Rozmanitost světa a života v něm

Těžko uvěřit, že letos na podzim je tomu již deset let, co Akademie věd České republiky prezentuje výsledky vědeckých výzkumů prostřednictvím Týdne vědy a techniky. Z někdejších Dnů otevřených dveří, které v letech 1998–2000 přivedly na akademická pracoviště tisíce návštěvníků, se popularizační činnost naší největší výzkumné instituce rozrostla až do podoby jedinečné týdenní přehlídky zahrnující přednášky, akademické kavárny, semináře, workshopy, konference či poutavé expozice. Během deseti let se program TVT rozšířil do nejrůznějších částí Česka a kromě Prahy se jím mohli studenti a veřejnost těšit také v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Olomouci či Ostravě. Jubilejní ročník se konal ve dnech 1.–7. listopadu 2010 a nesl se v duchu Mezinárodního roku biodiverzity, když poukazoval na různorodost i nezastupitelnost všech vědních oborů a rozsáhlou škálu témat, jimiž se vědci v Akademii zabývají.


Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Pozoruhodné výsledky svých výzkumů představili na výstavách v hlavní budově AV ČR například vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR či z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

K dlouholetému generálnímu partnerovi Týdne vědy a techniky, společnosti ČEZ, a. s., jež návštěvníkům TVT otevřela vodní elektrárny Želina u Kadaně a Střekov, se letos poprvé připojil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a společnost RSJ Algorithmic Trading, a. s., která přispěla sérií přednášek Nové cesty ve vědě. Prezentace zprostředkovala pohled na nové možnosti současné vědy a zároveň nabídla příležitost k me­zioborovému setkání a výměně informací v podání význačných odborníků, jako byli např. prof. Oldřich Vašíček, prof. Jaroslav Nešetřil, prof. Jiří Bártek či prof. Jan Kmenta. Cílem nově vzniklého fondu Karla Janečka je podpora projektů především základního vědeckého výzkumu v oblasti matematiky, ekonomie a medicíny.

Ve výčtu spolupracujících institucí nechybějí tradiční souputníci TVT: Městská knihovna v Praze, British Council, AMVIS, Kriminalistický ústav Praha, Muzeum Policie ČR, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Národní divadlo, Technická univerzita v Ostravě, společnost CESNET a další.


Mutanti nemusejí být jen zákeřné obludy! Vědcům mohou naopak pomáhat při výzkumu, jak ukázala výstava, kterou připravil Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Ani letos nezůstaly stranou zájmu oblíbené Dny otevřených dveří. Například ostravský Institut geologického inženýrství HGF VŠB-TU připravil pro studenty komentovanou prohlídku mineralogické, petrografické a paleontologické sbírky a kolekce nerostných surovin. Historie sbírek, které jsou soustředěny v Geologickém pavilonu prof. Františka Pošepného (jednoho z tvůrců světové ložiskové geologie), sahá až do roku 1849; aktuálně expozice zahrnuje okolo 15 000 vystavených exponátů. Program doplnila také přednáška dr. Davida Uličného z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který se studenty hovořil o změnách hladiny oceánů v historii Země, roli klimatu a pohybech zemské kůry. V Olomouci Ústav experimentální botaniky AV ČR připravil exkurze, na nichž se zájemci dozvěděli např. o mezinárodním projektu luštění dědičné informace pšenice, jak se hledají konkrétní úseky DNA na chromozomech metodou „svítícího“ (fluorescenčního) značení nebo jak se připravují mikroskopické preparáty. Jejich brněnští kolegové z Botanického ústavu AV ČR se vydali na výpravu za biodiverzitou sinic a řas a za pozoruhodným světem vody pod mikroskopem. Pražští archeologové pozvali veřejnost na podnětnou prohlídku lokalit, kde realizují dlouhodobé terénní výzkumy (hradiště Stará Boleslav, Vyšehrad, bazilika sv. Petra a Pavla), a na návštěvu keramické laboratoře. Zájemci mohli poznat práci vědců celkem na 37 akademických pracovištích.

