English
Regionálně příbuzné země, avšak s odlišným státním zřízením a systémem vědní politiky – tak by se daly charakterizovat Čína, Vietnam a Tchaj-wan. I když u prvních dvou zemí bychom nalezli některé společné rysy, třetí se vymyká a představuje zcela odlišný politický a ekonomický model, což je dáno historickým vývojem regionu od počátku 20. století až do současnosti. Každá z těchto zemí prošla odlišným, často dramatickým vývojem, jehož důsledky jsou viditelné dodnes.
Čína
Nejlidnatější země světa se poslední dobou objevuje na titulních stránkách světového tisku: „Čína si buduje Silicon Valley, experti se stahují do Pekingu“, „Čína se přesouvá do měst“, „Čína zahájila montáž aut v Bulharsku“, „Konec levné Číny“, „Indie a Čína soupeří o Afriku“, „Premiér Wen: Čínský politický systém potřebuje reformy“. Je to znamení, že v roce Draka, v roce prosperity, se „země středu“ odhodlala zaujmout místo mezi velmocemi, které určují tempo a směr růstu světové ekonomiky, a mezi zeměmi, jež svou budoucnost zakládají na mimořádné podpoře vědy, výzkumu a vývoje moderních technologií. Čínská vláda hodlá do roku 2020 investovat do výzkumu a inovací 402 miliard dolarů s cílem proměnit zemi v globální centrum vědy a výzkumu. Tyto ambiciózní plány otevírají pro vědecké týmy a jednotlivé odborníky z Evropy různorodé možnosti kooperace.
AV ČR spolupracuje s čínskou akademickou obcí v rámci dvou bilaterálních dohod: s Čínskou akademií věd (CAS) a Čínskou akademií společenských věd (CASS) a na základě ujednání se Státním fondem pro přírodní vědy Číny (NSFC). V současnosti se jedná o dohodě se Šanghajskou akademií společenských věd (SASS).
Vládní výzkumná instituce CAS (Chinese Academy of Science) vznikla v roce 1949 jako nástupnická organizace Academia Sinica a Academy of Peiping a zaměřuje se na přírodní vědy. Jako nejrespektovanější vědecká instituce slouží i jako nejvyšší národní poradní sbor pro oblast vědy a technologie. Dělí se do šesti sekcí: matematická a fyzikální, chemická, sekce věd o životě a medicíně, sekce věd o Zemi, sekce informačních technologií a sekce technologických věd. CAS sestává ze 100 ústavů a třech univerzit ve 20 provinciích, zaměstnává přes 60 tisíc vědeckých pracovníků.
Česká strana se o spolupráci zajímá především kvůli geologickému výzkumu, ale má zájem i o součinnost v oblasti aplikované fyziky (fyzika atmosféry, fyzika materiálů, fyzika plazmatu, elektronika a radiotechnika, termomechanika, hydrodynamika, elektrotechnika), výpočetní techniky, ale také v oblasti chemických a biologických věd (zejména mikrobiologie a entomologie) a astronomie. V poslední době se zajímá i o součinnost v oblasti krajinné ekologie (ochrana krajiny proti povodním).
Čínská strana se chce orientovat na spolupráci v oblasti radiotechniky, elektroniky, astronomie a ekologie. Každý rok se objevují zájemci o výzkum v dalších oborech.
Druhá organizace – CASS (Chinese Academy of Social Sciences) – vznikla v roce 1977 jako vedoucí akademická výzkumná instituce v oblasti filozofie a společenských věd stejně jako hlavní celonárodní centrum vzdělávání ve zmíněných oborech. Prvořadým úkolem Číny bylo vyrovnat se s absencí společensky orientovaného výzkumu, který byl v době tzv. kulturní revoluce zdecimován. CASS vznikla spojením 14 výzkumných ústavů, jež byly původně začleněny v CAS, řídí ji Státní rada Čínské republiky. V současnosti má 35 výzkumných ústavů, přes 90 výzkumných center a doktorandskou školu. Čítá 47 členů řádných a 95 čestných, zaměstnává 3200 vědeckých pracovníků v pěti divizích (filozofie, literatura a dějiny; ekonomie; právo, politika a sociální oblast; mezinárodní studie; marxistické studie).
Vzájemná kooperace se soustřeďuje na ekonomii (oblast řízení a hospodářské transformace), orientalistiku (zájem zejména z české strany), soudobé dějiny. Z čínské strany je zájem o spolupráci v oblasti právních věd a mezinárodních vztahů.
Státní fond pro přírodní vědy Číny (National Natural Science Foundation of China – NSFC) je podřízen Státní radě; od roku 1986 spravuje Národní fond přírodních věd. Jeho posláním je podporovat a financovat základní a aplikovaný výzkum. V součinnosti s ministerstvem pro vědu a technologii se podílí i na formulaci zásad, politiky a plánů rozvoje základního výzkumu. Spektrum vědeckých oborů, v nichž se spolupráce realizuje, je obdobné jako v případě CAS; převládají společné projekty v oblasti elektrotechniky, fyziky a entomologie.
