ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Jindřich Matiegka

(1862–1941)

Před 150 lety – dne 31. března 1862 – se narodil lékař a přírodovědec Jindřich Matiegka, zakladatel české antropologické školy. Jeho celoživotním zájmem se stala archeologie a prehistorická antropologie.

19_1.jpg

Jindřich Matiegka pocházel z benešovské úřednické rodiny a již od dětství se zajímal o archeologii; prázdniny trávil v Karlově Huti nedaleko Stradonic, kde objevoval své první pravěké nálezy. Poté, co byl jeho otec přeložen na soudcovské místo do Prahy, začal navštěvovat malostranské gymnázium. Ovlivněn strýcem Bedřichem Matiegkou, známým pražským lékařem, vystudoval medicínu; promoval roku 1887 a nastoupil dráhu praktického lékaře v Lovosicích, kde působil tři roky a začal se věnovat archeologii. Novým cílem pro studium prehistorické antropologie se mu stalo Mělnicko, odkud pocházela jeho manželka Marie, dcera soudního rady z Mělníka. Ta se stala Matiegkovou pomocnicí – vypomáhala při statistických výpočtech, pořizovala výpisky a doprovázela jej na cestách. Nejvýznamnějším výsledkem Matiegkovy práce spjaté s Mělníkem je uspořádání tamní kostnice, dodnes atraktivního turistického cíle.
V roce 1891 opustil J. Matiegka relativně výnosné místo v Lovosicích a odešel do Prahy, aby se ocitl blíž vědeckému dění. Podle jeho budoucího přítele a kolegy Lubora Niederleho (viz AB 6/2004) se mu dosavadní vedlejší zaměstnání a zábava staly „hlavním životním úkolem“. Za mezník v dějinách české antropologie můžeme považovat právě pražské setkání J. Matiegky s L. Niederlem a jejich dlouholetou spolupráci. Oba badatelé uzavřeli nepsanou dohodu o rozdělení výzkumu – L. Niederle se měl věnovat prehistorické archeologii a etnologii, J. Matiegka fyzické antropologii.
Jindřich Matiegka přesto původní profesi úplně neopustil. Nejprve pracoval (do roku 1898) jako městský lékař v Holešovicích. V roce 1897 se habilitoval na FF UK prací Vzrůst, vývin, tělesné vlastnosti a zdravotní poměry mládeže král. hlavního města Prahy. Od roku 1898 byl deset let úředním lékařem Zemského výboru království českého, kde vychoval schopné pracovníky pozdější ústřední zdravotní správy a přispěl k budování zdravotnictví v Čechách (za jeho působení např. vznikl ústav pro choromyslné v Bohnicích). Byl prvním zdravotním inspektorem Království českého a od roku 1908 zdravotním radou.
Rozhodujícím zlomem v Matiegkově kariéře se stal rok 1908, kdy převzal mimořádnou profesuru antropologie na FF UK. Od tohoto okamžiku jednoznačně převážil zájem o vědeckou práci. Roku 1918 se stal řádným profesorem, v letech 1921–1922 děkanem Přírodovědecké fakulty UK. Založil a řídil časopis Anthropologie (1923–1941) věnovaný fyzické antropologii. Jako přednosta Antropologického ústavu UK, který vznikl v roce 1924, začal budovat českou antropologickou školu. V letech 1929–1930 byl zvolen rektorem UK a ve stejné době, především díky darům Aloise Hrdličky, založil Hrdličkovo muzeum člověka (jádrem muzea se stala Matiegkova soukromá sbírka). S odchodem do penze v roce 1932 obdržel čestný doktorát přírodních věd.
Matiegkova bibliografie čítá více než 300 titulů věnovaných archeologii, antropologii, osteologii a kraniologii. L. Niederle o jeho díle napsal, že obsahuje „věci menší ceny a populární, vedle vynikajících prací směrodatných“. Zabýval se anomáliemi lebeční konstrukce (Crania bohemica, 1891) a antropologií domácího obyvatelstva (Tělesná povaha českého lidu, 1894; Vznik národa českého a jeho plemenné složení, 1923). Zkoumal demografické poměry pražské mládeže (Somatologie školní mládeže, 1927), zpracoval kostrové pozůstatky z Předmostí objevené roku 1894 (Homo předmostensis, fosilní člověk z Předmostí na Moravě, 1934), podílel se na analýze kosterních pozůstatků osobností českých dějin (Pozůstatky slavných mužů a žen a jejich identifikace, 1912; Tělesné pozůstatky českých králů, 1934). Nesmlouvavě se stavěl proti rasismu a zdůvodňoval jednotný původ lidstva (Původ a počátky lidstva, 1924).
Bohatá je rovněž Matiegkova činnost organizátorská. Byl členem mnoha domácích i zahraničních vědeckých institucí (KČSN, ČAVU, Český klub archeologický, Přírodovědecký klub, MAP, Institut international d’Anthropologie v Paříži, Carská společnost přátel přírodovědy, anthropologie a ethnologie v Moskvě, Ševčenkova učená společnost ve Lvově), podílel se na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské. Společně s Františkem Čádou a Janem Dolenským založili v Praze Pedologický ústav. Velkou péči věnoval učitelskému působení; na Přírodovědecké fakultě vedl cyklus přednášek o skladbě a činnosti lidského těla.
Jindřich Matiegka zemřel 4. srpna 1941 v Mělníku, kde je pochován na místním hřbitově na Chloumku.

MARIE BAHENSKÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.