Bez jedné sto přednášek připravili organizátoři v české metropoli. Přednáškový maraton v hlavní budově AV ČR na Národní třídě zahájil prof. František Vyskočil na téma Mozek a jeho (s)mysl – kvantový a nekvantový přenos na synapsi. Věděli jste, že nervová soustava má okolo 100 miliard neuronů a že Mléčná dráha má podobný počet hvězd? Do Oválné studovny Knihovny AV ČR přilákala studenty možnost nahlédnout do světa kramářských písní – literárního žánru na pomezí lidové tvorby a umělecké poe-zie, jenž nám zprostředkovávají pohled do mysli většinou prostých čtenářů a posluchačů – v přednášce Jaká hrůza k poslouchání: pohromy a Boží znamení v kramářských tiscích Mgr. Ivy Bydžovské z Knihovny Národního muzea. Poznat jsme mohli také např. tajuplný svět rostlin v prezentaci dr. Jana Petráška z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který na fotografiích a videích ukázal, že rostliny žijí až překvapivě „akčním“ životem. Kaleidoskop přednášek, jichž se v Praze zúčastnilo téměř pět tisíc studentů, nemohl 5. listopadu skončit příjemněji, totiž výletem do renesanční Anglie v podání prof. Martina Hilského, který před zaplněnou posluchárnou četl a komentoval své překlady Shakespearových sonetů, zatímco klavírista Daniel Dobiáš je hudebně interpretoval formou výrazového šansonu. O den dříve se mohli příznivci charismatického překladatele pro změnu těšit v Brně a Olomouci z přednášky o Shakespearových šašcích v kontextu anglické a evropské renesance.


Komponovaný pořad Shakespearových sonetů v podání Martina Hilského a za klavírního doprovodu Daniela Dobiáše pozval posluchače do renesanční Anglie.

V Městské knihovně na Mariánském náměstí vysvětloval prof. Václav Pačes studentům, jak se vyvinul člověk, kde spočívá podstata našeho lidství a čím se vlastně lišíme od lidoopů a od bakterií. Stranou nezůstalo ani aktuální téma znalosti lidského genomu a jejího vlivu na léčbu „šitou na míru“ jednotlivým pacientům. Na stejném místě se konala přednáška Různorodost zdrojů energie aneb Michaelův energetický koktejl, kterou připravil Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR.

Inspirativní přednášky a prezentace hostilo Muzeum Policie ČR. Studenti se zde dozvěděli např. o nových postupech forenzní mikroanalýzy, jak kriminalisté pracují v antropologické kriminalistické laboratoři nebo o moderních analytických technikách, jako je např. Ramanova spektroskopie.

Rozmanité přednášky nabídly prostory Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Na téma Pitná voda – znečištění zdrojů a technologie výroby zde např. hovořil dr. Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Že jsou rostlinné viry dobrým sluhou, ale špatným pánem, dokazoval dr. Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Samozřejmě se ale dostalo i na literární témata, konkrétně komiks v kontextu české literatury či na českou prózu po roce 1990.



Hojné účasti se těšila diskuse Změny klimatu: fakta, ne mýty, na níž pohovořili špičkoví odborníci v oboru. Úvodní přednášku studentům přednesl ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR dr. Radan Huth, který zdůraznil, že „odborníci klima zkoumají bez jakékoli ideové či ideologické předpojatosti“. Podle jeho názoru existují ve společnosti dvě skupiny s odlišnými názory na klima: alarmisté (změna klimatu je největší současné nebezpečí, jemuž musí lidstvo čelit; je třeba omezit produkci skleníkových plynů) a skeptici (lidská činnost klima neovlivňuje, klima se nemění a současné období není ničím výjimečné). „Obě skupiny si bohužel od vědců berou, co se jim zrovna hodí do krámu,“ uvedl na závěr své prezentace. Ačkoli vědci potvrzují, že se klima mění pravděpodobně též lidskou činností, najdou se lidé, kteří tyto skutečnosti zpochybňují – ať již vytrháváním jednotlivostí z kontextu či překrucováním faktů. Podle ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřicha Moldana je nutná základní představa, jak se klima bude vyvíjet a jak významnou roli lidská činnost sehrává. „Pokud dospějeme k tomu, že má úlohu zásadní, musíme se přizpůsobit. Nemá ovšem smysl, abychom se zaměřili jen na adaptační opatření.“

Součástí letošního Týdne vědy a techniky se staly i filmové projekce – o životním prostředí (Čas hlupáků, Nepříjemná pravda), o klíčovém setkání světových myslitelů (Konference TED) či souboji šachisty Garry Kasparova se supervýkonným počítačem (Game Over: Kasparov and the Machine). O dějinách Slovanů od jejich příchodu na Moravu až do zániku v 10. století pojednával film Velká Morava. Přehled všech projekcí naleznete na www.tydenvedy.cz/.


