English
Svět letos oslavuje 20. výročí založení mezinárodní otevřené neziskové organizace Internet Society, která zaštiťuje aktivity spojené nejen s technickým rozvojem internetu. Do České republiky se internet dostal rovněž před 20 lety – konkrétně 13. února 1992. Přesto, nebo spíše právě proto, že v současnosti všichni považují internet za běžnou a neoddělitelnou součást soukromého i pracovního života, stojí za to připomenout jeho skromné začátky a nedlouhý, avšak bouřlivý vývoj, který soudobým stavem zdaleka nekončí.
Podle Vinta G. Cerfa je definice internetu následující: „Největší síť sítí na světě používající TCP/IP a přepínání paketů a běžící na jakékoli fyzické infrastruktuře.“
Izolované počítače 70. a 80. let minulého století, jakoli se jejich výpočetní kapacita zvyšovala (a s tím úměrně i jejich velikost), nemohly prvním uživatelům pro jejich účely stačit; bylo potřeba počítače propojit, aby se zvýšila efektivita jejich využití a dosáhlo se schůdnější komunikace mezi nimi i jejich uživateli. Cílem se stalo jejich propojování do sítí a následně propojování sítí mezi sebou, a to na základě dohodnutých pravidel, síťových protokolů. První protokoly byly ovšem firemní, jako DECnet (společnosti DEC), SNA (IBM), XNS (Xerox), SPX/IPX (Novell), VINES (Banyan) či Apple Talk (Apple). Uvedené protokoly umožňovaly posílat data pouze v rámci dílčích uzavřených sítí, protože nebyly vzájemně slučitelné.
Otevřené protokolové architektury se následně začaly vyvíjet ve dvou větvích: de jure – normalizované OSI (Open Systems Interconnection; v mezinárodní normalizační organizaci ISO) a de facto – specifikace TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol; zpočátku pod záštitou Ministerstva obrany USA). Otevřená protokolová architektura TCP/IP definitivně zvítězila díky své popularitě. Tím, že je jednoduchá a univerzální, umožnila rozmach internetu a globální elektronické komunikace.
Světové milníky vývoje Internetu a TCP/IP ve 20. století:
1962 – projekt počítačového výzkumu při agentuře DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency);
1968 – zakázka IPTO (Information Processing Techniques Office) u společnosti BBN (Bolt Beranek and Newman) na vytvoření prvních směrovačů (IMP, Interface Message Processors), které měly za úkol data přijatá od počítačů rozdělit na pakety o velikosti 1 KB a následně je přenést; síťový protokol nepřipomínal ještě IP, byl se spojením a zabýval se i opravami chyb;
1969 – vzniká ARPANET jako experimentální síť s přepojováním paketů s uzly na čtyřech amerických univerzitách, IMP jsou propojeny pevnými okruhy o rychlosti 50 kbit/s; 20. října 1969 se podařilo přenést první primitivní zprávu (ve znění „log-in“) elektronickou poštou z UCLA do Stanfordu; vydán první dokument internetové komunity, RFC 0001 Host Software (RFC, Request for Comments), který popisuje komunikaci zařízení přes síť tvořenou IMP;
1971 – ARPANET má 15 uzlů a celkem 23 počítačů (hosts);
1972 – zahájení nejvýznamnější aplikace internetu, elektronické pošty (e-mail);
1973 – vzniká lokální síť Ethernet, kterou vyvinul Bob Metcalf v Xerox PARC;
1973–1979 – vývoj základů TCP/IP splňujících následující pravidla: každá síť bude samostatná a nebudou třeba žádné vnitřní změny pro její připojení k internetu; přenos dat bude založen na principu „nejlepší snahy“ (best effort); k propojování sítí mezi sebou se budou používat „černé skříňky“ (brány, gateways, později označovány jako směrovače, routers), které budou dostatečně jednoduché, protože nebudou udržovat žádné informace o jednotlivých tocích paketů, jež jimi procházejí; nebude existovat žádné globální řízení na provozní úrovni;
1. ledna 1983 – ARPANET oficiálně přešla na TCP/IP;
1986 – první zasedání IETF (Internet Engineering Task Force) za přítomnosti 21 účastníků;
1986–1995 – první komerční služby na internetu;
1989 – vytvoření WWW (World Wide Web) – autor Tim Berners-Lee v CERN (Center for European Nuclear Research);
1992 – založení ISOC (Internet Society);
1998 – internet dosáhl do všech zemí naší planety.
Foto: Jakub Havel, Archiv Cesnet
Konference k 20. výročí internetu v České republice se mezi jinými zúčastnili (zleva) zakladatel zpravodajského portálu Neviditelný pes Ondřej Neff, ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád a IT specialista Jiří Peterka.
