Těžko uvěřit, že letos na podzim je tomu již deset let, co Akademie věd České republiky prezentuje výsledky vědeckých výzkumů prostřednictvím Týdne vědy a techniky. Z někdejších Dnů otevřených dveří, které v letech 1998–2000 přivedly na akademická pracoviště tisíce návštěvníků, se popularizační činnost naší největší výzkumné instituce rozrostla až do podoby jedinečné týdenní přehlídky zahrnující přednášky, akademické kavárny, semináře, workshopy, konference či poutavé expozice. Během deseti let se program TVT rozšířil do nejrůznějších částí Česka a kromě Prahy se jím mohli studenti a veřejnost těšit také v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Olomouci či Ostravě. Jubilejní ročník se konal ve dnech 1.–7. listopadu 2010 a nesl se v duchu Mezinárodního roku biodiverzity, když poukazoval na různorodost i nezastupitelnost všech vědních oborů a rozsáhlou škálu témat, jimiž se vědci v Akademii zabývají.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Pozoruhodné výsledky svých výzkumů představili na výstavách v hlavní budově AV ČR například vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR či z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
K dlouholetému generálnímu partnerovi Týdne vědy a techniky, společnosti ČEZ, a. s., jež návštěvníkům TVT otevřela vodní elektrárny Želina u Kadaně a Střekov, se letos poprvé připojil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a společnost RSJ Algorithmic Trading, a. s., která přispěla sérií přednášek Nové cesty ve vědě. Prezentace zprostředkovala pohled na nové možnosti současné vědy a zároveň nabídla příležitost k mezioborovému setkání a výměně informací v podání význačných odborníků, jako byli např. prof. Oldřich Vašíček, prof. Jaroslav Nešetřil, prof. Jiří Bártek či prof. Jan Kmenta. Cílem nově vzniklého fondu Karla Janečka je podpora projektů především základního vědeckého výzkumu v oblasti matematiky, ekonomie a medicíny.
Ve výčtu spolupracujících institucí nechybějí tradiční souputníci TVT: Městská knihovna v Praze, British Council, AMVIS, Kriminalistický ústav Praha, Muzeum Policie ČR, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Národní divadlo, Technická univerzita v Ostravě, společnost CESNET a další.
Mutanti nemusejí být jen zákeřné obludy! Vědcům mohou naopak pomáhat při výzkumu, jak ukázala výstava, kterou připravil Ústav experimentální botaniky AV ČR.
Ani letos nezůstaly stranou zájmu oblíbené Dny otevřených dveří. Například ostravský Institut geologického inženýrství HGF VŠB-TU připravil pro studenty komentovanou prohlídku mineralogické, petrografické a paleontologické sbírky a kolekce nerostných surovin. Historie sbírek, které jsou soustředěny v Geologickém pavilonu prof. Františka Pošepného (jednoho z tvůrců světové ložiskové geologie), sahá až do roku 1849; aktuálně expozice zahrnuje okolo 15 000 vystavených exponátů. Program doplnila také přednáška dr. Davida Uličného z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který se studenty hovořil o změnách hladiny oceánů v historii Země, roli klimatu a pohybech zemské kůry. V Olomouci Ústav experimentální botaniky AV ČR připravil exkurze, na nichž se zájemci dozvěděli např. o mezinárodním projektu luštění dědičné informace pšenice, jak se hledají konkrétní úseky DNA na chromozomech metodou „svítícího“ (fluorescenčního) značení nebo jak se připravují mikroskopické preparáty. Jejich brněnští kolegové z Botanického ústavu AV ČR se vydali na výpravu za biodiverzitou sinic a řas a za pozoruhodným světem vody pod mikroskopem. Pražští archeologové pozvali veřejnost na podnětnou prohlídku lokalit, kde realizují dlouhodobé terénní výzkumy (hradiště Stará Boleslav, Vyšehrad, bazilika sv. Petra a Pavla), a na návštěvu keramické laboratoře. Zájemci mohli poznat práci vědců celkem na 37 akademických pracovištích.
