Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Česká vědecká společnost pro mykologii

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Česká vědecká společnost pro mykologii (ČVSM) je dobrovolná výběrová organizace, která sdružuje profesionální i amatérské pracovníky z různých oborů mykologie. Působí jako vědecká společnost a je podporována Akademií věd České republiky. Společnost byla založena v roce 1946 jako Československý mykologický klub, který navázal na Mykologický klub prof. J. Velenovského z meziválečného období; až do rozdělení v roce 1993 fungovala pod názvem Československá vědecká společnost pro mykologii.

V současnosti pracuje ve Společnosti několik sekcí, z nichž nejaktivnější je Sekce pro studium mikroskopických hub (založená v roce 1985). Pracovní skupina mladých mykologů sdružuje badatele do 35 let věku bez rozdílu zaměření a specializace. Od roku 2000 každoročně organizuje mezinárodní několikadenní setkání v terénu v různých částech republiky, která jsou velmi úspěšná.

Velice aktivní je sekce pro tvorbu Červeného seznamu hub ČR. Tento projekt začal v roce 2004 a zapojilo se do něj 22 předních mykologů, členů ČVSM. Dalším důležitým úkolem byl výzkumný projekt Mykofloristický výzkum NP České Švýcarsko.

Společnost rovněž organizuje odborné semináře. V 80. letech byly věnovány převážně mykofloristice jednotlivých typů lesních porostů a ochraně hub, v 90. letech zejména mikroskopickým houbám. U příležitosti seminářů vycházely specializované sborníky. Od roku 2005 pořádá Společnost také jednodenní tematické semináře, kterých se účastní široké spektrum badatelů. Abstrakty přednášek a posterů jsou publikovány v Mykologických listech.

Hojně navštěvovány jsou každoroční cykly přednášek na katedře botaniky PřF UK a v Moravském zemském muzeu v Brně. V roce 2005 uspořádala Společnost v budově Národního muzea v Praze historicky první zasedání výkonného výboru Evropské mykologické společnosti (EMA), kterého se zúčastnilo celé vedení EMA, dále předseda Evropské komise pro ochranu hub (ECCF), předseda Mezinárodní (světové) mykologické asociace (IMA) a předseda Asociace mediteránních mykologů. Českou republiku reprezentovali vedle předsedy ČVSM tři zástupci Společnosti a Národního muzea. Skutečnost, že si výbor EMA vybral pro své první zasedání Českou republiku, lze chápat jako ocenění dlouholeté činnosti ČVSM a našich mykologů.

Společnost v současné době vydává dvě periodika. Již od roku 1947 vychází mezinárodní časopis Czech Mycology (dříve Česká mykologie), který obsahuje vědecké práce převážně v angličtině, na internetových stránkách Společnosti (www.natur.cuni.cz/cvsm) jsou uveřejněny obsahy čísel vydaných od roku 1976, od ročníku 56 (rok 2004) jsou k dispozici abstrakty článků. Časopis Mykologické listy vychází od roku 1980. Přináší jak odborné články s krátkým cizojazyčným abstraktem, tak zprávy organizačního a informačního charakteru. Vychází čtyřikrát ročně v nepravidelném rozsahu, na internetu jsou zveřejněny obsahy všech čísel, od čísla 84 (2003) jsou k dispozici české a anglické abstrakty článků. Kromě dvou výše zmíněných periodik publikuje Společnost nepravidelně i jiné odborné materiály.

Knihovna společnosti disponuje asi sedmi stovkami knih a 137 tituly odborných časopisů, v současné době díky výměnám získává 53 titulů zahraničních časopisů. Seznam časopisů dostupných v pražské knihovně je též zveřejněn na internetu.

Po určitých problémech v první polovině 90. let se členská základna stabilizovala, v posledních letech se počet členů zvyšuje. Díky úspěchu dvou jednodenních seminářů a velkému zájmu především mladých členů a studentů bude Společnost v jejich organizování pokračovat. Semináře by se měly konat střídavě v Praze a Brně, případně i v jiných městech. Cílem výboru Společnosti je rovněž získání impaktu pro časopis Czech Mycology, což by časopisu prospělo, jistě by se zvýšil počet zasílaných článků.

