English
Diplomatické styky s Mexikem a zeměmi Jižní Ameriky se datují téměř k počátkům samostatného Československa (letos slavíme 90 let od zahájení styků s Mexikem a Peru). Od nich se odvíjela spolupráce v různých oblastech, do nichž pochopitelně patří také věda a technologie. Kooperace Akademie věd ČR s Mexikem a Jižní Amerikou nepředstavuje sice velkou část mezinárodní spolupráce co do objemu, ale hraje nemalou úlohu co do důležitosti. Význam mají především specifické podmínky těchto území, které jsou dány nejen jejich zeměpisnou polohou, nýbrž také historickým vývojem. Kromě toho jde o světadíl, jenž je politicky konsolidovaný a do budoucna má optimální vyhlídky.
Současným partnerem AV ČR v Mexiku je Národní rada pro vědu a technologii (Consejo Nacional de Ciencia y Tecnología – CONACYT), s níž v roce 1975 tehdejší Československá akademie věd uzavřela dohodu o vzájemné spolupráci. Uvedená organizace vznikla v roce 1970 jako veřejná a decentralizovaná instituce Federální veřejné správy a člen vzdělávacího sektoru s právní subjektivitou a vlastními finančními zdroji. Navzdory výrazné nezávislosti konzultuje všechny důležité kroky s vládou a jednotlivými ministerstvy. CONACYT je odpovědná také za politiku vědy a technologie. Hlavním posláním v této oblasti je sjednocovat národní systém vědy a technologie v souladu s požadavky státu a pomáhat zvyšovat kvalitu, odpovědnost a inovaci ve výzkumu. V nejbližší budoucnosti (do roku 2025) chce investovat více než dvě procenta HDP právě do vědy a vývoje a stát se jednou z dvaceti nejvyspělejších zemí v této oblasti. Jako hlavní strategické vědní obory má vytyčeny informační a komunikační technologie, biotechnologie, výrobní konstrukce a procesy, vývoj progresivních materiálů, urbanistické a venkovské infrastruktury včetně sociálních a ekonomických aspektů. CONACYT sestává z 27 výzkumných center, která jsou rozdělena do tří oblastí: exaktních a přírodních věd – 10 institucí; sociálních a humanitních věd – osm institucí; oblast technologického rozvoje a inovace – osm institucí. Jedno z center zajišťuje postgraduální studium. CONACYT rovněž financuje pobyty vědeckých pracovníků na fakultách UNAM (Universidad Nacional de México).
Bilaterální spolupráce mezi AV ČR a CONACYT se uskutečňuje prostřednictvím společných mobilitních projektů, do nichž se za českou stranu zapojují ústavy AV ČR všech tří vědních oblastí, a to především Astronomický ústav, Ústav teorie informace a automatizace, Ústav jaderné fyziky, Geofyzikální ústav, Biologické centrum – Parazitologický ústav, Ústav organické chemie a biochemie, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav chemických procesů a Národohospodářský ústav.
V letošním roce bylo na léta 2012–2013 přijato pět nových projektů (viz AB 4/2012). Jedním z nich je například výzkum archaických ryb s výskytem limitovaným pouze na Střední Ameriku a Kubu (zejména kostlínů, kteří žijí na Zemi 100–150 milionů let), u nichž dosud nebyla moderními metodami probádána stavba a organizace genomu. Zatímco Mexiko disponuje stabilním chovem a neomezeným přístupem k těmto archaickým druhům, Ústav živočišné fyziologie a genetiky přispěje k zavedení moderních metod na partnerském pracovišti. Další výzkum budou badatelé realizovat v oblasti analytické chemie se zaměřením na toxikologii arzenu. Čeští vědci z Ústavu anorganické chemie chtějí výzkum rozšířit právě na Mexiko, kde se vyskytují velké zóny s problémem arzenu v životním prostředí, zejména v pitné vodě.
Tradiční oblastí vzájemné spolupráce je astrofyzika, jež dosahuje v obou zemích dlouhodobě světových výsledků. Nosným tématem projektu Astronomického ústavu je tvorba hvězd, která se v raných fázích vývoje vesmíru děla mnohem intenzivněji než dnes. Jde o interpretaci nových pozorování teleskopy GMT ústavu INAOE Puebla a soustavou ALMA Evropské jižní observatoře. Tyto v současnosti dokončované přístroje zachycují elektromagnetické vlny v milimetrové a submilimetrové oblasti a odhalují procesy bouřlivé tvorby hvězd. Další projekty mají realizovat vědci z Ústavu přístrojové techniky a Ústavu teorie informace a automatizace.
