Od prvého koncertu České filharmonie uplynulo 4. ledna t. r. 110 let. Akademie věd České republiky a Česká filharmonie proto letošní výroční koncert věnovaly Antonínu Dvořákovi, který tehdy své skladby, Třetí rapsodii, Biblické písně, Předehru Othello a symfonii s názvem Z Nového světa právě na prvém koncertu dirigoval.
Koncert byl věnován také generacím hudebníků budujících tradici České filharmonie a těm, kteří v České akademii věd a umění podpořili Českou filharmonii. Česká akademie věd a umění, která měla mezi svými členy tak významné hudebníky jako Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Aloise Hábu nebo Leoše Janáčka, podporovala novou tvorbu a každoročně udělovala ceny za nejlepší umělecká díla. Bez této podpory by patrně nevznikla reprezentační orchestrální díla Sukova nebo Novákova. Uvedením některých oceněných skladeb na koncertě Pražského jara v květnu 1991 připomenula Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka sto let od založení České akademie věd a umění.Letošní výroční koncert, který zaznamenala Česká televize a v přímém přenosu vysílal nejen Český rozhlas, ale i zahraniční rádia, se konal pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause a zúčastnila se ho řada významných osobností české vědy, politiky i umění. V úvodu koncertu předal předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes šéfdirigentovi České filharmonie Zdeňku Mácalovi k jeho významnému životnímu jubileu čestnou medaili DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS, udělovanou Akademií věd České republiky.
V úvodním proslovu předseda Akademie věd Václav Pačes i generální ředitel České filharmonie Václav Riedelbauch uvedli, že letošní koncert obnovuje tradiční spolupráci Akademie věd s Českou filharmonií. V programu ke slavnostnímu koncertu profesor Václav Pačes napsal: "…k dobré vědecké práci jsou třeba nejen znalosti v oboru, soustředění a píle, ale jsou pro ni důležité i podněty, které rozvíjejí fantazii a všestranně obohacují osobnost vědce. K těmto podnětům patří především umění, ať již pasivně vnímané nebo aktivně provozované. A právě výrazem tohoto ovlivňování vědy uměním bylo v minulosti i spojení Akademie věd a umění s Českou filharmonií. Snažme se tento odkaz obnovit zatím alespoň pořádáním společného koncertu zkraje každého nového roku…"
Jubilejní koncert nekopíroval program zahajovacího koncertu 4. ledna 1896, ale byla na něm uvedena dvě díla významných českých skladatelů a jedna z pěti skladeb, které si ČF k výročí objednala. V programu zazněly čtyři orchestrální části z opery Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, Předehra, Polka ze závěru 1. dějství, Furiant a Skočná, známá jako Tanec komediantů, a Symfonie č. 5 F Dur op 76 Antonína Dvořáka, kterou složil v červnu a červenci 1875. Premiéra Concerta Gicosa současného brněnského skladatele Evžena Zámečníka, věnovaná České filharmonii ke 110. výročí, sklidila zasloužený úspěch od posluchačů, přítomných kritiků, dirigenta i členů orchestru.
Koncert zastihl Českou filharmonii, kterou řídil šéfdirigent Zdeněk Mácal, ve vynikající formě a stal se jedinečným uměleckým zážitkem.
JIŘÍ NOVOTNÝ