Bez jedné sto přednášek připravili organizátoři v české metropoli. Přednáškový maraton v hlavní budově AV ČR na Národní třídě zahájil prof. František Vyskočil na téma Mozek a jeho (s)mysl – kvantový a nekvantový přenos na synapsi. Věděli jste, že nervová soustava má okolo 100 miliard neuronů a že Mléčná dráha má podobný počet hvězd? Do Oválné studovny Knihovny AV ČR přilákala studenty možnost nahlédnout do světa kramářských písní – literárního žánru na pomezí lidové tvorby a umělecké poe-zie, jenž nám zprostředkovávají pohled do mysli většinou prostých čtenářů a posluchačů – v přednášce Jaká hrůza k poslouchání: pohromy a Boží znamení v kramářských tiscích Mgr. Ivy Bydžovské z Knihovny Národního muzea. Poznat jsme mohli také např. tajuplný svět rostlin v prezentaci dr. Jana Petráška z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který na fotografiích a videích ukázal, že rostliny žijí až překvapivě „akčním“ životem. Kaleidoskop přednášek, jichž se v Praze zúčastnilo téměř pět tisíc studentů, nemohl 5. listopadu skončit příjemněji, totiž výletem do renesanční Anglie v podání prof. Martina Hilského, který před zaplněnou posluchárnou četl a komentoval své překlady Shakespearových sonetů, zatímco klavírista Daniel Dobiáš je hudebně interpretoval formou výrazového šansonu. O den dříve se mohli příznivci charismatického překladatele pro změnu těšit v Brně a Olomouci z přednášky o Shakespearových šašcích v kontextu anglické a evropské renesance.
Komponovaný pořad Shakespearových sonetů v podání Martina Hilského a za klavírního doprovodu Daniela Dobiáše pozval posluchače do renesanční Anglie.
V Městské knihovně na Mariánském náměstí vysvětloval prof. Václav Pačes studentům, jak se vyvinul člověk, kde spočívá podstata našeho lidství a čím se vlastně lišíme od lidoopů a od bakterií. Stranou nezůstalo ani aktuální téma znalosti lidského genomu a jejího vlivu na léčbu „šitou na míru“ jednotlivým pacientům. Na stejném místě se konala přednáška Různorodost zdrojů energie aneb Michaelův energetický koktejl, kterou připravil Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR.
Inspirativní přednášky a prezentace hostilo Muzeum Policie ČR. Studenti se zde dozvěděli např. o nových postupech forenzní mikroanalýzy, jak kriminalisté pracují v antropologické kriminalistické laboratoři nebo o moderních analytických technikách, jako je např. Ramanova spektroskopie.
Rozmanité přednášky nabídly prostory Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Na téma Pitná voda – znečištění zdrojů a technologie výroby zde např. hovořil dr. Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Že jsou rostlinné viry dobrým sluhou, ale špatným pánem, dokazoval dr. Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Samozřejmě se ale dostalo i na literární témata, konkrétně komiks v kontextu české literatury či na českou prózu po roce 1990.
Hojné účasti se těšila diskuse Změny klimatu: fakta, ne mýty, na níž pohovořili špičkoví odborníci v oboru. Úvodní přednášku studentům přednesl ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR dr. Radan Huth, který zdůraznil, že „odborníci klima zkoumají bez jakékoli ideové či ideologické předpojatosti“. Podle jeho názoru existují ve společnosti dvě skupiny s odlišnými názory na klima: alarmisté (změna klimatu je největší současné nebezpečí, jemuž musí lidstvo čelit; je třeba omezit produkci skleníkových plynů) a skeptici (lidská činnost klima neovlivňuje, klima se nemění a současné období není ničím výjimečné). „Obě skupiny si bohužel od vědců berou, co se jim zrovna hodí do krámu,“ uvedl na závěr své prezentace. Ačkoli vědci potvrzují, že se klima mění pravděpodobně též lidskou činností, najdou se lidé, kteří tyto skutečnosti zpochybňují – ať již vytrháváním jednotlivostí z kontextu či překrucováním faktů. Podle ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřicha Moldana je nutná základní představa, jak se klima bude vyvíjet a jak významnou roli lidská činnost sehrává. „Pokud dospějeme k tomu, že má úlohu zásadní, musíme se přizpůsobit. Nemá ovšem smysl, abychom se zaměřili jen na adaptační opatření.“
Součástí letošního Týdne vědy a techniky se staly i filmové projekce – o životním prostředí (Čas hlupáků, Nepříjemná pravda), o klíčovém setkání světových myslitelů (Konference TED) či souboji šachisty Garry Kasparova se supervýkonným počítačem (Game Over: Kasparov and the Machine). O dějinách Slovanů od jejich příchodu na Moravu až do zániku v 10. století pojednával film Velká Morava. Přehled všech projekcí naleznete na www.tydenvedy.cz/.
Během deseti let se na Týdnu vědy a techniky vystřídaly tisíce studentů. Mnohé z nich bezpochyby inspiroval k dalšímu studiu.