Jižní Amerika
Ze zemí Jižní Ameriky má AV ČR dlouhodobé vztahy především s Peru, Argentinou a Brazílií. V minulosti existovala spolupráce též s Kubou, Kolumbií, Venezuelou a Chile – ovšem výhradně na bázi kulturních dohod, z nichž byly pro akademické účely využívány jen příslušné články. V současnosti uvedená spolupráce není aktivní; Kuba po roce 1989 dohodu vypověděla.
V Peru je současným partnerem AV ČR Národní rada pro vědu, technologie a technologické inovace (Consejo Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica – CONCYTEC); dohoda o vědecké spolupráci existuje od roku 2006 a na jejím základě se realizují dvouleté projekty, zejména v oblastech biotechnologie, výzkumu nových materiálů a nanotechnologie, biodiverzity, ekologie a životního prostředí, informačních a komunikačních technologií a konzervace a valorizace kulturního dědictví. Na společných projektech aktuálně spolupracují badatelé z Ústavu experimentální botaniky a Parazitologického ústavu Biologického centra.
V Argentině většinu vědeckého a technického výzkumu, který je realizován na univerzitách a vědeckých ústavech, koordinuje Národní rada pro vědecký a technický výzkum (Consejo Nacional de Investigaciones Científicas y Técnicas – CONICET) – tato státní organizace vznikla v roce 1958 a jejím prvním předsedou se stal Bernardo A. Houssay (1887–1971), držitel Nobelovy ceny za medicínu (1947). CONICET spravuje Rada nezávislá na federální vládě. Vědecký výzkum financuje třemi způsoby: uděluje granty výzkumným týmům, které působí ve všech oblastech vědy včetně věd sociálních a humanitních; financuje 6 500 vědeckých pracovníků a 2 500 techniků jako stálé zaměstnance; uděluje stipendia doktorandům a postdoktorandům z Argentiny a jiných zemí, kterých je okolo 8 500.
Akademie věd podepsala dohodu o vzájemné spolupráci s CONICET v roce 2003 a naplňuje ji prostřednictvím dvouletých projektů; do kooperace se v minulosti zapojily především ústavy první a druhé vědní oblasti, jmenovitě Ústav fyziky atmosféry, Ústav organické chemie a biochemie, Ústav anorganické chemie, Ústav experimentální botaniky a Biologické centrum (Entomologický ústav). V letošním roce se uskuteční aktualizace prováděcího plánu a výběr nových společných projektů na léta 2013–2014.
Partnerem AV ČR je také Brazilská akademie věd (Academia Brasileira de Ciencias – ABC), která vznikla v roce 1916 jako Brazilská vědecká společnost s účelem podporovat vědecké práce svých členů, rozvíjet brazilský výzkum a šířit vědu jako základní faktor pro technologický rozmach země. ABC je v současnosti neziskovou, nevládní a nezávislou institucí, jejímž hlavním posláním je vědecký vývoj země a spolupráce brazilských vědců s výzkumnými pracovníky z jiných zemí, a to zejména v oblasti věd matematických, fyzikálních, biologických, chemických a sociálních, věd o Zemi, zemědělství a zdravotnictví.
S cílem usnadnit rozvoj své činnosti sestává Akademie z decentralizovaných jednotek, které mají zastoupení v několika základních oblastech země (sever, severovýchod, centrální oblast, Rio de Janeiro, Sao Paulo a jih).
Na základě dohody mezi AV ČR a ABC se spolupráce realizovala formou dvoustranných společných projektů. Před několika lety však ABC zavedla grantovou politiku, kdy se o granty mohou ucházet samostatné subjekty ze zemí, s nimiž byla Dohoda podepsána; pravidlo reciprocity ani roční kvóty nejsou zavedeny.
Z ústavů AV ČR s Brazílií spolupracují především Fyzikální ústav, Ústav půdní biologie, Parazitologický a Hydrobiologický ústav Biologického centra, Biofyzikální ústav, Ústav teorie informace a automatizace a Ústav organické chemie a biochemie; poslední ze jmenovaných institucí navázala se svým brazilským partnerem již samostatnou spolupráci, která však vznikla na základě prvotních kontaktů uskutečněných v rámci Dohody.
DANUŠE PAZOURKOVÁ,
Zahraničně správní odbor SSČ AV ČR, v. v. i.