English
Evropská komise zveřejnila 25. ledna 2006 výroční zprávu o pokroku dosaženém v plnění lisabonské strategie, tj. o spolupráci mezi EU a členskými státy v oblasti hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst. Výroční zpráva údernicky nazvaná Je čas zařadit vyšší rychlost se snaží dát této strategii nový impuls a urychlit její plnění.
Kromě rozboru Národních programů reforem předložených členskými státy v říjnu 2005 zvýrazňuje zpráva oblasti, kde dochází k nedostatkům, a navrhuje konkrétní opatření k jejich řešení na úrovni EU. Konkrétní kroky je nutno podniknout ve čtyřech oblastech: investice do vzdělání, výzkumu a inovací; uvolnění regulací týkajících se malých a středních podniků; politika zaměstnanosti pro rozšíření spektra lidí zapojených do pracovního procesu; opatření na zaručení dodávek energie. Jarní zpráva Komise podává v každé oblasti zcela jasné návrhy, k čemu by se nejvyšší představitelé členských států měli zavázat při setkání na březnovém summitu v Bruselu.Kromě dlouhodobého zdůrazňování podpory zaměstnanosti mladistvých a podpory dětí a rodiny se zpráva dotýká jedné z aktuálních otázek – otázky stárnoucí populace. Je zřejmé, že stárnoucí populace bude v nadcházejících desetiletích představovat zásadní ekonomickou, rozpočtovou a sociální výzvu evropské společnosti. Nepříznivé demografické změny mohou vést k podstatným tlakům na růst veřejných výdajů a potažmo na dlouhodobou udržitelnost zdraví veřejného financování, což může mít kritické důsledky i na fungování evropské hospodářské a měnové unie. Tyto tlaky lze částečně zmírnit zvýšením míry zaměstnanosti, snížením veřejného zadlužení a z toho plynoucí povinnosti platit úroky, zvýšením důchodového věku a podstatnou revizí často neefektivního systému důchodové podpory.
Neméně závažným problémem je i otázka kvality života našich stárnoucích spoluobčanů. Zde dochází k přesunu z oblasti ekonomických prognóz a výzkumu do oblasti výzkumu sociálního, zdravotního a technického – jde o otázky fungování rodiny a podpory starší generace v rodině, otázka zdravého pohledu na starší spoluobčany jak na veřejnosti, tak ve vztazích zaměstnavatel–zaměstnanec, schopnosti sledovat a účastnit se překotného rozvoje zejména v oblasti informačních technologií, dostupnost technologií umožňujících lidem s počínajícími zdravotními obtížemi zůstat co možná nejdéle nezávislými na institucionální péči.
Hovoří se tedy o tzv. "aktivním stárnutí". Stárnutí by nemělo být chápáno jako zátěž, jako nemoc, jako porucha, ale jako další příležitost pro jednotlivce i společnost. Toto pojetí je užitečnější přinejmenším ze dvou důvodů v situaci, kdy lidé nad padesát let začínají tvořit ve společnosti většinu: Tito lidé jsou zdravější, silnější a aktivnější než jakákoliv předchozí generace a díky létům relativní prosperity v poválečném vývoji mohou do společnosti a ekonomiky investovat značné finanční prostředky. Za druhé je třeba si uvědomit, že náklady na péči o starého člověka jsou často srovnatelné nebo ještě větší než medicínské náklady a že se jakékoliv prodloužení období co možná největší nezávislosti seniorů pozitivně promítne i do celkové finanční bilance společnosti. Důraz se klade na prevenci, hovoří se o posunu od "nemocenského systému" ke "zdravotnímu systému".
Negativa i pozitiva jevu "stříbrné ekonomiky" si dnes uvědomuje celá Evropa. Za řešení se považuje úzká spolupráce vědců, podnikatelské sféry i místních komunit. Jedním z regionů, který došel v této spolupráci nejdále, je volné sdružení šesti největších měst ve Finsku – Helsinky, Espoo, Oulu, Tampere, Turku a Vantaa. Sdružení (www.6pack.fi) uspořádalo v Bruselu na konci října 2005 jednodenní veřejný seminář nazvaný Welfare Activities and Technologies for Ageing Population, který názorně ukázal, jak se s problémem "stříbrné ekonomiky vyrovnávají a rozvíjí celý koncept stárnutí finští odborníci. Mezi přednášejícími byli politici a primátoři, mj. bývalý finský ministerský předseda Esko Aho a primátor Helsinek Jussi Pajunen, dále představitelé zdravotních zařízení, výzkumných institucí a zástupci vybraných firem podnikajících v oboru. Po obědě se uskutečnila diskuze v několika paralelních sekcích a prezentace řady inovativních projektů nejen z Finska.
To, že by výzkum a příprava v souvislosti s nástupem "stříbrné ekonomiky" neměly být cizí ani České republice, je zřejmé z mapky zpracované Eurostatem, která ilustruje demografickou prognózu pro evropské regiony v roce 2025. Česko bude velmi rychle dohánět matadory, jako jsou severní Itálie, Francie, Německo, Švédsko a Finsko a podíl jeho obyvatel nad 65 let vůči podílu populace ve věku 15–65 let se bude v roce 2025 blížit 40 %.
Kromě finského semináře, zprávy Komise pro březnový bruselský summit či např. politické výzvy Komise i2010 na podporu participace všech složek obyvatelstva na rozvoji informační společnosti z loňského léta je problematika stárnutí zahrnuta i ve stále vzrůstajícím počtu evropských výzkumných projektů. Většina technických projektů je financována pod IST prioritou 6. rámcového programu – např. 5. výzva eInclusion uzavřená 21. září 2005 nebo současná výzva Ambient Assisted Living for Ageing Society s uzávěrkou 25. dubna 2006 www.cordis.lu/ist, zdravotní, genetický a farmaceutický výzkum je podporován pod prioritou LIFE a sociologické studie jsou částečně financovány z priority Občané a vládnutí. Sedmý rámcový program by pak měl být k této problematice ještě vstřícnější; zejména v poslední jmenované oblasti.
David Kolman,
Czech Liason Office for R&D Brussels,
www.czelo.cz