Organizátoři TVT nově přichystali znalostní kvizy, jichž se zúčastnilo na 800 soutěžících; výherci získali knižní ceny od Nakladatelství Academia. Chcete-li si některé z kvizů vyzkoušet nanečisto, navštivte www.tydenvedy.cz/. V hlavní budově Akademie věd čekaly jako každoročně výstavy. Ve foyer se těšila zájmu expozice Akademické páry: dvojkariérní partnerství ve vědě, výzkumu a vysokých školách, která formou rozhovorů představila portréty patnácti dvojic, v nichž oba partneři působí ve vědě či jako pedagogové na vysokých školách. Výstava je jedním z vyústění projektu Národní kontaktní centrum – ženy a věda, připravil ji Sociologický ústav AV ČR. Rozhovory souběžně vycházejí v knize Akademické duety: o profesním a soukromém životě ve vědě. Mimořádně otevřené výpovědi dávají nahlédnout na akademické páry v různých životních obdobích: od doktorandů na prahu vědecké kariéry, přes etablované vědce, až po ty, jež svou vědeckou dráhu pozvolna ukončují. Jen o pár kroků dále – ve vstupní části Knihovny AV ČR – mohli návštěvníci zhlédnout výstavu 10 let od rekonstrukce dvorany Knihovny AV ČR, která připomněla jedinečnou proměnu bývalého několikapatrového skladiště knih na moderní rekonstruovaný historický prostor. Rekonstrukce trvala od října 1998 do listopadu 1999 a náklady přesáhly 47 milionů korun. Společně s výstavou připravila Knihovna také dvě exkurze: ve dvoraně Knihovny a v Digitalizačním centru v Jenštejně u Prahy.
Vědu a umění se podařilo propojit Geofyzikálnímu ústavu AV ČR a Archivu výtvarného umění, když společně v prostorách Národní technické knihovny připravily expozici Rovnoběžky a průsečíky.
První patro hlavní budovy AV ČR opanovala expozice Astronomického ústavu AV ČR Pohledy do nebe, která představila velkoformátové snímky pořízené na nejvýkonnější observatoři světa – Evropské jižní observatoři, dále výstava fotografií převážně anorganických materiálů, jež získali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR za pomoci výkonných mikroskopů (Mikroskopy – oči do nanosvěta) či výstava s chytlavým názvem Mutanti!, kterou připravil Ústav experimentální botaniky AV ČR. Nepleťme si však mutanty s hrůznými obludami. Jsou totiž všude mezi námi: někteří obývají laboratoře, kde pomáhají vědcům při výzkumu, na spoustu z nich ale narazíme i na vlastním talíři. Věděli jste například, že oblíbená nektarinka není ničím jiným nežli obyčejnou broskví? Za to, že je hladká, vděčí mutaci v jediném genu. Archeologický ústav AV ČR, Brno se pochlubil unikátními nálezy z výzkumů, které se zaměřily na duchovní život lidí ze dvou odlišných a časově vzdálených period na jižní Moravě (mladý paleolit a Velká Morava).
Vědu a umění se podařilo propojit Geofyzikálnímu ústavu AV ČR a Archivu výtvarného umění, když společně v prostorách Národní technické knihovny připravily expozici Rovnoběžky a průsečíky. Díla výtvarníků majících blízko k vědeckému bádání doplnil exponát Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jenž představuje principy zkoumání chemických látek, které se ve formě léků uplatňují např. proti viru HIV. Obdobný exponát reprezentoval českou vědu na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.
LUDĚK SVOBODA
Aktuality
30.9.2016 Co vědec, to muzikant aneb Průhonice zněly!Za laskavé podpory příjemně teplého počasí – po věru chladné, o to ale úspěšnější loňské premiéře – se o první zářijové sobotě sjeli do Průhonic hudbymilovní vědci z různých vědních oblastí Akademie věd a neméně pestrých hudebních žánrů, aby předvedli své umění na festivalu A-Fest in Park. K vědě a hudbě nabízí Průhonický areál, který spravuje Botanický ústav AV ČR, rovněž umění stavitelské, ale také výstavy výtvarného charakteru, aktuálně jsou zde k vidění i snímky Ze soutěže Věda fotogenická.
více zde 5.9.2016 Připomínka velké osobnosti naší chemie
Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základní ingredience úspěchu profesora Antonína Holého, geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos v září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná. Látkami, které objevil, se stal nesmrtelným a stále pomáhá milionům lidí na celém světě při léčbě žloutenky typu B, AIDS nebo oparů. A je vcelku nasnadě, že anonymně: vždyť ruku na srdce – napadlo by vás snad zkoumat, kdo stojí za nějakým produktem, který si koupíte v lékárně? Přitom je celý proces výroby léků nesmírně složitý, dlouhodobý a finančně nákladný.
