Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2006  > červ-srp  > Událost

Nositel Nobelovy ceny v Brně

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Počátek třetího tisíciletí provázejí polemiky o uplatnění genetických poznatků v každodenním životě. Pojmy jako transgenní rostliny, genové inženýrství, klonování živočichů, programování kmenových buněk aj. se pomalu stávají aktuální součástí slovníku veřejnosti a častým námětem diskusí. Co umožnilo tak rychlé pokroky v genetice a molekulární biologii, že se s nimi společnost tak dlouho a složitě vyrovnává?

Bezesporu to byla znalost genetického kódu, jenž je označován jako program života. Za zakladatele cesty vedoucí k dnešní molekulární genetice je považován J. G. Mendel, protože na svých elegantních pokusech s hrachem i jinými druhy rostlin vytvořil model přenosu jednotek dědičnosti a předpokládal existenci genetické informace. Tato informace byla zhmotněna objasněním struktury DNA oceněným Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu v roce 1962 (Francis Crick, James Watson, Maurice Wilkins). Bylo však třeba objasnit, jak je genetická informace, zapsaná ve struktuře DNA, realizována, jak se instrukce ze zápisu DNA stávají skutečností – tedy fungujícím organismem. Nesporným přínosem na tomto poli byly vědecké výsledky týmu, který vedl profesor Marshall Warren Nirenberg při řešení otázek, co je vlastně genetický kód a jak funguje genetický jazyk. Ukázalo se, že "genetické jazyky" jsou dva, jeden nukleových kyselin, druhý proteinů. Při realizaci genetického kódu se tak rozehrává orchestr přesně řízených událostí, které vedou k překladu z jazyka nukleových kyselin do jazyka proteinů.
Vyjádření genetického kódu, tedy exprese genů, spočívá v přepisu (transkripci) DNA zápisu do RNA molekuly posla (messenger RNA), který předá genetickou informaci k překladu (translaci). Toto poselství je nezbytné, neboť databanka DNA je uložena v jádře a překlad nastává na ribozómech v cytoplazmě. Výsledkem překladu jsou proteiny, které tak jsou výsledkem realizace genetického kódu. Proteiny představují klíčové molekuly, jsou součástí komunikační složky signálních drah, stavební složkou buněk, transportními molekulami, enzymy, které vstupují do chemických reakcí atp. Mechanismus přiřazování aminokyselin do peptidového řetezce na základě informace v pořadí nukleotidů RNA (tři nukleotidy kódují jednu aminokyselinu, systém kodón – antikodón) objevil M. W. Nirenberg.

Za interpretaci genetického kódu a objasnění jeho funkce při syntéze proteinů obdržel v roce 1968 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. M. W. Nirenberg přijal, stejně jako před ním v roce 1998 J. D. Watson, pozvání do Brna, které je ve světě známé díky působení J. G. Mendela, jenž zde zveřejnil svůj objev v roce 1865. Pracovní pobyt profesora Nirenberga v České republice ve dnech 23.–29. dubna t. r. zajišťoval Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Ve spolupráci Ústavu s dalšími institucemi přednášel profesor Nirenberg o svých aktuálních vědeckých projektech a výsledcích na půdě Masarykova onkologického ústavu v Brně a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vrcholným okamžikem pobytu profesora Nirenberga v České republice bylo převzetí Mendelovy pamětní medaile za rozvíjení Mendelova vědeckého odkazu. Medaili uděluje Mendelianum Moravského zemského muzea v Brně od roku 1965, kdy byla Mendelova vědecká práce rehabilitována. Veřejný slavnostní ceremoniál se konal dne 25. dubna 2006 v Dietrichsteinském paláci v Brně. Po něm následovala přednáška (Mendel Lecture) profesora Nirenberga na téma Deciphering the Genetic Code, která pokračovala živou diskusí laureáta se zúčastněnými odborníky, studenty i veřejností. V průběhu slavnosti byl připomenut i přínos působení profesora Nirenberga k překonání bariéry mezi Východem a Západem dané temným obdobím zatracování genetiky v České republice. Nirenbergova vystoupení v Brně i v Praze byla veřejně přístupná a psalo se o nich v tisku, hovořilo v rozhlase i v televizi. Návštěvu profesora Nirenberga zakončila slavnostní večeře ve vile Lanna v Praze, kterou pořádal předseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes za účasti předních osobností současných biologických věd a mladých výzkumných pracovníků.

Marshall Warren Nirenberg se narodil v New Yorku. Bakalářský a magisterský titul získal na Floridě (University of Florida, Gainesville) v oblasti zoologie. Ve studiu pokračoval na University of Michigan (Ann Argot), kde se věnoval především biochemii a v roce 1957 zde získal titul Ph.D. Postdoktorandské působení Marshalla Nirenberga je spojeno s prestižní americkou institucí NIH (National Institutes of Health), která doposud podporuje jeho výzkum. V současnosti se výzkumný tým profesora Nirenberga věnuje homeoboxovým genům a jejich uplatnění v průběhu vývoje a diferenciace nervového systému.

Profesor Nirenberg je členem The American Academy of Arts and Sciences a The National Academy of Sciences. Je držitelem čestného doktorátu University of Michigan, Yale University, University of Chicago, University of Windsor – Ontario a Harvard University. Seznam ocenění udělených profesoru Nirenbergovi je skutečně dlouhý a kromě zmíněné Nobelovy ceny zahrnuje například: The Molecular Biology Award (National Academy of Science), The National Medal of Science, The Research Corporation Award, The Gairdner Foundation Award of Merit, The Franklin Medal.

Je pro nás opravdovou ctí, že profesor Marshall Warren Nirenberg ke svým významným oceněním připojil i Mendelovu pamětní medaili.

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se s úspěchem zhostil zajištění přednáškového pobytu profesora Nirenberga, který nejen obohatil náš vědecký a kulturní život, ale také přispěl k rozvoji mezinárodní spolupráce České republiky v oblasti biologických věd.

Eva Matalová,
Ivan Míšek,
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR