Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2006  > září  > Z Bruselu

Rámcové programy nejen pro "exaktní" vědy Sociálně-ekonomické a humanitní vědy v Sedmém rámcovém programu

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

První rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace byl zahájen v roce 1984. O deset let později našel poprvé své místo v RP i sociálně-ekonomický výzkum; humanitní vědy se dočkaly až v právě dobíhajícím 6. RP.

Navzdory tomu, že finanční i politická podpora sociálně-ekonomických a humanitních věd (SSH) s každým rámcovým programem roste, jedná se i v 7. RP o prioritu s nejnižším plánovaným rozpočtem: Na léta 2007–2013 je na SSH vyčleněno 610 milionů eur, tedy lehce nad 1 % celkového rozpočtu 7. RP. Přesto se nejedná o zanedbatelné prostředky, zvláště vezmeme-li v úvahu, že sociálně-ekonomický výzkum se často skrývá i pod jinými prioritami či tématy rámcového programu.

Důvodem, proč SSH nebyly začleněny dříve či výrazněji do rámcových programů, je především právní rámec Evropského společenství, který za hlavní cíl rámcových programů stanovuje posílení ekonomické konkurenceschopnosti Evropy. Stále více jsou však slyšet hlasy, které zdůrazňují komplementární roli sociálně-ekonomických a humanitních věd ve vztahu k vědám exaktním. EURAB, nejvyšší poradní orgán Evropské komise pro oblast výzkumu, vypracoval ke konci roku 2005 analýzu zabývající se SSH v 7. RP, která hovoří o čím dál větší nutnosti propojení technologií se sociálně-ekonomickými prvky. Lidská společnost se pod vlivem vědy a technologií mění a vyvíjí, sociálně-ekonomické a humanitní vědy pomáhají těmto trendům porozumět a reagovat na ně.

Dokladem rostoucího významu SSH je loňský ročník Descartových cen, kdy byl vůbec poprvé oceněn projekt za výzkum v oblasti sociálních věd s názvem Evropský sociální průzkum (European Social Survey, ESS). Mezinárodní tým pod vedením profesora Rogera Jowella z londýnské City University vytvořil jedinečnou vědeckou metodologii pro mapování změn sociálních postojů a chování ve 26 evropských zemích. Šetření za Českou republiku koordinovalo výzkumné oddělení Hodnotové orientace ve společnosti Sociologického ústavu AV ČR.

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy jsou osmou prioritou specifického programu Spolupráce připravovaného 7. RP. Přímo navazují na sedmou prioritu 6. RP nazvanou Občané a vládnutí ve znalostní společnosti. Skutečnost, že jsou humanitní vědy poprvé zmíněny i v názvu priority, vnímá a oceňuje i odborná veřejnost.

Proces schvalování 7. RP je v plném proudu, a ačkoliv základní právní rámec bude dokončen zřejmě až na podzim t. r., pracuje Evropská komise (EK) již delší dobu na konkrétních tématech, která se v příštích sedmi letech objeví v pracovních programech a následně ve výzvách 7. RP. Pokud jde o prioritu sociálně-ekonomické vědy, vypsala EK v červnu veřejnou konzultaci k navrženým výzkumným tématům, na niž reagovalo přes 450 přispěvovatelů.

Obecně mají projekty z oblasti sociálně-ekonomických věd 7. RP napomoci porozumět složitým sociálně ekonomickým a kulturním výzvám, s nimiž je Evropa konfrontována, jako je růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, sociální soudržnost a udržitelnost, kvalita života a celosvětová vzájemná závislost. Cílem je poskytnout lepší znalostní základnu pro politiky v dotyčných oblastech.

Priorita SSH byla rozdělena do sedmi "činností", které se dělí na výzkumné oblasti, z nichž každá obsahuje konkrétní výzkumná témata. Základní přehled činností najdete na str. 23. Podrobný návrh výzkumné agendy tak, jak jej EK předložila ke konzultacím, je ke stažení na internetové adrese http://cordis.europa.eu/citizens/ssh-fp7.htm. Je třeba zdůraznit, že se stále jedná o návrh a veškerá uvedená témata se nemusí následně objevit v pracovních programech a výzvách. Je to ale dobrý základ k promyšlení a přípravě projektů.