Uplynulo již pět let od vesmírné mise plyšového krtka, kterého jako malý kousek Česka „přibalila“ Indira Feustelová svému muži Andrewovi na palubu kosmické lodi Endeavor.
Ačkoli jsme o Andrewovi, krtečkovi i „Písních kosmických“ psali mnohokrát, za vším hledej ženu! A protože Indira letos absolvovala kurz češtiny na Univerzitě Karlově, přímo se nabízelo popovídat si o jejích kořenech, vztahu k mateřskému jazyku i spojení s Akademií věd.
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., vyhlašuje v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 420/2005 Sb. a Stanov AV ČR výběrové řízení na pozici Vědecký pracovník – archeolog.
více zde 1.9.2016 Výběrová řízení na ředitele pracovišťRada Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. (SOÚ AV ČR) a Rada Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚMG AV ČR) vyhlašují veřejná výběrová řízení na obsazení funkcí ředitele/ředitelky pracovišť.
více zde 31.8.2016 Young Musicology Prague
V knihovně Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR, v. v. i., se ve dnech 5. až 8. září 2016 uskuteční mezinárodní muzikologická konference Young Musicology Prague. Akce je určena primárně doktorandům, a obecně muzikologům v rané fázi kariéry. Konference se soustředí na hudbu a hudební kulturu pozdního 19. a raného 20. století (tedy zhruba období let 1890–1939) s hlavním důrazem na středoevropské, bohemikální a moravikální aspekty dané problematiky. Vítány jsou příspěvky ze všech disciplín hudební vědy i příspěvky interdisciplinárního rázu. Konferenčním jazykem bude angličtina. Více informací naleznete zde.
Náplň práce:
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR vyhlašuje podávání přihlášek pro získání Pamětního grantu Martiny Roeselové. Podpora je určena Ph.D. studentům nebo postdoktorandům, kteří pečují o dítě předškolního věku a zároveň se věnují vědecké práci. Fond vznikl prostřednictvím finančních darů kolegů nedávno zesnulé Martiny Roeselové, která během excelentní vědecké kariéry vychovala tři děti. Záměrem podpory je pomoci vybraným studentkám či studentům, aby se nadále podíleli na kompetitivní výzkumné činnosti při zachování možnosti kvalitně se postarat o dítě. Vybraným uchazečkám/uchazečům bude jménem Martiny Roeslové poskytnuta podpora ve výši 10 000 korun měsíčně po dobu jednoho roku.
U příležitosti návštěvy Angely Merkelové v české metropoli 25. srpna 2016 odkazujeme na rozhovor s jejím někdejším školitelem a bývalým ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dr. Zdeňkem Havlasem o stáži německé kancléřky v ÚOCHB AV ČR na začátku 80. let minulého století. Více viz http://zpravy.aktualne.cz/.
Zleva: Zdeněk Havlas, Angela Merklová, Jiří Drahoš, Rudolf Zahradník v roce 2013
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích programu INTER-EXCELLENCE a vybraných podprogramů pro podání projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Soutěžní lhůta, ve které je možné podávat návrhy projektů, je od 23. srpna 2016 do 4. října 2016. Bližší informace naleznete zde.
více zde 25.8.2016 Letos si připomínáme dvojí výročí Josefa Sudka
Ústav dějin umění získal grant na pětiletý projekt NAKI II (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky) nazvaný Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví. Josef Sudek, jeden z nejvýznamnějších fotografů dějin české fotografie (1896–1976), by letos oslavil své 120. narozeniny; zároveň tento rok uplynulo 40 let od jeho úmrtí – a jelikož se část jeho rozsáhlého díla nachází ve sbírce Fototéky Ústavu dějin umění, zmíněná výročí se stanou podnětem k připomenutí této významné osobnosti i na půdě Akademie věd. O připravované konferenci i výstavě budeme informovat.
