English
Oddělení kognitivních systémů, interakce a robotiky na Generálním ředitelství Evropské komise pro informační společnost a média (DG INFSO) v Lucemburku podporuje výzkum robotických systémů a dalších umělých kognitivních systémů schopných zpracovávat a interpretovat různá senzorická data a samostatně jednat. Od července 2008 vede oddělení dr. Libor Král, který vystudoval teoretickou kybernetiku, matematickou informatiku a teorii systémů na Univerzitě Karlově v Praze.
Fota: Archiv Czelo
Co vás přivedlo k robotice a kognitivním systémům, jak dlouho v této oblasti pracujete?
Nové technologie a jejich vliv na každodenní život mě vždy fascinovaly. Informačním a komunikačním technologiím se proto věnuji většinu kariéry. Když jsem na jaře roku 2008 obdržel nabídku pracovat na současné pozici, přijal jsem ji jako výzvu i přesto, že jsem s robotikou a kognitivními systémy neměl předchozí zkušenosti. Zaujala mě totiž myšlenka přechodu od strojů, kterým musíme rozumět, k zařízením, jež budou rozumět nám. V současnosti již existují roboti, kteří se používají při specifických úkolech (např. při kontrole poškozeného vodovodního potrubí, při chirurgických zákrocích…) nebo posečou trávník. Představte si systémy, které rozumí okolnímu světu a v dynamickém prostředí reálného života dokáží samostatně pracovat a asistovat lidem při každodenních úkolech. Jejich potenciální přínosy a dopady v budoucnu jsou bez hranic.
Kam směřuje výzkum robotiky a jaké je využití tohoto oboru?
Robotika je technologie, která umožňuje různé využití v reálných sociálních a průmyslových podmínkách, a to ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jednotlivé projekty jsou převážně multidisciplinární s vysokou úrovní spolupráce mezi všemi příslušnými obory včetně počítačových věd, neurověd, biologie, kognitivních věd a roboticko-inženýrských oborů. Tyto činnosti zahrnují celé kontinuum výzkumu a inovací – od základního výzkumu k zavádění technologií a prototypů a jejich validaci, někdy dokonce v rámci jednoho a téhož projektu. S robotikou jsou tak neoddělitelně propojeny kognitivní systémy a inteligentní prostředí podobně, jako jsou budovy propojeny s integrovanými senzorickými sítěmi. Společně tak generují výsledky základního výzkumu, které se využívají při vytváření systémů, jež fungují v reálném světě.
Význam robotiky nevychází jen z rychlého rozšiřování jejího trhu. Má rovněž vliv na průmyslovou konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost, stejně jako na naši schopnost řešit zásadní společenské výzvy. Kromě tradiční úlohy ve výrobních procesech pomáhá vývoj robotiky rozvoji mnoha inovativních produktů a služeb od domácích spotřebičů po zdravotnické, bezpečnostní a vesmírné systémy. Hospodářská odvětví, jako jsou automobilový průmysl, letectví, zemědělství, potravinářský průmysl nebo mikroelektronika, představují více než 20 % evropského HDP, zaměstnávají 25 % pracovní síly v soukromém sektoru v EU a tvoří 80 % soukromých investic do výzkumu a vývoje. V Evropě by bez využívání robotiky jednoduše zmizela z oblastí s vyššími mzdami.
V 7. rámcovém programu jsme podpořili více než 100 výzkumných projektů, na něž Evropská unie přispěla částkou okolo 500 milionů eur. Uvedené systémy by měly pracovat v přirozeném prostředí reálného života a měly by umět včas a inteligentně reagovat na mezery ve znalostech i neočekávané situace.
Jak je výzkum této oblasti a kognitivních systémů zastoupen v České republice?
U nás v tomto oboru pracuje několik špičkových akademických vědeckých týmů. Působí zejména v oblasti strojového vnímání a počítačového vidění (např. Cent-rum strojového vnímání na Českém vysokém učení technickém v Praze), zpracování a rozpoznávání řeči (Vysoké učení technické v Brně), umělé inteligence a multirobotických systémů (Gerstnerova laboratoř ČVUT). Existují také úspěšné malé a středně velké high-tech společnosti, které poskytují služby, expertizy, vývoj, design a zákaznická řešení. Našeho nedávno spuštěného projektu, jehož cílem je posunout současný stav v autonomním vnímání a manipulaci různých druhů tkanin, textilií a oděvů, se například účastní společnost Neovision.
Jaká je pozice vašeho oboru v nadcházejícím rámcovém programu Horizont 2020?
Evropský výzkum v robotice je považován za špičkový, a to i na světové úrovni. Chybí však systematický přenos výsledků do nových robotických produktů a služeb. Technologický transfer a inovace proto potřebují získat více pozornosti. Průmysl a akademické instituce již spolupracují, ne však v potřebné míře. V součinnosti s příslušnými zainteresovanými stranami je proto zapotřebí rozvíjet komplexní evropské agendy robotiky. Příslušné evropské orgány veřejné správy, akademické instituce a výrobci robotických systémů by měli také usilovat o zachování silné pozice Evropy na světovém trhu robotiky a vstupovat na trhy nové. Vzhledem k velké konkurenci je nutné získat více zdrojů na vývoj nové generace robotů, a to i ze soukromého sektoru. Zúčastněné strany by měly přesahovat rámec tradičních průmyslových výrobců a měly by začlenit například společnosti působící v sektoru domácích spotřebičů, které mají zájem o servisní robotiku.
V rámcovém programu Horizont 2020 se budeme snažit obsáhnout celý inovační cyklus – od základního výzkumu přes průmyslový výzkum a vývoj až po testování a pilotní provoz v reálném prostředí inovativních robotických technologií. Zamýšlíme také zajistit širší a rychlejší zavádění inovací, jako je podpora pro zakázky v předobchodní fázi v oblastech veřejného zájmu (bezpečnost, zdravé stárnutí atd.), standardizace a přístup k finančním prostředkům.
MARTIN KAŠPÁREK,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR