Česká astronomická společnost

      

Česká astronomická společnost (ČAS) byla založena 8. prosince 1917 a pomalu se tak chystá na 90. narozeniny. Cílem dobrovolného sdružení vědeckých a odborných pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti je dbát o rozvoj astronomie v českých zemích a vytvářet pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. ČAS je sdružena v Radě vědeckých společností a zároveň je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti.

V roce 2004 byla za předsedkyni společnosti zvolena první žena v její historii, ředitelka Hvězdárny v Úpici dr. Eva Marková. Na sjezdu v roce 2004 byl zvolen také první čestný předseda, dr. Jiří Grygar. ČAS má v současnosti 19 žijících čestných členů; jedním z nich je také dr. Luboš Kohoutek oceněný Českou hlavou v roce 2004. Počet členů společnosti v posledních letech roste o desítky za rok, v současnosti je jich přes 500. Do Společnosti se hlásí především mladí lidé, průměrný věk členů činí 44, 5 roku, nejvíce zastoupena je věková kategorie 40–50 roků a skupina mezi 20 a 30 roky. Nejstarším členem je v letošním roce 100letý prof. Škrabal z Brna, nejmladší členové jsou ještě nezletilí a sdružuje je Sekce pro mládež.

Česká astronomická společnost (www.astro.cz) je vnitřně rozdělena na sedm místních poboček:
Pobočka Praha
Západočeská pobočka
Pobočka České Budějovice Pobočka Teplice
Pobočka Třebíč
Východočeská pobočka
Pobočka Brno

a devět odborných sekcí: Sekce pozorovatelů proměnných hvězd
Astronautická sekce
Kosmologická sekce (http://www.volny.cz/kosmologie)
Přístrojová a optická sekce
Sekce zákrytová a astrometrická
Historická sekce
Sluneční sekce
Sekce pro mládež
Společnost pro meziplanetární hmotu – se statutem sekce
Hlavní náplní poboček je udržovat kontakt členů s oborem vzdělávání a popularizace. Odborné sekce organizují a zajišťují astronomická pozorování (Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, Zákrytová a astrometrická sekce, Sluneční sekce a další) či odbornou činnost (Historická sekce, Přístrojová a optická sekce a další). V současné době je v ČAS evidováno 11 kolektivních členů – Astronomický ústav AV ČR, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Astronomická společnost v Hradci Králové, Vlašimská astronomická společnost, Valašská astronomická společnost, Společnost pro meziplanetární hmotu, Společnost Astropis, Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích, Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí, Hvězdárna a radioklub Karlovy Vary a Expresní astronomické informace.

Jedním z hlavních úkolů astronomické společnosti je odborná činnost, kterou zajišťují především specializované sekce Společnosti. Ve stručném výčtu zaslouží vyjmenovat pozorování zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd, pozorování zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy (Měsícem a planetkami) a pozorování Slunce. V roce 2004 ČAS uspořádala první setkání pozorovatelů a uživatelů dalekohledů pod názvem Mezní hvězdná velikost, které v České republice dosud chybělo. V letošním roce se v dobrých pozorovacích podmínkách na Českomoravské vrchovině uskuteční již třetí setkání. Česká astronomická společnost se věnuje také problematice světelného znečištění. Ochrana nočního životního prostředí, zákonná iniciativa a podíl na tvorbě zákona má své místo v programu ČAS od roku 2001. Kromě prací na přípravě zpřísňující novely zákona o ochraně ovzduší se v této oblasti věnuje monitoringu současného stavu, propagaci omezování umělého světla v ovzduší a propagaci příkladů dobrého řešení.

V roce 2004 ČAS spolupořádala dvě mezinárodní konference. Sekce pozorovatelů proměnných hvězd do historické Litomyšle připravila konferenci Zdeněk Kopal Binary Star Legacy (viz ) a společně s Astronomische Gesellschaft uspořádala ČAS v Praze konferenci From Cosmological Structures to the Milky Way (viz v).

Důležitou součástí činnosti Společnosti je také udílení cen. Každoročně je udílena cena Františka Nušla za celoživotní dílo – v roce 2005 byla udělena emeritnímu řediteli Astronomického ústavu AV ČR dr. Ladislavu Sehnalovi – a cena Littera astronomica za popularizační publikační činnost v oboru astronomie, již v roce 2005 obdržel Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Jednou za dva roky se uděluje cena Zdeňka Kvíze za výzkum v oblasti meziplanetární hmoty nebo proměnných hvězd, příp. za popularizaci astronomie. Její poslední laureátkou je ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti Ing. Jana Tichá.

