Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > únor  > Nezařazené

ZEMŘEL PROFESOR JEAN-JACQUES SALOMON

Obrázek k článku 

Pocta čtyřicetiletému přátelství a spolupráci

Dne 14. ledna 2008 zemřel významný vědec profesor Salomon, přední filozof a historik vědy a techniky, světově uznávaný badatel a také velký přítel české vědy a kultury. Byl autorem dvou desítek knih a stovek dalších prací vydávaných nejen v jeho rodné francouzštině, ale také v angličtině a v překladech ve španělštině, portugalštině, v řečtině a dalších jazycích. V českém překladu byla v roce 1997 v nakladatelství Filosofia vydána jeho monografie Technologický úděl. Jean-Jacques Salomon byl žákem významného myslitele Raymonda Arona, v organizaci OECD vytvořil oddělení vědní politiky, stal se profesorem slavné francouzské technické univerzity CNAM, na níž vytvořil Centrum vědy, techniky a společnosti. Působil také jako hostující profesor na řadě zahraničních univerzit, mimo jiné na slavné Harvardské univerzitě a Technologickém institutu Massachusetts. Několikrát také navštívil Prahu během vědeckých konferencí a na pozvání Akademie věd a jejího Filosofického ústavu.

Dílo profesora Salomona bylo vysoce oceněno již za jeho života. Byl nositelem titulu důstojník Čestné legie, medaile za účast v odboji během druhé světové války. Za pomoc a podporu české vědě v období totality získal medaili Jana Patočky udělovanou Akademií věd. Řadu vyznamenání a vysokých ocenění obdržel rovněž v dalších zemích, například nejvyšší státní vyznamenání Brazilie.

Rozsáhlé a inspirující dílo profesora Salomona je pozoruhodnou demonstrací toho, co je právem charakterizováno jako "moudrost" v původním slova smyslu, tj. spojení hlubokých a často i velice detailních znalostí, obecných principů i jednotlivých faktů a událostí ve vývoji vědy a techniky na jedné straně s rozsáhlým postižením a pochopením jeho lidských a společenských souvislostí, s vědomím odpovědnosti za další souvislosti, kroky a možné dopady, zejména za možná rizika nebo jiná nebezpečí na druhé straně. Jeho náměty vyvolaly potřebu vytvoření "Kolegia pro prevenci technických rizik" při úřadu prezidenta Francouzské republiky jako instituce zajišťující preventivní posuzování námětů, plánů nebo projektů velkých technických investičních akcí. V tomto orgánu pak profesor Salomon působil dlouhá léta jako předseda. Díky ustavení tohoto kolegia se stala Francie jednou z prvních evropských zemí, v níž byly uplatněny metody a postupy komplexního posouzení připravovaných nebo uvažovaných velkých technicky koncipovaných akcí.

Salomonovy práce a výzkumy podstatně rozšiřují a obohacují tradiční pohledy na vývoj vědy a techniky, které se soustředily na cesty a směry poznání, vědecké a technické tvorby a jejich výsledky. Salomon přirozeně viděl a citlivě rozpoznal význam a úlohy těchto výsledků, neopomenul však také nejen jejich tvůrce, ale také subjekty jejich příjemců a uživatelů, jejich vztahy s okolním sociálním, kulturním i politickým prostředím. Proto se některé z jeho prvních prací zabývají vztahy vědy a politiky, organizací spojených s řízením i tématickou orientací výzkumných systémů. Ve většině svých prací odmítal ta stanoviska a postoje, které bývají charakterizovány jako "technický determinismus", tj. názory, podle nichž rytmus a směřování technických změn jsou předurčeny a současně determinují rytmy a směry společenského vývoje. Velmi důrazně odmítl a také plně zdůvodnil odmítnutí známého obrazu o tom, že vodní nebo větrný mlýn determinují feudální společnost a mlýn s parním strojem společnost kapitalistickou. (V tomto smyslu rozvinul ideové tradice, které historicky zdůvodnil M. Weber a řada dalších badatelů včetně jeho učitele R. Arona.) Jean-Jacques Salomon nesporně patřil k nejlepším představitelům těch významných badatelů a myslitelů posledních desítiletí, kteří vyslovovali některá vážná varování před zlehčováním nebo podceňováním úvah o budoucích osudech lidského rodu, před levným optimismem a neotřesitelnou vírou v jednoznačně optimistické směřování těch trendů, které obvykle nazýváme vědeckým a technickým pokrokem. To nejlépe vystihuje pojem "nejistého hledání", který lze použít jako obecnou charakteristiku pro lidskou tvůrčí aktivitu ve sférách vědy, techniky a vývoje. Skutečně tvůrčímu duchu vědy a techniky je proto cizí přehnané sebevědomí nebo arogance sebejistot. Současně je třeba připomenout, že nemáme a patrně ani v budoucnosti nebudeme mít jiné cesty k zachování a udržení lidských hodnot a udržitelného života příštích generací.

Rozsáhlé dílo profesora Salomona přineslo mnoho důležitých námětů a inspirací ve sférách vědeckého a technického myšlení. Jeho pařížské centrum pro výzkum vztahů vědy, techniky a společnosti se stalo vzorem a podnětným příkladem pro vznik tématicky podobně orientovaných výzkumných pracovišť v USA a v řadě evropských zemí.

LADISLAV TONDL,
Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i.