English
Zrekonstruovaný zámek Liblice, který je majetkem Akademie věd České republiky, by se měl stát centrem inovačního vzdělávání. Zahajovací seminář projektu, který podporuje Evropský sociální fond a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a realizuje se v rámci opatření 4.2 Jednotného programového dokumentu pro cíl 3 NUTS II hlavního města Prahy, se konal 17. února 2006 v Praze na Novotného lávce.
Hlavním realizátorem projektu Centra inovačního vzdělávání Liblice je Středisko společných činností AV ČR s partnerskými organizacemi VINNOVA (Švédsko), AGIT (Švédsko), Asociace inovačního podnikání ČR, České inovace, s. r. o., a Hospodářská komora ČR.Projekt se týká rozvoje klíčových kompetencí osob, které působí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nebo tuto oblast ovlivňují. Má přispět k adaptabilitě v podnikání, podpořit spolupráci výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou. Hlavním cílem je vytvořit z týmu odborníků, kteří budou působit na Novotného lávce a v liblickém zámku, profesionální inovační centrum. Jeho úkolem bude podporovat inovace a lidi, kteří je mohou využít nebo dále šířit informace, znalosti a dovednosti. Těžištěm projektu jsou tedy různé formy a metody vzdělávání (prezenční, kombinovaná, e-learning, přednášky, diskuse, práce ve skupinách, individuální prezentace, videonahrávky atp.).
Frekventanti budou mít příležitost prezentovat nápady, nové myšlenky a nové realizace na webových stránkách projektu. Veškeré vzdělávací aktivity budou koncipovány s ohledem na praktické využití získaných poznatků. Projekt je složen z těchto hlavních částí:
- Analýza vzdělávacích potřeb cílové skupiny pro potřeby jejího specifického vzdělávání.
- Příprava společného vzdělávacího bloku včetně e-learningového programu a jeho realizace.
- Příprava speciálních vzdělávacích modulů včetně e-learningového programu.
- Realizace speciálních vzdělávacích bloků, které budou sestavovány podle potřeb jednotlivých cílových podskupin z vytvořených vzdělávacích modulů.
- Jednorázové přednášky, kulaté stoly a diskusní pořady pro studenty VŠ a odbornou veřejnost za účasti předních švédských odborníků na problematiku inovačního procesu.
- Akreditace vzdělávacích modulů na MŠMT a MV.
- Vyhodnocení nejaktivnějších účastníků vzdělávání a studijní cesta do Švédska.
O Inovacích na švédský způsob promluvil generální ředitel švédské firmy VINNOVA Per Ericsson. Prezident Asociace výzkumných organizací, místoprezident Asociace inovačního podnikání ČR a člen Rady vlády pro výzkum a vývoj Miroslav Janeček pohovořil na téma Priority Národní inovační politiky ČR. Jak dosahuje Švédsko Zlepšování výstupů z výzkumu a vývoje, vysvětlil prezident výboru IKED a rektor Jönköpingské univerzity Thomas Andersson.
Záměr projektu, který oficiálně začal 1. února 2006, ale slavnostně byl zahájen právě na tomto semináři, přiblížila Jaroslava Barbara Sporková na tiskové konferenci: "Naším cílem je předat informace, znalosti a dovednosti. Přitom se zaměřujeme na různé cílové skupiny:
- Pracovníky ve státní správě a samosprávě – prostředí pro inovační podnikání musí vytvořit ten, kdo dělá legislativu.
- Doktorandy a studenty vysokých škol – právě oni mají v rukou budoucnost výzkumu a vývoje České republiky.
- Novináře – uspořádáme školení o tom, co jsou inovace a inovační podnikání, co znamená základní a aplikovaný výzkum.
- Podnikatele.
- Ženy, které se pohybují v inovačním prostředí a v oblastech inovačního podnikání, většinou tedy podnikatelky.
Jedním ze zástupců švédské partnerské země byl Ing. Ctirad Vrána z firmy AGIT AB, která sídlí ve vědeckém parku Ideon v jihošvédském univerzitním městě Lundu. Využila jsem příležitosti a požádala jej o krátký rozhovor.
Dnes už je běžné, že Češi zastupují zahraniční firmy. Vy v tomto projektu zprostředkováváte vznikající spolupráci mezi Českem a Švédskem, které se stalo Vaším druhým domovem...
