Příroda bude mít vždy náskok

 

Zdá se, že dnes ptáci nemají právo na přirozenou smrt. Vysílení hladem, stáří, běžné nemoci, otravy – vše okamžitě vyvolá strach z ptačí chřipky. Mají se ale lidé této choroby tak panicky obávat, když přitom na běžnou chřipku zemře ve světě každoročně bez většího zájmu okolí asi půl milionu lidí?

Pod názvem Španělská a ptačí chřipka uspořádala Československá společnost mikrobiologická a Mikrobiologický ústav AV ČR přednášku RNDr. Gustáva Russe z Virologického ústavu SAV v Bratislavě. Žhavé téma, které plní stránky novin, děsí obyvatele, snižuje spotřebu drůbežího masa, omezuje chovatelské aktivity a vyvolává panický strach z volně žijících opeřenců, zaplnilo kinosál MBÚ AV ČR v pražské Krči do posledního místečka.

Na tiskové konferenci, která po přednášce následovala, dr. Gustáv Russ zdůraznil, že je nutno odlišovat dvě roviny – problém veterinární a lidský. Ten první je skutečně závažný, protože se jedná o reálné ohrožení chovů drůbeže a následně o značné hospodářské škody.

Druhý aspekt, tedy skutečnost, že od roku 1997, kdy poprvé virus H5N1 zaútočil, až dosud zemřelo na ptačí chřipku pouhých asi 90 lidí v Asii, a to i přes obrovskou hustotu tamního obyvatelstva, které běžně chová drůbež v domácnostech, dr. Gustáva Russe podle jeho slov překvapuje a fascinuje. Stejný virus se mezi lidmi i ptáky nemůže šířit. Virus ptačí chřipky, která by byla přenosná na lidi, s největší pravděpodobností může vzniknout právě v Asii. Jediným dosud známým zvířetem, které se může nakazit jak lidským, tak ptačím virem, je prase. A přitom navzdory faktu, že právě u něj se může virus promíchat a stát se pro člověka nebezpečným, se chovy prasat nijak zvlášť nesledují.

Jak se tedy bránit, když i běžná sezonní chřipka postihne asi 10–20 % populace? Při pandemii onemocní až 40–50 % populace, ale nikdy to nejsou všichni. Zajímavé je, že např. při tzv. španělské chřipce umírali zejména mladí a silní lidé, zatímco staří a malé děti přežívali. Jak je vidět, extrémně patogenní viry si poradí i s lidmi v dobré kondici. Na očkování jako zatím nejlepší prevenci se na tiskové konferenci jednohlasně shodli všichni odborníci za předsednickým stolem. Přitom Česko patří k zemím, jejichž obyvatelé vakcinace proti chřipce příliš nevyužívají. Stejně jako u jiných respiračních onemocnění i v případě chřipky platí, že by lidé neměli kouřit. Zatímco dr. Russ vyzval k udržování dobré kondice, pravidelnému pohybu a doporučil potěšenému publiku sklenku červeného vína, ředitelka MBÚ AV ČR prof. Blanka Říhová věří na čaj s medem a citrónem a dostatek odpočinku.

Vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu Praha MUDr. Martina Havlíčková vysvětlila, že v tuto chvíli lidem akutní nebezpečí nehrozí. Virus ptačí chřipky H5N1 až na skutečně malé výjimky postihuje opeřence. Ovšem může zmutovat a začít napadat lidský organizmus, ale také nemusí. Jisté je, že nějaká pandemie určitě přijde, nikdo však neví jaká a kdy. Důležité je být připraveni. Kdyby nastala mimořádná situace, jsou laboratoře schopny vir sekvenovat třeba i přes noc.

"Infekce tu vždy budou a my jsme stále o krok za nimi. Příroda bude mít vždy náskok. My musíme být připraveni na situace, které nastanou," shrnula prof. Blanka Říhová a dr. Gustáv Russ dodal: "V tuto chvíli doufáme, že nám zvýšený zájem o chřipku přinese více peněz na výzkum."

MARINA HUŽVÁROVÁ