Významnou součástí činnosti České astronomické společnosti je popularizace astronomie a vědy obecně. ČAS již od roku 1994 provozuje webové stránky www.astro.cz. Počet jejich návštěv postupně roste, v roce 2005 je denně v průměru navštívilo 1500 zájemců. V den přechodu Venuše před Sluncem 8. června 2004 se o stránky zajímal rekordní počet 18 152 návštěvníků. Webové stránky jsou určeny také pro novináře. ČAS úzce spolupracuje s Tiskovým odborem AV ČR – jak při pořádání tiskových konferencí, tak při vydávání tiskových zpráv.
K různým astronomickým úkazům (zatmění Slunce, mimořádná viditelnost planet apod.) a k událostem s astronomií souvisejícím vydává ČAS tisková prohlášení, v průměru asi 10 tiskových prohlášení ročně. Od května 1998 tak vyšlo už 78 tiskových prohlášení a 11 tiskových zpráv. Od roku 2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem AV ČR. Do oblasti popularizace a vzdělávání patří také spolupráce na akcích pro širokou veřejnost s jinými subjekty. Od roku 2004 ČAS spolupracuje s ekologickým sdružením Tereza a střediskem ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr na Dni Země a od roku 2005 se ČAS účastní společných akcí v ZOO Praha (např. Evropský den netopýrů aneb netopýři i astronomové potřebují tmu). Astronautická sekce ČAS se výraznou měrou podílí na každoroční propagaci Světového kosmického týdne. Rok 2005 přinesl spoluúčast na Evropské noci vědců vyhlášené Evropskou komisí. Již po páté se letos ČAS zúčastní Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, tentokrát pořádaného s podtitulem Vesmír v nás a kolem nás.

Výraznou aktivitou spadající do podpory a vyhledá- vání mladých talentů a do snahy propagovat vědeckou práci je Astronomická olympiáda, právě se koná 3. ročník (předchozí ročník podrobněji v AB 10/2005). Spolupráce na Astronomické olympiádě je velmi široká – podílí se na ní Astronomický ústav AV ČR, řada hvězdáren po celé ČR a řada firem. ČAS zde plní organizační a sjednocující funkci. (Více na http://olympiada.astro.cz.) V současnosti společnost jedná s dalšími partnery o rozšíření spolupráce a o otevření dalších dvou věkových kategorií – pro 6. a 7. třídu ZŠ a pro 1. a 2. ročník SŠ.

Česká astronomická společnost nezapomíná ani na historii vědy. Ve spolupráci s dalšími subjekty připravila v Žamberku seminář a slavnostní vzpomínkové setkání ke 110. úmrtí významného dánského astronoma Theodora Brorsena, kterého se zúčastnili nejvyšší představitelé města a velvyslanec Dánského království. Při této příležitosti předala ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti Ing. Jana Tichá starostovi města Žamberk, dánskému velvyslanci a potomkovi rodu, který T. Brorsena na svém zámku v Žamberku přijal, osvědčení o pojmenování planetky Brorsen. Ke slavnostním příležitostem vydává Česká astronomická společnost osvědčení o pojmenování planetek objevených v Astronomickém ústavu AV ČR a dalších observatořích schválené Mezinárodní astronomickou unií. Vzdát poctu osobnostem či místům v České republice, po nichž bylo pojmenováno vesmírné těleso, je vzácnou událostí. V roce 2004 předal v Havlíčkově Brodě osvědčení o pojmenování planetky Alexandrijská knihovna její objevitel, dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR, do rukou velvyslance Arabské republiky Egypt.

ČAS se podílí na řadě vědecko-popularizačních projektů. V roce 2004 jím byl celoevropský vzdělávací projekt Venus Transit 2004 zaměřený především na středoškolskou mládež. Specifickou událostí letošního roku bude 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se v srpnu bude po 39 letech konat opět v Praze. Tak jako byl před 39 lety slavnostně uveden do provozu největší český (tehdy československý) dalekohled, i pro letošní valné shromáždění je stanoven cíl – uzavření členství ČR v Evropské jižní observatoři. Česká astronomická společnost zajistí před kongresem informační kampaň, přímý přenos vybraných zpráv pro českou veřejnost v době konání valného shromáždění a doprovodnou výstavu Hvězdárny v Česku. V současnosti se ČAS také připravuje na práci v národním centru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (www.ihy2007.org).

Kromě příspěvků individuálních i kolektivních čle- nů a státní dotace využívá ČAS pro svou činnost i grantové systémy. V roce 2005 obdržela tři granty – Nadace Partnerství poskytla 40 000 Kč na přípravu informačních materiálů o světelném znečištění, Nadace české architektury poskytla 30 000 Kč na přípravu výstavy Hvězdárny v Česku a Pardubický kraj podpořil částkou 25 000 Kč vydání sborníku o dánském astronomovi Theodoru Brorsenovi pobývajícímu na pozorovatelně v Žamberku. Činnost ČAS podporuje také řada firem a jednotlivců, kteří zápůjčkou nebo darem zajišťují pozorovací techniku, literaturu apod. – zcela mimořádnou zásluhu mají firma SUPRA Praha, s. r. o., zabývající se dovozem astronomické techniky a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, které prodává veškerý sortiment astronomické literatury v České republice.

Pavel Suchan,
člen české astronomické společnosti