English
V indické Akademii literatury v Novém Dillí se 22.–28. ledna 2012 uskutečnilo 86. valné shromáždění Mezinárodní akademické unie (Union Académique Internationale – UAI). Posláním společenství, které vzniklo v roce 1919 na podporu meziakademické spolupráce v humanitních a společenských vědách, je iniciovat a podporovat mezinárodní spolupráci na projektech, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií.
Fota: Yvette Harmsen, Archiv autorky
Zleva: sekretář Sahitya Akademi a indický delegát v UAI Ahrahara Krishna Murthy, člen Sahitya Akademi Sri Balu Rao, zástupce generálního sekretáře UAI François de Callatay¨, ministryně kultury Indie Kumari Selja a prezident UAI Janusz Kozłowski
Jde především o rozsáhlé korpusy, kritické edice, slovníky a tematické encyklopedie, z nichž uvádím následující výběr: Corpus Vasorum Antiquorum, Dictionnaire du Latin Médiéval, Corpus Philosophorum Medii Aevi, Monumenta Musicae Byzantinae, Dictionnaires Sumérien et Assyrien, Fontes Historie Africanae, ŒŒuvres de Grotius, Atlas Linguistique de la Chine et du Pacifique, Corpus Iuris Islamici, Moravia Magna, Encyclopaedia Iranica, Corpus Fontium Manichaeorum, Corpus Christianorum/Series Apocryphorum. Pod záštitou a v některých případech i s finanční podporou UAI tak vznikají cenné nástroje a pramenné zdroje ke studiu jazyků, literatur, dějin idejí, umění, hmotné a nehmotné kultury. Společenskovědní ústavy AV ČR i jejich pracovníci jako jednotlivci participují na následujících projektech: Dictionnaire du Latin Médiéval, Moravia Magna, Corpus Vasorum Antiquorum, Lexicon Iconographicum Mythologie Classicae, Corpus Philosophorum Medii Aevi, Clavis Monumentorum Litterarum Bohemiae. Posledně jmenovaný projekt vypracoval a dosud řídí Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR.
Stálý sekretariát UAI sídlí v Bruselu při Belgické královské akademii. V počátcích byla UAI převážně evropskou záležitostí – ze zámořských zemí byly zastoupeny jen Spojené státy a Japonsko; dnes sdružuje na osmdesát institucí akademického typu z více než šedesáti zemí čtyř kontinentů. Mezi dvaadvaceti zakládajícími členy figuruje také Česká akademie věd a umění a Královská česká společnost nauk, jejichž členství přešlo plynule na ČSAV, později na AV ČR. Mnozí čeští delegáti – Václav Tille (medailon viz AB 1/2012), Jaroslav Průšek, v poválečné době Pavel Oliva, Vilém Herold, v současné době Jiří Beneš – též zastávali volené funkce ve výkonném výboru či předsednictvu UAI. Každoročně (výjimku tvořila válečná léta 1940–1946) se svolává valné shromáždění, jež se v sudých letech zpravidla koná v Bruselu, v lichých letopočtech v některé z členských zemí (AV ČR hostila shromáždění v roce 1995). V posledních deseti letech je však frekvence bruselských zasedání nižší, zato se častěji hostiteli stávají mimoevropské akademie. Bylo tomu tak i letos, kdy se shromáždění konalo v indické Akademii literatury (Sahitya Akademi) v Novém Dillí.
Zahájení se zúčastnila indická ministryně kultury Kumari Selja (její plný oficiální titul je mnohem delší a zřetelně signalizuje, co je prvořadou a naléhavou kulturní potřebou demograficky a sociálně různorodé země: ministryně pro bydlení, zmírnění městské chudoby a kulturu). V pozdravném projevu se zmínila o programu, kterým její resort podporuje šíření klasické a současné indické literatury jejími překlady jak do světových jazyků, tak mezi indickými jazyky vzájemně. Pozitivně ocenila činnost Akademie literatury, jíž vedle vědeckého výzkumu (např. projekt Encyclopaedia of Indian Poetics řešený pod záštitou UAI) připadá nezastupitelná role při rozvíjení literárního dialogu a vydávání literatury ve všech 24 úředně uznaných indických jazycích, při komunikaci mezi jazykovými skupinami a při rozvíjení a podpoře čtenářství. (Z celkového počtu asi 1700 v Indii užívaných jazyků je jich ovšem jako literárních akceptováno daleko více než úředně uznaných 24).
Letošní zasedání se zabývalo převážně pětiletým hodnocením, jímž procházejí všechny projekty řešené pod patronací UAI. Byl mezi nimi kromě dalších projekt Moravia Magna, jehož vedení nedávno přešlo na Archeologický ústav AV ČR v Brně a na němž participují partnerské akademické ústavy z Polska, Slovenska a Maďarska. Dostalo se mu nejvyššího ocenění v zavedené slovní klasifikaci. Na pořadu jednání výkonného výboru byla především příprava na zkušební přechod k dvouleté periodicitě valných shromáždění. S návrhem poměrně razantní změny v dosavadní téměř stoleté tradici souhlasí (až na jednu) všechny členské akademie; k jejímu uvedení do života je však zapotřebí provést některá organizační a technická opatření. Valné shromáždění také projednalo a přijalo doporučení většiny členských akademií, aby se UAI více otevřela sociálním vědám, byť jejím těžištěm zůstanou vědy humanitní.
JIŘÍ BENEŠ,
člen Akademické rady AV ČR