English
O přírodních vědách se traduje řada předsudků a mýtů. Přírodovědné předměty jsou ve škole podle studentů těžké a neoblíbené a spočívají hlavně v \"biflování\" pouček a rovnic. O vědcích se zase tvrdí, že jsou nudní, odtržení od praktického života. Často se také říká, že věda není pro děvčata, protože ta pro vědu nemají správné \"buňky\". Podobné pověry je třeba systematicky vyvracet a svým dílem k tomu přispívá i projekt Otevřená věda, který letos uzavírá svůj první úspěšný rok.
Prvořadým cílem projektu, který vznikl na půdě Akademie věd ČR, bylo podpořit zájem středoškolských studentů o studium technických a přírodovědných oborů, později také o postgraduální studium a práci ve vědeckých ústavech Akademie. Projekt zaměřený na budoucnost české vědy finančně podpořily prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy v programu strukturálních fondů. Kromě Akademie věd se do něj zapojily i Přírodovědecká fakulta UK, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii a Krátký film Praha a. s.Cílovou skupinou jsou pražští středoškolští studenti a středoškolští pedagogové. O projektu byly písemně informovány všechny pražské střední školy a širší veřejnost se o něm dověděla z Českého rozhlasu. Mezi mediální partnery projektu kromě Radiožurnálu a časopisu 21. století patří i nové internetové rádio Leonardo.
V rámci Otevřené vědy nabízejí pražské ústavy Akademie věd a pracoviště partnerů projektu stáže pro nadané středoškolské studenty, a to pod vedením zkušených vědeckých pracovníků. Jsou vypisována atraktivní témata a zajištěno nezbytné experimentální zázemí. Počáteční zájem studentů byl tak veliký, že část z nich nebylo možné na pracoviště umístit. Možnost vyzkoušet si obtíže i půvaby vědecké práce, seznámit se s konkrétními vědeckými pracovníky a podílet se na jejich výzkumných úkolech využilo ve školním roce 2005–2006 celkem 149 pražských středoškoláků. Řada studentů stačila ještě do prázdnin dokončit svůj dílčí úkol a ve spolupráci se svými školiteli vytvořit závěrečné prezentace výsledků a jejich interpretace. Některé z prací pražských středoškolských studentů mají charakter uzavřené vědecké studie. Přesvědčit se o tom mohli účastníci Studentské vědecké konference projektu Otevřená věda, která se uskutečnila ve dnech 25. a 26. září 2006 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Možnost vystoupit s odborným příspěvkem na veřejnosti, diskutovat s dalšími studenty i s předními odborníky a zažít atmosféru skutečné vědecké konference je pro středoškolské studenty výjimečná. Přihlášené příspěvky zahrnovaly prakticky všechny obory přírodních věd, od atomové fyziky až po botaniku. Existuje totiž jenom jedna věda a studentské setkání na půdě Akademie věd to názorně ukázalo. Konference byla veřejně přístupná, její program lze nalézt na stránkách projektu Otevřená věda www.otevrena-veda.cz.
Pro středoškolské učitele uspořádal projektový tým letos již druhý ročník letních praktických kurzů z fyziky, chemie a biologie. Konaly se v období od 6. od 25. srpna, přičemž každému předmětu byl věnován jeden týden. Kurzy akreditovalo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a účastníci obdrželi oficiální certifikát o absolvování podepsaný předsedou Akademie věd, profesorem V. Pačesem. Opět se uskutečnily v Nových Hradech u Českých Budějovic v Akademickém a univerzitním centru, které sídlí v empírovém buquojském zámku z let 1801–1810. Zúčastnilo se jich 72 středoškolských učitelů, kteří se také aktivně zapojili do zajímavých večerních diskuzí s významnými vědeckými osobnostmi Akademie věd prof. Václavem Pačesem, prof. Helenou Illnerovou nebo doc. Jitkou Forstovou. Důležitou součást kurzů tvořily praktické experimenty vhodné pro středoškolskou výuku. Na podnět loňských účastníků byla do kurzu nově zařazena i půldenní botanická vycházka do Terčina údolí, kterou vedl dr. Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR. Přesvědčil své publikum, že botanika, ostatně jako každá věda, je nejen důležitá a užitečná, ale může být i velice zábavná.
Typický exemplář vzrostlé babyky (botanicky plným jménem javor babyka, Acer campestre L.), který roste nedaleko hlavního schodiště zámku, např. komentoval následující básní:
Babyčka
My máme doma babyčku
a sedá na ni kos,
naklání černou hlavičku
a zpívá všelicos.
A dědeček se usmívá
a říká: "Kose, cvič se!"
A kos už jinde nezpívá
než pouze na babyčce.
Teď na ní jeho samička
vyvedla sedm kosat –
ta naše zlatá babyčka
je požehnáním pro sad.
Básničku napsal Emanuel Frynta (1923–1975) původně pro synka Daniela. Je půvabná sama o sobě, ale když ji procítěně recituje známý český botanik právě pod košatou babykou, je to nezapomenutelný zážitek.
Dagmar Dvořáková,
řešitelka projektu Otevřená věda,
Miroslav Raab,
Ústav makromolekulární chemie AV ČR