Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Uhlí české části hornoslezské pánve <small>Geologie, těžba uhlí a vliv hornické činnosti na povrch a životní prostředí na Ostravsku</small>

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Za účasti odborníků z důlních podniků, koksoven a pracovníků státní správy, Ministerstva životního prostředí a studentů uspořádal 30. 1. 2006 Ústav geoniky AV ČR v Ostravě ve spolupráci s nakladatelstvím ANAGRAM Ostrava prezentaci publikace Atlas uhlí české části hornoslezské pánve. Vydání umožnil doplňkový publikační grant AV ČR (reg. č. E 300860503), jehož nositelem byl ÚGN AV ČR Ostrava ve spolupráci s Institutem geologického inženýrství na VŠB-Technické univerzitě v Ostravě. Kniha je věnována zakladateli uhelné petrografie prof. Konrádu Benešovi, který působil na Vysoké škole báňské v Ostravě do roku 1977.

Přestože historie využívání uhlí na Ostravsku začala před 23 000 lety, kdy se na vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích pálilo uhlí z výchozů slojí na ohništi, spadá těžba uhlí až do 2. pol. 18. století. Nález uhlí a zahájení těžby v hornoslezské pánvi byl hnacím motorem první průmyslové revoluce a rozvoje těžkého průmyslu ve století dvacátém. Zkušení horníci dovedli rozlišit uhlí podle kvality – na tom záviselo další použití. Mikroskopickou strukturou a fyzikálními, chemickými a technologickými vlastnostmi uhlí se však začali specialisté zabývat teprve v posledních 80 letech, především v souvislosti s problémy při jeho dobývání, s rozvojem koksárenství a těžké chemie. Rozvoj uhelné petrografie podmínily nové laboratorní postupy a nová přístrojová technika. Tento obecný trend se stal po druhé světové válce součástí výzkumu uhelných sedimentů – kaustobiolitů – na Vysoké škole báňské v Ostravě, a to zásluhou K. Beneše a jeho žáků, kteří také prezentovali první výsledky uhelně-petrografického výzkumu uhlí české části hornoslezské pánve. Petrografické hodnocení se postupně rozšiřovalo o poznávání chemické struktury a chemicko-technologických vlastností uhlí. Později se uhelnou petrologií zabývali odborníci v Hornickém ústavu AV ČR v Praze a v Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě. Vědeckovýzkumný uhelný ústav v Ostravě-Radvanicích řešil zejména problematiku bezpečnosti dolů a hornické práce a rozvíjel výzkum petrologických vlastností uhlí.
Průtrže uhlí, hornin a plynů, uvolňování metanu z uhlí vyvolávajícího nutnost odvětrávání dolu, napěťovo-deformační vlastnosti a geomechanické vlastnosti uhelných slojí, rozpojitelnost uhlí důlními strojními mechanizmy ovlivňující tvorbu uhelného prachu stejně jako problematika samovznícení uhlí a protizáparová prevence vyžadovaly stále přesnější a spolehlivější údaje o vlastnostech uhlí a uhelných slojí pro řešení konkrétních případů báňské praxe. Souběžně probíhal od roku 1950 rozsáhlý geologický průzkum české části hornoslezské pánve vrty z povrchu, jehož součástí byla i chemicko-technologická charakteristika uhelných slojí. V poslední době se uhelná petrologie významně uplatnila při výzkumu možnosti těžby slojového metanu vrty z povrchu, ukládání oxidu uhličitého do uhelných slojí, nových úpravárenských technologií a při výběru uhlí vhodných pro výrobu koksu.

Autoři Atlasu shrnuli dosavadní informace o vlastnostech uhelné hmoty ve slojích nejen z pohledu těžaře a zpracovatele, ale také z pohledu uhelné petrologie. Proto knihu koncipovali jako souhrn vlastností uhlí a uhelných slojí a zároveň jako uhelně petrografický fotografický atlas na CD-ROM, jenž je součástí knihy. Z archivů VŠB-TU, ÚGN Ostrava a Nové huti, a. s., pochází bohatý fotografický materiál: mikrofotografie výbrusů a nábrusů uhlí, mineralizace v uhlí, ale i průvodních hornin a také zvláštností, které souvisí se vznikem uhelné hmoty a prouhelňovacími procesy. Dokumentováno je i pozdější ovlivnění uhelných slojí, kupř. vznik přírodních koksů na styku s mladšími žilami vyvřelin, změny uhelné hmoty oxidačními pochody v okolí hořících výchozů slojí na povrchu v druhohorách (tzv. pestré vrstvy) stejně jako některými současnými technologickými procesy. Textová část knihy, která poslouží i jako učební pomůcka pro výuku ložiskové geologie uhelných pánví i kaustobiolitů, informuje o geologii pánve, prouhelnění, chemii a spektroskopii uhlí, texturách uhlí a o jejich vlivu na fyzikální vlastnosti uhlí, diagenezi a mineralizaci, proplástcích ve slojích a o uhelné hmotě v klastických sedimentech.

Dále byly prezentovány dva svazky DOCUMENTA GEONICA 2003: Atlas map vlivu útlumu hlubinné těžby černého uhlí v české části hornoslezské pánve na povrch a životní prostředí a DOCUMENTA GEONICA 2004: Soubor map vlivu útlumu hlubinné těžby černého uhlí na krajinu a životní prostředí Ostravska. Svazky vydal Ústav geoniky AV ČR jako jeden z výstupů Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje AV ČR reg. č. S 3086005, grantu GA ČR, reg. č. 105/02/0500, a Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy v AV ČR, reg. č. K3046108. Publikace obsahují 20 map v měřítku 1:50 000 s vysvětlivkami, které se vztahují k vlivu útlumu hlubinného hornictví na Ostravsku na povrch a životní prostředí.
V rámci spolupráce Polského geologického ústavu v Sosnovci a Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě vydalo Ministerstvo životního prostředí Polské republiky Geological Atlas of Coal Deposits of the Polish and Czech Parts of the Upper Silesian Coal Basin. Atlas obsahuje 12 map v měřítku 1:200 000, které poprvé ukazují geologickou stavbu celé uhelné hornoslezské pánve.
Při této příležitosti vyšly v nakladatelství ANAGRAM Ostrava knihy vztahující se k regionu Severní Moravy. Publikace Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru shrnuje historii černouhelného hornictví v české části hornoslezské pánve od nejstarších dob do roku 1945 a podrobně se věnuje problémům geologickým, báňsko-technickým, včetně koksárenství a úpravy uhlí, ekologickým a správním v Ostravsko-karvinském revíru po roce 1945 do útlumu těžby v devadesátých letech. Podává také přehled populačního a urbanizačního vývoje regionu, společenského života a péče o bydlení horníků. Podrobně se zabývá historií báňského školství, vědy a výzkumu vázaného na geologii a hornictví v regionu. Zajímavý je také odraz hornictví v literatuře a umění.
Kniha Povodí Odry je první ucelené kompendium historického vývoje říčních toků v povodí Odry, historie vodohospodářských úprav a jejich vlivu na vodní hospodářství v regionu, s kapitolami věnovanými historickým povodním. Monografie Rudné a uranové hornictví České republiky popisuje historii rudného a uranového hornictví, geologii ložisek, technologii dobývání, historii úpravnictví a vlivu této hornické činnosti na prostředí. Obsahuje množství map a unikátních fotografií dokumentujících tuto uzavřenou etapu hornictví v ČR.

Petr Martinec,
Ústav geoniky AV ČR