Tchaj-wan
Spolupráci s Tchaj-wanem navázala AV ČR v roce 1991 podpisem historicky první dohody mezi tehdejší Československou akademií věd a Národní vědeckou radou Tchaj-wanu (National Science Council – NSC). Velkou měrou se o navázání spolupráce zasloužil prof. Jiří Niederle, který tehdy předsedal Radě prezidia ČSAV pro zahraniční styky. Po rozdělení ČSFR byla v září 1993 v Praze podepsána dohoda mezi AV ČR a NSC, která mj. zahrnuje výměny vědeckých pracovníků v rámci krátkodobých i dlouhodobých studijních pobytů, sdílení vědeckých informací, publikací, spolupráci na společných projektech a organizaci bilaterálních seminářů a workshopů. V květnu 1999 se v Praze pod patronací AV ČR, NSC a v součinnosti s UK uskutečnil multilaterální workshop Srovnání transformujících se společností: Země střední a východní Evropy versus Tchaj-wan, v roce 2002 se v Českých Budějovicích za účasti 12 vědeckých pracovníků z Tchaj-wanu konal bilaterální entomologický seminář, v roce 2007 v Taipei genomický bilaterální workshop, který zahájil tehdejší předseda AV ČR prof. Václav Pačes.
V roce 2007 se dohoda mezi AV ČR a NSC modifikovala s důrazem na společné mobilitní projekty (tzv. PPP program – Project Based Personnel Exchange). Zúčastněné strany v jejich rámci každoročně odsouhlasí dva až tři projekty na jeden až dva roky. V červnu 2009 bylo nově podepsáno Memorandum o vědecké spolupráci mezi AV ČR a Academia Sinica, Taipei, jehož naplňování představuje další nástroj k zintenzivnění spolupráce.
Vietnam
S Vietnamem uzavřela AV ČR dvě dohody o vědecké spolupráci: s Vietnamskou akademií věd a technologií – VAST (zahrnuje spolupráci I. a II. vědní oblasti) a s Vietnamskou akademií společenských věd (III. vědní oblast).
Akademie věd dlouhodobě spolupracuje především s VAST – státní institucí, která je pokračovatelkou Vietnamského národního střediska pro přírodní vědy a technologie, s nímž byla v roce 1998 podepsána původní dohoda o vědecké spolupráci. Středisko vzniklo v roce 1975 po znovusjednocení země. Mezi jeho předchůdce patřily malé výzkumné jednotky pod vedením Vietnamského státního výboru pro vědu a techniku (1959) – nyní Ministerstvo vědy a technologie. Základ jednotek tvořily laboratoře a týmy pracující v matematických, fyzikálních, chemických, biologických a geologických oborech.
VAST zastává vedoucí úlohu v národním vědeckém a technologickém systému. Jejím posláním je řídit a realizovat základní výzkum v oblasti přírodních věd a rozvíjet technologie v souladu s klíčovými úkoly, které stanovuje vietnamský stát. Zaměřuje se na informační technologie a automatizace, biotechnologie, oblast ekologie, zemědělství, prevenci přírodních katastrof, energie, mořské zdroje, vědy o životním prostředí, materiálech apod. Sestává z cca 30 vědeckých pracovišť, jež se nacházejí v různých oblastech Vietnamu; spolupracuje s 52 akademiemi věd a vědeckými institucemi z celého světa (např. AASA, MAAH, CERN, AIT, UNESCO). Podílí se i na vytváření doktorských a postdoktorských studijních programů, s ministerstvem školství a vzdělávání spolupracuje na projektu Hanoi University, jehož cílem je poskytovat vzdělávání na úrovni mezinárodních standardů.
AV ČR oživila spolupráci s VAST znovu v roce 1998. Od r. 2006 se dohoda naplňuje prostřednictvím společných vědeckovýzkumných témat, která se z počátku uzavírala na tři roky; nyní na jeden rok – v plánu je prodloužení na dva roky.
Do spolupráce s VAST se zapojili např. vědci z FZÚ AV ČR, kteří zkoumají využívání alternativních zdrojů energie ve Vietnamu. Projekt se zaměřil na návrh a stavbu měřicího zařízení a na programy pro ohodnocení maximálního celoročního energetického zisku v různých zeměpisných lokalitách. Díky českým vědcům vznikla laboratoř chemie plazmatu na vietnamském Ústavu chemických technologií. Kooperaci navázali také vědci z Parazitologického ústavu BC AV ČR, kteří studovali diverzitu mnohobuněčných cizopasníků plazů středního Vietnamu – helmintů. Člověkem dosud málo dotčené ekosystémy Vietnamu jsou podle českých badatelů ojedinělé. Na srovnání vietnamské a české nematofauny a možnosti jejího využití v biologické ochraně rostlin se zaměřili pracovníci Entomologického ústavu BC AV ČR. V oblasti využitelnosti a technologie výroby slídou ztužených kompozitů spolupracuje vietnamský Ústav materiálních věd s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR; poznatky umožní následný návrh technologie výroby především v automobilovém průmyslu. Do všech realizovaných aktivit se zapojují nejen vědci, ale i studenti doktorského studia.
Dohoda s Vietnamskou akademií společenských věd byla uzavřena v roce 2008. V plánu je realizace tříletých vědecko-výzkumných témat, která se zaměří na otázky přeměny české ekonomiky po r. 1990 a na dopady společenských změn na sociální strukturu společnosti. V květnu 2012 má vietnamská delegace navštívit AV ČR, aby projednala budoucí spolupráci.
ANDRZEJ MAGALA, DAN DVOŘÁK, DANUŠE PAZOURKOVÁ
Zahraničně správní odbor SSČ AV ČR, v. v. i.