Dynamika změny v české společnosti je interdisciplinární projekt Sociologického ústavu, Národohospodářského ústavu a Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity. Jeho základem je dotazníkové šetření Proměny české společnosti, kterého se v letech 2015–2018 opakovaně zúčastní náhodně vybrané domácnosti reprezentující obyvatelstvo České republiky. Do prvního ročníku výzkumu se v roce 2015 zapojili respondenti starší 10 let z více než 5 000 domácností; stejné domácnosti jsou oslovovány i v roce 2016, aby pomohly zjistit, jak se život české společnosti vyvíjí v čase. Tematicky široce zaměřený výzkum sleduje bytovou a ekonomickou situaci domácností, rodinný a pracovní život, vzdělávání, trávení volného času, zdraví i hodnoty a postoje v české společnosti. Data a výstupy bádání zpřístupňují pro vědce i širokou veřejnost Český sociálně-vědní datový archiv a webové stránky výzkumu www.promenyceskespolecnosti.cz.
Nakladatelství Academia vyhlašuje 5. ročník studentské soutěže určené studentům a absolventům českých vysokých škol. Záměrem je dát možnost mladým, ještě neobjeveným autorům vydat svou magisterskou práci pod hlavičkou předního českého nakladatelství a pro čtenáře objevit nový talent české vědy. Přihlášky do 20. října 2016. Více informací viz www.academia.cz.
více zde 17.8.2016 Je rákos vhodným modelovým druhem pro studium invazí?
Rákos obecný (Phragmites australis) je mohutná vytrvalá tráva, která miluje zamokřená místa a utváří vzhled řady mokřadů mírného pásu i subtropických a tropických oblastí. Roste kosmopolitně, tedy prakticky po celém světě. V České republice je domácím druhem, nelze si ale nevšimnout, jak leckde úspěšně potlačuje ostatní druhy. Na řadě míst světa, především v Severní Americe, jsou evropské rákosy invazní pohromou. Invazní populace rákosu se v posledních lety staly předmětem intenzivního výzkumu. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích (viz AB 10/2013, AB 12/2005) a jeho kolegové v nové studii – Phragmitesaustralis as a model organism for studying plant invasions – navrhují, aby se rákos stal modelovým druhem pro studium rostlinných invazí. Rákos je podle nich dominantním druhem globálně významných mokřadů, což z něj dělá slibný druh pro financování výzkumu. Další výhoda rákosu spočívá v tom, že je snadné ho pěstovat, množit a používat v experimentech. Nezanedbatelné je i to, že rákos zvládá rozmanité podmínky prostředí a roste v řadě různých společenstev rostlin.
Od poloviny srpna je v Galerii Věda a umění AV ČR zpřístupněna stejnojmenná vzdělávací výstava, která návštěvníkům představí různé druhy energie, vysvětlí pojmy jako např. jaderná fúze, odpoví na otázky typu „kolik energie spotřebuje mikrovlnná trouba“ apod.
Kromě populárně odborných informací nechybí ani názorné ukázky předmětů zajišťujících bezpečný tok energie a unikátní soubor historických úrazových plakátů či fotokoutek.
Výstava, kterou lze navštívit od 15. srpna do 27. září v pracovních dnech od 10–18 hod., vznikla ve spolupráci Akademie věd ČR a energetické společnosti E. ON a obecně prospěšné společnosti TERRA-KLUB o.p.s.
Součástí je rovněž soutěž ve formě kvízových otázek o ceny od společnosti E. ON, která probíhá po celou dobu výstavy on-line na webu vedaprozivot.cz; kvíz je možné vyplnit přímo na výstavě.
Na 160 odborníků z 27 zemí světa se od 10. do 14. července zúčastnilo již 80. pražské konference věnované makromolekulární vědě, letos pořádané pod titulem Samouspořádání ve světě polymerů. Setkání známá jako Prague Meetings on Macromolecules (PMM) organizuje jednou až dvakrát ročně už od r. 1967 let Ústav makromolekulární chemie a probíhají pod záštitou Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC). To letošní se soustředilo na nejnovější poznatky v oblasti přípravy, charakterizace a teoretického popisu samouspořádaných makromolekulárních systémů a jejich využití.
Nadace Alexandra von Humboldta je nadace dotovaná vládou Německa, ministerstvem zahraničních věcí, tedy státní, nikoli soukromou. Zahájila svoji činnost v roce 1925. Její předchůdkyní byla Humboldtova nadace pro výzkum přírody a na cestování. Činnost této předchůdkyně skončila s vypuknutím 1. světové války. Velkou zásluhu na zahájení činnosti Nadace v roce 1925 měl skvělý organizátor Walter Zimmermann, za studií jeden z funkcionářů vrcholné německé studentské organizace Deutsche Studenten.
