Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Viktor Trkal (1888–1956)

Obrázek k článku 

Dne 3. září 2006 uplynulo padesát let od úmrtí Viktora Trkala, profesora teoretické fyziky na pražské univerzitě a dlouholetého funkcionáře České akademie věd a umění.

Viktor Trkal se narodil 14. srpna 1888 v Ostřetíně na Pardubicku. Po maturitě na klasickém gymnáziu ve Vysokém Mýtě se roku 1906 zapsal ke studiu matematiky a fyziky na české univerzitě v Praze. Na nadaného studenta měli vliv zejména profesoři Karel Petr a František Koláček. Již roku 1911 dosáhl doktorátu. V té době působil na reálném gymnáziu v Praze 7 a později jako suplent na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici. Na místo asistenta v univerzitním ústavu pro teoretickou fyziku, kam byl jmenován 1. července 1914, ani nestačil fakticky nastoupit. Brzy po vyhlášení války byl jako důstojník v záloze mobilizován. Na ruské frontě byl dvakrát raněn, po druhém zranění v březnu 1915 byl zajat. Ze zajateckého tábora navázal korespondenci s profesorem fyziky na petrohradské univerzitě Orestem D. Chvolsonem. Díky jeho doporučení se stal asistentem fyzikálního ústavu na univerzitě v Permu. Zde se také v listopadu 1918 habilitoval z matematiky a fyziky prací O temperature skoľzjaščego kontakta pri vključenii električeskogo toka.

Počátkem roku 1919 se vrátil do Prahy a v únoru nastoupil na své asistentské místo na univerzitě. Hned v následujícím školním roce pobýval jako asistent na univerzitě v Leydenu u profesorů Paula Ehrenfesta a Hendrika A. Lorentze. Spolu s Ehrenfestem publikoval posléze často citovanou práci Deduction of the dissociation-equilibrium from the theory of quanta and a calculation of the chemical constant based on this. V první polovině třicátých let napsal několik prací kriticky reagujících na teorii "světového éteru", kterou zastával prof. Václav Posejpal. Poté se opět vrátil k problémům moderní fyziky, především k vlnové mechanice, jíž se věnoval už ve dvacátých letech.

V lednu 1921 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, koncem roku 1922 byl jmenován mimořádným profesorem a v únoru 1929 řádným profesorem. Na univerzitě se záhy projevil jeho organizační talent. Navrhl zřízení studovny při knihovně ústavu pro teoretickou fyziku, pro zefektivnění studia mladších studentů nově zavedl Úvod do teoretické fyziky spolu s proseminářem. V roce 1937–1938 zastával funkci děkana Přírodovědecké fakulty UK; děkanem byl pak také po obnovení činnosti českých vysokých škol v roce 1945.

Viktor Trkal byl již od svých studentských let aktivním členem Jednoty českých (československých) matematiků a fyziků. Roku 1922 byl zvolen mimořádným, později řádným členem Královské české společnosti nauk. Významná byla rovněž jeho činnost v České akademii věd a umění. V letech 1939–1942 byl tajemníkem její II. třídy (matematických a přírodních věd), od roku 1942 až do zániku akademie v roce 1952 zastával funkci generálního tajemníka ČAVU. V roce 1945 prosazoval do funkce prezidenta akademie Zdeňka Nejedlého, u kterého se předpokládalo hájení zájmů akademie při její plánované reorganizaci. V dalších letech se však ukázalo, že Nejedlý je svými ministerskými funkcemi zaneprazdňován natolik, že na Trkalovi, jako generálním tajemníkovi, spočíval převážný díl starostí s řízením akademie. I proti vůli Nejedlého, jenž byl pod tlakem aparátu komunistické strany, se Trkal aktivně zasazoval o vznik Ústavu pro nukleární fyziku při ČAVU – byl předsedou přípravného výboru pro vznik tohoto pracoviště, které bylo později začleněno do Československé akademie věd jako Laboratoř pro nukleární fyziku. Kritického ducha, jehož při své vědecké práci uplatňoval, neváhal použít ani při hodnocení dění kolem sebe. V letech po Únoru 1948 se tak dostal do nepřízně některých mocných; v té souvislosti se dá vysvětlit, proč se navzdory svým nezpochybnitelným odborným kvalitám nestal členem nově konstituované ČSAV.

V roce 1953 byl profesor Trkal vyzván, aby napsal učebnici teoretické fyziky. Na jejím prvním dílu Mechanika hmotných bodů a tuhého tělesa usilovně pracoval i v době, kdy těžce onemocněl, jejího vydání se však již nedočkal. Zemřel 3. září 1956.

Jan Boháček,
Masarykův ústav – Archiv AV ČR