English
Nová scéna Národního divadla v Praze se 4. dubna 2012 stala kulisou předávání ceny již tradiční literární soutěže Magnesia Litera. Od samého počátku se na Liteře podílí také Akademie věd ČR, která jmenuje – společně se Svazem knihovníků a informačních pracovníků – pětičlennou porotu literatury faktu, jednu ze šesti kategorií, jež zahrnují prakticky celý rozsah domácí knižní produkce.
V kategorii literatura faktu uspěl Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 Martina France a Jiřího Knapíka (Nakladatelství Academia); zleva moderátoři slavnostního předávání Jiří Havelka a Aňa Geislerová.
V kategorii literatura faktu porota v několika selekčních lečích vybrala z množiny takřka stovky titulů obsahujících žánrovou směsici od původních vědeckých monografií, přes populárně naučnou literaturu, esejistiku, aktuální publicistiku, memoárová díla až po turistické průvodce rozdílné skladby následující díla: Kateřina Horníčková, Michal Šroněk (eds.) – Umění české reformace 1380–1620 (Academia); Josip Kleczek – Život se sluncem a ve vesmíru: Nová věda – bioastronomie (Paseka); Jiří Knapík, Martin Franc a kol. – Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 (Academia); podle mého názoru setkání vzdálených knižních příbuzných.
V prvním případě původní historické dílo, které jako rámec výkladu zařazuje české nekatolické církve do obecnějšího kontextu evropské reformace. V dobových souvislostech a dosud jedinečné šíři se soustředí na projevy umělecké tvorby spojené jak s vlastní konfesní činností, tak s reprezentačními ohledy zbohatnuvších protestantských měst a šlechty. Jde o typograficky vznešený svazek, s jehož ilustracemi se v originále návštěvníci setkali na výstavě v tereziánské konírně Pražského hradu (2009). Věřím, že se stane malou trhlinou do obligátní představy obrazoborectví českého utrakvismu.
Kniha Josipa Kleczka, uznávané autority v astronomii i úspěšného popularizátora vědy, je příkladnou ukázkou zvládnutí laicky přístupného výkladu složitých oblastí fyziky, astronomie i biologie. Společným jmenovatelem knihy je povaha a činnost Slunce, jemuž vděčíme za svou existenci, stejně jako aktuální inspirace a informace pro čas rozvoje fotovoltaiky, cest do vesmíru a hledání alternativních zdrojů energie.
Do třetice encyklopedický průvodce proudem kulturního, společenského a politického života kritickým obdobím našich poválečných dějin, který zvítězil v kategorii literatura faktu. Představuje důkladné a vyvážené dílo domácí historiografie, jež se vyhnulo manichejským pohledům a uchovává dobu ztrácející se v generačním zapomínání – Vademecum historiků i běžného čtenáře. Kdo si ještě vzpomene, co znamenal šedý mor, opušťák či pětiminutovka?
Připomeňme, že akademická porota nominovala i vítězný titul v kategorii Litera za objev roku, konkrétně knihu Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov 1968–1973 (Academia) – autorsky vyzrálý popis přechodu Pražského jara v zimu normalizace s využitím dosud nezveřejněných archiválií.
Magnesia Litera si v konkurenci Lvů i Thalií zajistila svébytné postavení na českém kulturním jarmarku a v podstatě dostála slibu složenému v postnatálním období: sloužit hodnotové orientaci čtenářské obce. Na bezúhonné image se ale najde jistě piha. Jak jsme již uvedli, porota literatury faktu posuzuje široký rozsah literárních žánrů. Dosavadní zkušenost ukazuje, že větší váhu mají díla řazená do původní, naučné a popularně-naučné kategorie. Stávající asymetrie komplikuje posuzování literatury faktu jako celku. Korekce, s jejímž návrhem se porota obrátila jak na Radu pro popularizaci vědy AV ČR, tak na organizátory soutěže, může spočívat v znovuzavedení kategorie Litera za publicistiku; v tomto případě jde i o odpovědnost AV ČR za objektivní průběh soutěže.
Pochvaly míří k organizátorům, že při závěrečném aktu předávání cen v přímém přenosu České televize upřednostnili knihy před iluzivní, divácky podbízivou show, jak druhdy bylo zvykem. Stejně tak k Nakladatelství Academia za to, že dlouholeté směřování jejího ředitele Jiřího Padevěta nese ovoce: v letošním ročníku má podobu tří vítězných titulů. Dva jsme již uvedli, třetím je Litera za nakladatelský čin, kterou získalo doplněné vydání Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna. Díky i laudatio patří redaktoru MF Dnes Pavlu Mandysovi, jenž soutěž-květinku zasadil, vypiplal, přivedl do květu a udržuje dodnes. Literou inspirovaným čtenářům přeji dobré počtení.
JAN KREKULE,
porotce Magnesia Litera za Akademii věd ČR