Mezi předními českými mykology, kteří byli a nebo jsou aktivními členy Společnosti a zároveň patří mezi nejvýznamnější a v některých případech zakladatelské osobnosti oboru, je nutno jmenovat docentku PřF UK v Praze Olgu Fassatiovou, která se věnuje taxonomii a ekologii saprotrofních hyfomycetů významných pro člověka a studiu diverzity mikroskopických hub, zejména v různých typech půd; dr. Věru Holubovou-Jechovou, bývalou pracovnici Botanického ústavu Akademie věd ČR, která se zabývala mikroskopickými dřevními a půdními houbami, popsala 10 nových rodů, dva podrody a více než 120 nových druhů; dr. Františka Kotlabu, pracovníka Botanického ústavu Akademie, zaměřeného zejména na chorošovité, pevníkovité a břichatkovité houby a ochranu hub, spoluautora atlasu Naše houby a knihy Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s.l.) v Československu; Ing. Jana Kuthana, významného amatérského badatele, autora řady taxonomických a ekologických článků, zvláště o lupenatých houbách a vydavatele několika sborníků, spoluautora knihy Huby Národného parku Poloniny, zakladatele a dlouholetého redaktora časopisu Mykologické listy; dr. Ludmilu Marvanovou, dlouholetou kurátorku České sbírky mikroorganizmů v Brně, světově uznávanou odbornici na vodní hyfomycety, čestnou členkou Americké mykologické společnosti, autorku nebo spoluautorku více než 120 původních vědeckých článků, monografií a kapitol v knihách. Dále dr. Alberta Piláta, dlouholetého ředitele botanického a mykologického oddělení NM v Praze, předsedu Čs. mykologického klubu (1947–1956) a ČVSM (1956–1974), redaktora časopisu Mykologia, vedoucího redaktora časopisu Česká mykologie, autora několika atlasů hub, knih Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých, Polyporaceae – houby chorošovité, Pleurotus, Agaricus a ekologické práce Houby Československa ve svém životním prostředí, redaktora obsáhlé monografie Houby břichatkovité – Gasteromycetes a řady monografií Atlas hub evropských; dr. Zdeňka Pouzara, dlouholetého vedoucího mykologického oddělení NM v Praze, jehož badatelská činnost se zaměřuje zejména na tvrdohouby, kornatcovité, břichatkovité a chorošovité houby, který popsal řadu nových taxonů hub a v letech 1992–2001 byl předsedou Společnosti; profesora někdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně Vladimíra Rypáčka, který se věnoval především fyziologii dřevokazných hub, autora vynikající Biologie dřevokazných hub, předsedu společnosti v letech 1976–1985; dr. Mirko Svrčka, pracovníka NM v Praze, jenž se nejvíce věnuje terčoplodým a lupenatým houbám, znalce mykoflóry Prahy, autora množství článků, monografií i knih pro praktické houbaře, redaktora Klíče k určování bezcévných rostlin, dlouholetého vedoucího redaktora časopisu Česká mykologie; dr. Svatopluka Šebka, který se zabýval studiem břichatkovitých hub a též historií mykologie a ochranou hub, autora Slovníku lidových názvů hub; profesora katedry botaniky PřF UK Zdeňka Urbana, světového odborníka na rzi, vedoucího redaktora časopisu Česká mykologie; profesora UK Josefa Velenovského, významnou zakladatelskou osobnost, který se věnoval skupinám makromycetů a za svůj život publikoval více než 2500 nových taxonů, a dr. Antonína Vězdu, pracovníka Botanického ústavu Akademie věd ČR, světově uznávaného odborníka na foliikolní lišejníky, autora desítek původních vědeckých prací publikovaných v zahraničních i domácích odborných časopisech, ve kterých sám či jako spoluautor popsal celkem 489 nových taxonů.

Vladimír Antonín,
Česká vědecká společnost pro mykologii