Během deseti let se na Týdnu vědy a techniky vystřídaly tisíce studentů. Mnohé z nich bezpochyby inspiroval k dalšímu studiu.

Organizátoři TVT nově přichystali znalostní kvizy, jichž se zúčastnilo na 800 soutěžících; výherci získali knižní ceny od Nakladatelství Academia. Chcete-li si některé z kvizů vyzkoušet nanečisto, navštivte www.tydenvedy.cz/. V hlavní budově Akademie věd čekaly jako každoročně výstavy. Ve foyer se těšila zájmu expozice Akademické páry: dvojkariérní partnerství ve vědě, výzkumu a vysokých školách, která formou rozhovorů představila portréty patnácti dvojic, v nichž oba partneři působí ve vědě či jako pedagogové na vysokých školách. Výstava je jedním z vyústění projektu Národní kontaktní centrum – ženy a věda, připravil ji Sociologický ústav AV ČR. Rozhovory souběžně vycházejí v knize Akademické duety: o profesním a soukromém životě ve vědě. Mimořádně otevřené výpovědi dávají nahlédnout na akademické páry v různých životních obdobích: od doktorandů na prahu vědecké kariéry, přes etablované vědce, až po ty, jež svou vědeckou dráhu pozvolna ukončují. Jen o pár kroků dále – ve vstupní části Knihovny AV ČR – mohli náv­štěvníci zhlédnout výstavu 10 let od rekonstrukce dvorany Knihovny AV ČR, která připomněla jedinečnou proměnu bývalého několikapatrového skladiště knih na moderní rekonstruovaný historický prostor. Rekonstrukce trvala od října 1998 do listopadu 1999 a náklady přesáhly 47 milionů korun. Společně s výstavou připravila Knihovna také dvě exkurze: ve dvoraně Knihovny a v Digitalizačním centru v Jenštejně u Prahy.


Vědu a umění se podařilo propojit Geofyzikálnímu ústavu AV ČR a Archivu výtvarného umění, když společně v prostorách Národní technické knihovny připravily expozici Rovnoběžky a průsečíky.

První patro hlavní budovy AV ČR opanovala expozice Astronomického ústavu AV ČR Pohledy do nebe, která představila velkoformátové snímky pořízené na nejvýkonnější observatoři světa – Evropské jižní observatoři, dále výstava fotografií převážně anorganických materiálů, jež získali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR za pomoci výkonných mikroskopů (Mikroskopy – oči do nanosvěta) či výstava s chytlavým názvem Mutanti!, kterou připravil Ústav experimentální botaniky AV ČR. Nepleťme si však mutanty s hrůznými obludami. Jsou totiž všude mezi námi: někteří obývají laboratoře, kde pomáhají vědcům při výzkumu, na spoustu z nich ale narazíme i na vlastním talíři. Věděli jste například, že oblíbená nektarinka není ničím jiným nežli obyčejnou broskví? Za to, že je hladká, vděčí mutaci v jediném genu. Archeologický ústav AV ČR, Brno se pochlubil unikátními nálezy z výzkumů, které se zaměřily na duchovní život lidí ze dvou odlišných a časově vzdálených period na jižní Moravě (mladý paleolit a Velká Morava).



Vědu a umění se podařilo propojit Geofyzikálnímu ústavu AV ČR a Archivu výtvarného umění, když společně v prostorách Národní technické knihovny připravily expozici Rovnoběžky a průsečíky. Díla výtvarníků majících blízko k vědeckému bádání doplnil exponát Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jenž představuje principy zkoumání chemických látek, které se ve formě léků uplatňují např. proti viru HIV. Obdobný exponát reprezentoval českou vědu na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

LUDĚK SVOBODA