Emigroval jsem v roce 1969, měl jsem tehdy za sebou tři roky studia na ČVUT. Ve Švédsku jsem se poměrně rychle uchytil, i když jsem prošel různými peripetiemi. Musel jsem se utkat s tamní byrokracií, naučit se švédsky... Práci jsem našel vcelku rychle na vysoké škole v Lundu na katedře telekomunikací a tam jsem také začal při práci studovat. Tím jsem se dostal k telekomunikacím a informatice. Na katedře byl počítač na řízení telekomunikačního systému a potřebovali někoho, kdo by se o něj staral. Musel jsem přiznat, že s počítačem zkušenosti z bývalého Československa nemám, ale po roce už jsem začal participovat i na cvičeních a přednáškách. Zůstal jsem 13 let, udělal kandidaturu.
Na katedře jste založili spin-off firmu. Můžete o té práci prozradit něco bližšího?
Jednalo se o softwarové inženýrství, programování, nástroje, metodiku vývoje softwarů, v prvé řadě pro systémy reálného času. U nás to byly telekomunikační systémy.
Na základě spin-off práce na katedře ve spolupráci se švédskou správou telekomunikací vznikla inovační firma Telelogic, která je dnes v oblasti softwarového inženýrství a nástrojů světovou dvojkou. V této souvislosti jsem přešel z katedry do Správy telekomunikací, jež tehdy prošla stejným vývojem, jaký známe z České republiky. Ve Správě telekomunikací byl původně jediný provozovatel, který měl na starosti také vědu a výzkum a strategický rozvoj této oblasti. Dnes je provozovatel TeliaSonera jedním z několika privátních subjektů na švédském telekomunikačním trhu. Národní strategie VaV v oblasti ICT jsou naopak v kompetenci vládního úřadu VINNOVA.
Možná největší krok do neznáma jsem učinil v roce 1986, kdy jsem inicioval a půl roku vedl první švédský program informatiky. Správa komunikací byla jedna ze dvou organizací, které jej měly na starosti. Po konferenci technických ředitelů ve Stockholmu mi ředitel navrhl, abych vypracoval program pro informatiku a inovace. Když jsem přišel s návrhem programu, byli všichni přesvědčeni, že se to nedá stihnout. Tehdy jsem do striktního švédského myšlení vnesl trochu slovanského impulzu: bez toho by program vznikl třeba za rok, nebo taky nikdy. Celonárodní program s rozpočtem několika miliard, jehož základy jsme položili, značnou měrou přispěl k prosperitě Švédska, jež začala být v této oblasti patrná o deset let později. Získané zkušenosti nás pak přivedly k inovacím v širším kontextu…
Telekomunikacím a informatice jsem se věnoval od roku 1970, a tak jsem se zúčastnil zakládání větších švédských telekomunikačních firem. Z toho důvodu jsem taky začátkem 90. let zastupoval v České republice švédskou Správu telekomunikací. Tenkrát vznikly kontakty, jež vyústily mj. v to, že jsem v Česku participoval v jedné skupině, která před šesti lety vytvářela první státní informační politiku, jež prošla vládou a Parlamentem.
Vraťme se zpět k Centru inovačního vzdělávání Liblice. Proč je pro obě strany partnerství zajímavé?
Naše firma figuruje v Česku už několik let. Když jsme sem přijeli poprvé, všichni o inovacích pouze mluvili. Asi před čtyřmi lety jsem zprostředkoval první kontakt mezi šéfem firmy VINNOVA a Úřadem vlády ČR, kde jsem se seznámil s paní Sporkovou. Nyní se začalo vše konkretizovat, inovace jsou v evropských zemích prioritou, tak je logické, že v kontaktu pokračujeme, včetně již druhé návštěvy pana Erikssona. Když tento konkrétní projekt vznikl, sešli jsme se s paní Sporkovou a zástupci AV ČR a dohodli se, co by do něj mohla švédská strana přinést. Švédsko je podle statistických ukazatelů v inovacích, vědě a výzkumu evropskou jedničkou. Česká republika má ale také co nabídnout, takže je pro Švédsko perspektivní.
Skutečnost, že obě země zintenzivní spolupráci ve vědě a výzkumu, přispěje i k evropské integraci a posílení konkurenceschopnosti EU v duchu Lisabonského procesu. Záleží nejen na komplexních strukturách pětadvaceti zemí, ale v praxi je třeba posilovat konkrétní bilaterální spolupráci. A mezi Českem a Švédskem pro ni existují dobré předpoklady.
MARINA HUŽVÁROVÁ