poškozena v souvislosti s výbuchem plynu, který nastal v Divadelní ulici v přízemí domu naproti bočnímu traktu Akademie. Masivní tlaková vlna vyrazila okenní výplně a poškodila interiéry nejen po celé délce budovy ze strany zmíněné Divadelní ulice, ale rovněž vysklila okna vedoucí do ulice Krocínovy, do dvora a některá směřující na Národní třídu. Největší škody, jejichž výše je odhadovaná na 10 milionů korun, napáchal výbuch v Knihovně a Kanceláři Akademie věd.
Jaroslava Chuma z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Ručička historických hodin ležících na polámaném torzu vstupních dveří do dvorany se v pondělí 29. dubna zastavila na desáté hodině. V tu dobu se totiž do budovy Akademie opřela devastující tlaková vlna z výbuchu plynu v domě stojícím hned naproti přes Divadelní ulici. Obrovská smršť vzduchu a prachu prolétla okny i skleněnými výplněmi, které proměnila ve střepy a posela jimi vše kolem. Zatímco lidé naštěstí většinou vyvázli bez vážných zranění, materiální škody jsou obrovské a prozatím se odhadují na 10 milionů korun. Ředitele Střediska společných činností Akademie věd ČR JUDr. Jiřího Malého jsem se zeptala, zda tento první údaj platí: Jde o předběžný odhad prvního pracovníka pojišťovny, s nímž jsme budovu procházeli den po výbuchu. Během čtvrtka 2. května prováděli další pracovníci pojišťoven obhlídky, aby se zpřesnil skutečný rozsah škod. Do toho je nutno zahrnout náklady na odstraňování následků katastrofy, které mají na starosti havarijní firmy, sklenáři, truhláři a podobně.
Finále 20. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškoláků Expo Science AMAVET, do něhož letos téměř padesát studentů přihlásilo 40 projektů, se tradičně odehrálo 25.–26. dubna 2013 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. I tentokrát převzal nad soutěží záštitu předseda AV ČR Jiří Drahoš, kterého při zahájení zastoupil místopředseda AV ČR Jan Šafanda: „Akademie trvale usiluje o probouzení zájmu mládeže o vědu a techniku, neboť si uvědomuje, nakolik je období středoškolských studií rozhodující pro získání talentovaných studentů pro vědu a jejich rozhodnutí studovat na vysokých školách.“
23.4.2013 Pozvánka na výstavu Sedimenty paměti IV.
Do 12. května 2013 je ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích k vidění výstava Pavel Nešleha. Sedimenty paměti IV., kterou připravila Mahulena Nešlehová z Ústavu dějin umění AV ČR společně s kurátorem Alšovy jihočeské galerie Vlastimilem Tetivou. Rozsáhlá přehlídka představuje fotografickou tvorbu malíře Pavla Nešlehy (1937–2003). Je zde vystaveno přes 60 černobílých, kolorovaných a tónovaných snímků z řady dosud nezveřejněných cyklů a souborů. Patří k nim například Velká série Šumava (1971–1996), Kořeny (1971–1977), Václav Levý (1975–1998), záběry z kuksovského lapidária – Braunovské reflexe, 2000 a další. Výstava poskytuje zásadní vhled do této oblasti umělcovy práce, jíž se průběžně věnoval od 70. let, a která se stala plnohodnotnou součástí jeho díla.
Ústav struktury a mechaniky hornin nabízí týdenní pobyt pro rodiče s dětmi v rekreačním a školicím středisku ÚSMH AV ČR, v. v. i., v krásné přírodě Mariánské osady, v rekreační a lázeňské oblasti Boží Dar–Jáchymov–Klínovec, 150 km od Prahy (vhodné i pro celé skupiny, asi 30 osob).
English
