Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2006  > únor  > Obsah, úvodník

Miligram prachu nad zlato

Obrázek k článku 

Odbornou i laickou veřejnost vzrušila zpráva, že americká kosmická sonda s příznačným názvem Stardust (Hvězdný prach) přistála 15. ledna 2006. Svému jménu dostála, když po sedmi letech, během nichž urazila přibližně sedm miliard kilometrů, dopravila na Zemi vzorky prachu z komety 81P/Wild-2. Vzácný úlovek získala v rychlosti přes šest kilometrů za sekundu při průletu kómou – plynným obalem komety, který tvoří plyny uvolněné spolu s prachem z jejího jádra. Na vysunutý lapač prachu tvořený aerogelem – jemnou látkou připravenou z čistého oxidu křemičitého, která obsahuje pouhý zlomek procenta pevné látky – se zachytily vzorky pevného materiálu z jádra komety. I když jich byly statisíce, možná milióny, jejich celková hmotnost zřejmě nepřevýší pouhý jediný miligram.

Mgr. Antonína Vítka z Knihovny AV ČR jsme se zeptali: Proč si vědci této špetičky kometárního prachu tolik považují?
Komety jsou poslové z okrajů sluneční soustavy a představují vzorek materiálu, z něhož se před zhruba čtyřmi miliardami let tvořily planety včetně naší Země. Podle některých teorií přinejmenším zanesly v průběhu "Velkého bombardování" na mladou Zemi jednak značné množství vody, ale i dalších chemických látek, včetně organických, které se mohly stát oněmi prebiotickými surovinami, z nichž vznikl život. Zastánci tzv. teorie panspermie dokonce nevylučují možnost, že komety na naši planetu zanesly samotné zárodky života.

Doposud jsme měli možnost zkoumat komety pouze z dálky. Spektra nám sice hodně řekla o chemickém složení jejich plynné složky, ale již méně o pevné látce. A přestože máme na zemi mnoho meteoritů, které mohou pocházet i z komet, přeci jen jsou vzorky přímo z komety daleko významnější. Navíc kometa Wild-2 obíhá v nitru sluneční soustavy teprve od roku 1974, takže je čerstvá, nepozměněná dlouhodobým působením slunečního záření a tepla.

S vysokou pravděpodobností je zbytečná i obava, zda nemohou vzorky z komety zavléci na Zemi cizorodé formy života. Každoročně dopadá na Zemi zhruba 30 000 tun kosmického prachu, z něhož většina pochází právě z komet, a nikdy v nich nic živého nalezeno nebylo.

Doufejme, že analýzy vzorků z komety Wild-2 umožní zasadit další střípky do mozaiky obrazu stvoření života na naší Zemi.

MARINA HUŽVÁROVÁ a Antonín Vítek