V neposlední řadě je možné najít prvky sociálně-ekonomických a humanitních témat, mnohdy však ve velmi omezené míře, i v dalších částech 7. RP. Jako příklad může sloužit oblast Věda ve společnosti (specifický program Kapacity) či akce Evropské výzkumné rady – ERC (specifický program Myšlenky) podporující "hraniční výzkum". Návrh 7. RP stanovuje, že akce ERC budou reagovat na nejslibnější a nejproduktivnější oblasti výzkumu a nejlepší příležitosti pro vědecký a technický pokrok, v rámci jednotlivých oborů i mezi obory, včetně technických, společenských a humanitních věd. Tomu, že se nejedná jen o plané sliby, nasvědčuje fakt, že pět z 22 členů vědecké rady ERC pochází z oborů SSH.

Na závěr bych ráda zmínila vznikající koncept tzv. sociálních výzkumných platforem, které mají zapojit subjekty zabývající se společenskou problematikou a politicky odpovědné činitele do procesu identifikace společenských výzkumných problémů. Návrh priority SSH ve specifickém návrhu Spolupráce sice myšlenku sociálních výzkumných platforem obsahuje, Komise ale ještě nemá jasnou představu o tom, jak budou tyto platformy v praxi vypadat a jakým způsobem budou financovány z evropských zdrojů. Koncept však podporuje několik členských států, zejména švédské regiony, které budou na toto téma pořádat diskusi v říjnu tohoto roku v Bruselu. Více informací o sociálních platformách naleznete na stránkách http://www.sydsam.se/english/SMRP.asp.

Marie Kolmanová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Technologické centrum AV ČR

PŘEHLED ČINNOSTÍ
8. PRIORITY 7. RP

  1. Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti: rozvíjení a integrování výzkumu v záležitostech ovlivňujících růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, od inovací, vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání a role vědeckých a jiných znalostí až po vnitrostátní institucionální kontexty.
  2. Slučování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v jeden evropský cíl: zaměření se na dvě klíčové a vzájemně související otázky pokračujícího vývoje evropských sociálně-ekonomických modelů a hospodářské a sociální soudržnosti v rozšířené EU s ohledem na ochranu životního prostředí.
  3. Hlavní trendy ve společnosti a jejich důsledky: například demografické změny, včetně stárnutí a migrace; životní styl, práce, rodina, otázky rovnosti žen a mužů, zdraví a kvalita života; trestná činnost; role obchodní činnosti ve společnosti a rozmanitost populace, vzájemné působení kultur a otázky související s ochranou základních práv a boj proti rasismu a nesnášenlivosti.
  4. Evropa ve světě: pochopení měnícího se vzájemného působení a vzájemné závislosti mezi regiony a jejich důsledky pro dotyčné regiony, zejména Evropu; řešení vznikajících hrozeb a rizik bez narušování lidských práv, svobod a dobrých životních podmínek.
  5. Občan v Evropské unii: v kontextu budoucího rozvoje EU – řešení otázek dosažení smyslu demokratického "vlastnictví" a aktivní účasti národů Evropy; efektivní a demokratické vládnutí, včetně řízení hospodářských záležitostí; a budování společného porozumění a respektování evropských rozdílných a společných prvků, co se týče kultury, institucí, historie, jazyků a hodnot.
  6. Sociálně-ekonomické a vědecké ukazatele: jejich použití v politice a jejich provádění a sledování, zlepšování stávajících ukazatelů a vývoj nových ukazatelů pro tento účel a pro hodnocení výzkumných programů, včetně ukazatelů založených na úředních statistikách.
  7. Prognostické činnosti v hlavních vědeckých, technických a souvisejících sociálně-ekonomických otázkách, jako jsou budoucí demografické trendy a globalizace znalostí a vývoj výzkumných systémů, jakož i budoucí rozvoj v rámci jednotlivých hlavních oblastí výzkumu a vědeckých oborů a ve všech těchto oblastech a oborech.