Rok 1992 představoval velmi rané období dostupnosti internetu – a Československo již bylo u toho. Začátkem roku 1992 byla nová i organizace Internet Society. Technologie, síťová architektura a základní protokoly TCP/IP už sice dávno existovaly, ale budování sítě se v 80. letech 20. století soustřeďovalo především na území USA; komerční provoz internetu začal až v roce 1989, WWW (World Wide Web) se teprve dokončil a na prohlížeče jsme museli počkat několik dalších let.
Oficiální připojení ČSFR k internetu se uskutečnilo 13. února 1992 v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích (FEL ČVUT). Ve stejné budově se konalo také letošní setkání, které k tomuto výročí uspořádalo sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR – CESNET, správce české národní internetové domény – sdružení CZ.NIC a České vysoké učení technické. Shromáždění zrekapitulovalo dosavadní rozvoj internetu u nás a zároveň nastínilo jeho budoucnost.
První připojení v roce 1992 realizovalo Oblastní výpočetní centrum (OVC) vysokých škol, které spadalo pod FEL ČVUT, konkrétně Oddělení informačních soustav; v jeho čele stál dr. Jan Gruntorád, současný ředitel sdružení CESNET. Právě on byl jedním z těch, kdo na slavnostním připojení v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu a po 20 letech oslovil také hosty letošního shromáždění.
Československá federace se připojila prostřednictvím pevného datového okruhu do Lince o kapacitě 19,2 kbit/s realizovaného z OVC. Oficiálnímu připojení k internetu předcházelo experimentální vytáčené spojení z Prahy do Lince (do sítě EARN – European Academic and Research Network) o rychlosti 9,6 kbit/s.
Porovnání technických parametrů prvního připojení v roce 1992 se současným stavem je pozoruhodné: zatímco rychlost prvního připojení byla pouhých 19,2 kbit/s, současná Velká infrastruktura CESNET (nový název sítě CESNET2) je s mezinárodním internetem spojena optickými trasami o kapacitě 10 Gbit/s a její páteř je plně připravená pro přenosy o rychlosti 100 Gbit/s. Za zmínku stojí i počítač, který byl před dvaceti lety do internetu poprvé připojen – sálový počítač firmy IBM vážil několik tun a obsluhovalo jej několik techniků.
Zásadní roli při následném šíření internetu sehrála akademická sféra. Bylo totiž rozhodnuto o rozvoji celo-státní páteřní sítě spojující akademické instituce, které dále rozváděly internet do metropolitních sítí. Začal vznikat projekt FESNET, později rozdělený na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network). CESNET měl zprvu hvězdicovou topologii a již v březnu 1993 disponoval uzly v jedenácti českých městech. Kromě trasy do Lince vybudoval také propojení s Amsterodamem a Banskou Bystricou. Tehdejšími typickými službami byla elektronická pošta, přenosy souborů (protokol FTP – File Transfer Protocol) a vzdálené přihlášení (protokol Telnet).
Další rozmach internetu v České republice umožnila dohoda rektorů o podpoře propojení vysokých škol. Díky tomu se z jejich rozpočtu vyčlenily prostředky, které umožnily vznik sdružení CESNET coby zastřešující organizace projektu budování stejnojmenné páteřní sítě. Sdružení vzniklo v roce 1996 a od té doby stojí v čele technologického pokroku v České republice, již navíc reprezentuje v nejpokrokovějších mezinárodních internetových projektech, jakým je například budování panevropské gigabitové sítě GÉANT, která spojuje vědce a výzkumníky z celého kontinentu.
V polovině 90. let minulého století se internet zároveň začal otevírat také komerčním poskytovatelům a především uživatelům z podnikové i soukromé sféry – vydal se tak na cestu do jednotlivých podniků a domovů. O 15 let později, na konci roku 2011, bylo v České republice podle měření projektu NetMonitor již více než šest milionů uživatelů.
S otázkou výhledu do budoucna se pořadatelé výročního setkání obrátili na jednoho z „otců“ internetu Vinta G. Cerfa (o jeho návštěvě v Praze v roce 2007 viz AB 5/2007), který v současnosti působí s titulem Chief Internet Evangelist u společnosti Google. Ani on se však neodvažuje předpovědět, jak bude internet vypadat za 20 let. Vždyť jeho dosavadní vývoj příjemně zaskočil i samotné tvůrce… Vychází tedy ze současných trendů: již před dvěma lety přesáhl počet koncových uživatelů hranici dvou miliard a jejich počet roste. Díky rozvoji přenosových technologií jsme svědky neustálého nárůstu kapacit až na 100 Gbit/s v páteřní síti. S rozšiřováním optických přístupových sítí a rozvojem domácích multimediálních sítí se ke gigabitovým rychlostem postupně blížíme i v domácích přípojkách k internetu (tzv. první míli).
