Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2006  > červ-srp  > Z Bruselu

Novinky v 7. RP – dvojjediná priorita Bezpečnostní a kosmický výzkum

Obrázek k článku 

V dnešní globální společnosti se Evropské unii na jedné straně otvírají nové možnosti, na straně druhé se musí vypořádávat s novými výzvami a nebezpečími. Nová bezpečnostní rizika vyžadují vypracování široké evropské strategie, která v sobě bude spojovat civilní i vojenské prostředky. EU musí vyvinout nové kapacity a technologie na ochranu občanů doma i na zajištění svých mírových misí a humanitární pomoci v zahraničí.

Za tímto účelem byla Evropskou komisí v roce 2003 ustavena tzv. Skupina osobností, která dostala za úkol navrhnout budoucí principy a priority Evropského bezpečnostního výzkumného programu. Dominovali jí zástupci zbrojních koncernů; ve zprávě z roku 2004 Skupina požaduje mimo jiné zvláštní financování vývoje technologií v hodně 1 miliardy eur ročně. V dubnu 2005 byla Skupina rozšířena na 50 členů a přejmenována na Evropskou radu pro bezpečnostní výzkum (ESRAB); Českou republiku reprezentuje generální ředitel VZLÚ Ing. Milan Holl. Bylo také rozhodnuto, že se další bezpečnostní výzkum převede pod 7. RP. ESRAB v současnosti připravila zprávu Vyrovnání se s výzvou evropské bezpečnostní výzkumné agendy, která detailně analyzuje bezpečnostní rizika plynoucí z terorismu, kriminality a přírodních pohrom a navrhuje technologie k jejich snižování a k odstraňování případných následků.

Rakouské předsednictví EU uspořádalo v únoru 2006 ve Vídni Evropskou konferenci o bezpečnostním výzkumu. Zaštiťovaly ji takové osobnosti jako rakouský vicekancléř Hubert Gorbach, evropský komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen, protiteroristický koordinátor Rady EU Gijs de Vries a předseda podvýboru EP pro bezpečnost a obranu Karl von Wogau. Opět byla zdůrazněna potřeba koordinovaného postupu mezi státy a producenty bezpečnostních strategií, tj. průmyslem a výzkumem, nutnost spolupráce s kosmickým výzkumem a potřeba věnovat se prevenci a socioekonomickému výzkumu. Konference se zúčastnilo více než 1000 delegátů, mezi nimi zástupci firem z České republiky (např. MacTechCity, CityPlan).

Příprava Evropského bezpečnostního výzkumného programu nyní vrcholí, zároveň se vyhodnocuje tříletá přípravná fáze, probíhají menší přípravné výzkumné projekty a testují se mechanismy pro nadcházející RP. V Bruselu byla 20. června schválena finální verze Zprávy a také plán bezpečnostního výzkumu pro první dva roky 7. RP.

Bezpečnostní výzkum se stal vedle výzkumu kosmického tematickou prioritou 7. RP. V letech 2007–2008 by mělo být financováno pět typů projektů (tematické projekty na rozvoj konkrétních technologických dovedností, projekty integrující jednotlivé dovednosti, studie uskutečnitelnosti pro velké demonstrační projekty, bezpečnost a společnost, projekty pro koordinaci a strukturování evropského bezpečnostního výzkumu). Pro příštích sedm let je vyčleněno 1,3–1,4 miliardy eur.

Kosmický výzkum je rovněž novou tematickou prioritou 7. RP, bude podpořeno zejména Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) – vývoj zařízení i služeb, inovativní satelitní komunikace, kosmický výzkum; kosmická doprava a vypouštěcí zařízení a vesmírné a bezpečnostní technologie; rozpočet na léta 2007–2013 činí 1,4 miliardy eur.

Okolo bezpečnostního výzkumu se rozvinula značná polemika. Například Ben Hayes z občanské společnosti Statewatch ve své analýze "Vyzbrojování velkého bratra" napadá způsob jmenování Skupiny a Rady a naznačuje, že celý tento "výzkum" je ustaven na objednávku evropského bezpečnostně-průmyslového komplexu.

Opačný názor zastává například Briton Nick Witney, výkonný ředitel Evropské obranné agentury, který tvrdí, že je nesmyslné chtít dohnat ve výdajích na zbrojení USA, neboť Evropa neusiluje o to stát se globální velmocí, ale srovnat výdaje na výzkum a technologie. Jde o celkovou úroveň a konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu a navazujících oborů, stejně tak je nutné mít k dispozici účinné technologie na ochranu infrastruktury pro případ ohrožení přírodní katastrofou, teroristickým útokem či zbraněmi hromadného ničení.

David Kolman,
Czech Liason Office for R&D Brussels,

www.czelo.cz