Německo po prohrané válce bylo v tíživé situaci. Muselo platit reparace. Počátkem 20. let došlo k obrovské inflaci německé marky, což se dotklo všech Němců na území Výmarské republiky. Ke zlepšení obrazu Německa v kulturní oblasti v cizině i doma bylo ustavení německé nadace pro cizince pojmenované po vědci Alexandru von Humboldtovi. Na ministerstvu zahraničí to byl referát vládního rady Strohmanna. V listině o založení Alexander von Humboldt-Stiftung není uvedeno ministerstvo zahraničí, ač již přípravy na založení Nadace plně ministerstvo financovalo. To bylo pochopitelně jako jediný sponzor uvedeno v pozdějších dokumentech. Prvním jednatelem, v podstatě vedoucím Nadace do roku 1929, byl výše zmíněný Zimmermann. Ježto nastoupil do diplomatické služby, nahradil ho Kurt Goepel, který se ve funkci udržel až do roku 1945. Nadace měla své předsednictvo a další orgány. Velmi důležitý byl výbor pro výběr stipendistů. Byl složen ze zástupců Nadace, ministerstva zahraničí, pruského ministerstva kultury, DAAD a dalších institucí. Nadace měla od svého založení úzkou spolupráci s DAAD (Deutsche Akademische Austauschdienst, který se staral o výměnné pobyty cizinců v Německu a který operuje dodnes).
Od poloviny srpna je v Galerii Věda a umění AV ČR zpřístupněna stejnojmenná vzdělávací výstava, která návštěvníkům představí různé druhy energie, vysvětlí pojmy jako např. jaderná fúze, odpoví na otázky typu „kolik energie spotřebuje mikrovlnná trouba“ apod.
Kromě populárně odborných informací nechybí ani názorné ukázky předmětů zajišťujících bezpečný tok energie a unikátní soubor historických úrazových plakátů či fotokoutek.
Výstava, kterou lze navštívit od 15. srpna do 27. září v pracovních dnech od 10–18 hod., vznikla ve spolupráci Akademie věd ČR a energetické společnosti E. ON a obecně prospěšné společnosti TERRA-KLUB o.p.s.
Součástí je rovněž soutěž ve formě kvízových otázek o ceny od společnosti E. ON, která probíhá po celou dobu výstavy on-line na webu vedaprozivot.cz; kvíz je možné vyplnit přímo na výstavě.
Třinácté číslo Newsletteru ELI Beamlines, které právě vychází, referuje mj. o čtyřech laserových systémech (viz rozhovor s Bedřichem Rusem na str. 18–19, který stál u zrodu projektu a má velkou zásluhu na vývoji jeho laserových technologií), návštěvách, jež v poslední době zavítaly do středočeských Dolních Břežan, či profesních aktivitách vědkyň a vědců z ELI Beamlines. Nechybějí ani poutavé rozhovory s místními badateli: Kateřinou Falk (str. 36–37) a postgraduálním studentem Uddhabem Chaulagainem který od začátku letošního roku působí ve výzkumném týmu RA2 zaměřujícím se na rentgenové zdroje čerpané ultrakrátkými laserovými pulsy (str. 28–29).
Péče o krajinu v České republice může být do budoucna výrazně efektivnější než nyní. Umožňuje to certifikovaná metodika Alternativní management ekosystémů, kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR vytvořila ochranářská společnost Česká krajina. Jedním ze spoluautorů je Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Materiál se zaměřuje především na stepi, přirozené a polopřirozené louky či pastviny. Ty představují jedny z nejcennějších a zároveň nejzranitelnějších biotopů a péče o ně stojí daňové poplatníky ročně několik miliard korun, které stát vyplácí na agroenviromentálních dotacích či zakázkách za sečení luk nebo jejich přepásání domácími zvířaty. „Přes enormní náklady však tento typ managementu často nefunguje a ztráta druhové rozmanitosti v mnoha lokalitách pokračuje,“ upozornil Miloslav Jirků. Namísto umělého napodobování přežitých forem hospodaření proto vědci doporučují do péče o krajinu zapojit původní, přirozené mechanismy. Konkrétně velké kopytníky, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři. Právě tři klíčové druhy kopytníků se v přírodě po statisíce let podílely na vytváření a udržování otevřené krajiny. „V zemích, které patří v ochraně přírody k evropské špičce, se tento typ managementu používá více než tři desetiletí a přináší vynikající výsledky,“ dodává.
více zde
English