Pro další rozvoj bude vedle průběžného růstu propustnosti internetu důležité i zkracování doby odezvy, což vyžadují interaktivní služby: od hlasové komunikace až po nejnáročnější živé videopřenosy v nejvyšší kvalitě. Přijatelnou dobu odezvy si rozhodně vyžádá také vesmírná internetová komunikace (Vint Cerf je mj. velkým propagátorem meziplanetárního internetu). U nás na Zemi lze prozatím očekávat pokračující nástup mobilních zařízení a také rozmach zařízení ještě menších – senzorů připojených na internet. Diskutuje se o tzv. internetu věcí (IoT – Internet of Things).
Vývoj v oblasti miniaturizace má být mnohem bouřlivější než dnes, stejně jako rozvoj datových skladů. Distribuované zpracování informací je díky gridům a cloud computingu jedinou možností, jak účelně nakládat s ohromným množstvím dat všeho druhu. Obrovské množství informací může být v mnoha ohledech velice užitečné, v některých případech by nám mohlo pomoci přesněji předpovídat důsledky globálního oteplování, vzorce počasí v konkrétním místě, vlivy na zemědělství či odhalovat propuknutí pandemií.
Ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád coby člověk nejbližší nejen samotným začátkům internetu u nás, ale také účastník a aktivní podporovatel jeho rozvoje, dodává k předpovědím budoucnosti internetu, že motorem dalšího vývoje bude stejně jako před dvaceti lety akademická obec. A právě proto bude u nás třetí dekáda internetu i nadále spojena s aktivní výzkumnou činností sdružení CESNET a jeho partnerů z řad akademických i komerčních institucí. Mezi úkoly patří vedle zintenzivnění domácí implementace optické infrastruktury zapojení do výzkumných a vývojových prací v oblasti optiky, softwaru i hardwaru, výraznější působení v orgánech ISOC a účast v projektech rozvoje internetu, např. v rámci programu Future Internet, který má podporu Evropské komise v rámci 7. rámcového programu.
Velká infrastruktura CESNET – aktuální topologie
Prvních 20 let „československého“ internetu:
13. února 1992 – oficiální připojení ČSFR k internetu rychlostí připojení 19,2 kbit/s na trase datového spoje Praha–Linec (Rakousko);
1993 – zahájen provoz páteřní republikové sítě CESNET;
1994 – prestižní konference INET’94/JENC v Praze se špičkami světového internetu – impulz pro další vývoj;
1995 – konec monopolu společnosti Eurotel na veřejné datové služby – začátek liberalizace internetového trhu;
1996 – první komerční vyhledávače v českém internetu (mj. Seznam Iva Lukačoviče); první zpravodajské portály (např. Neviditelný pes Ondřeje Neffa);
1997 – internetová verze obchodního zákoníku; v prostorách televizního vysílače na pražském Žižkově zprovozněn neutrální peeringový uzel NIX.CZ propojující tuzemské poskytovatele;
1998 – vznik sdružení CZ.NIC spravujícího národní doménu;
1999 – hnutí „Internet proti monopolu“ vyvíjí úspěšný tlak na dominantní SPT Telecom vedoucí ke snížení cen internetového připojení; společnost Video OnLine nabízí internet zdarma;
2000 – sdružení CESNET prodává firmě Contactel svou druhou komerční síť za 775 milionů korun, svou další činnost pojí výhradně s akademickými úkoly;
2001 – plná liberalizace telekomunikačního trhu v České republice; CESNET zprovozňuje v národní výzkumné síti CESNET2 první gigabitové trasy a propojuje ji s panevropskou gigabitovou sítí GÉANT;
2002 – CESNET2 propojena se sítí společnosti 6COM, tj. první propojení na území České republiky prostřednictvím IPv6;
2003 – první nabídky komerčních poskytovatelů internetových přípojek typu ADSL (Asymmetric Digital Subsciber Line);
2004 – sdružení CESNET nasazuje v CESNET2 technologii vlnového multiplexu DWDM (Dense Wavelength Division Multiplex) umožňující přenášet po jednom optickém vlákně několik nezávislých signálů s mnohonásobně vyšší přenosovou kapacitou;
2005 – zavádění mobilních sítí třetí generace umožňujících takřka plnohodnotné využívání internetu v mobilních telefonech;
2006 – první televizní vysílání přes internet v České republice společnosti Telefónica O2;
2007 – Vinton Cerf v Praze na FEL ČVUT u příležitosti 15. výročí připojení České republiky k internetu;
2008 – posílení páteřní sítě CESNET2 o nejvýkonnější směrovač na světě Cisco CRS-1;
2009 – CESNET jako první v republice úspěšně testuje 40Gbit/s technologii na síti CESNET2;
2010 – v největším fyzikálním experimentu všech dob v ženevském CERN evropští vědci napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru a simulují tzv. velký třesk – prostřednictvím národní sítě CESNET2 se podílejí i čeští odborníci;
2011 – úspěšné testy 100Gbit/s přenosů v síti CESNET2.
RITA PUŽMANOVÁ,
nezávislá síťová specialistka
