Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > únor  > Věda a výzkum

KRYŠTOF HARANT – SKUTEČNOST A MÝTY

Obrázek k článku 

Dne 26. listopadu 1607 dedikoval Kryštof Harant svůj cestopis Putování do Svaté země císaři Rudolfu II. K témuž dni, po 400 létech, uspořádala Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy a s Galerií hl. m. Prahy v prostorách Clam-Gallasova paláce multioborovou vědeckou konferenci pod názvem Kryštof Harant – skutečnost a mýty.

"Česká veřejnost vnímá existenci Kryštofa Haranta především z pozice propagandistických legend o jeho protihabsburském boji, o ‚vlastenecké‘ smrti popravčím mečem Jana Mydláře; v Harantově životě a skutcích se – s jistou dávkou vzájemných rozporů – vyzná jen malá skupinka historiků různých odvětví, například z historiografie obecné, hudební, vojenské, literární, výtvarné, sociální, teologické. Tento výčet neuvádím náhodně! Ve všech uvedených oborech totiž Kryštof Harant vynikal nad běžný průměr a dešifrovat takto mnohostranně se vyjadřující historickou osobnost předpokládá složitý multioborový výkon, jehož se dnes v prostředí separovaných a spolu nekomunikujících historických ústavů prostě nemůžeme nadíti." (Šebesta, J.: Kryštof Harant a hudba; in: Christophorus Harant de Polzicz: Qui confidunt in Domino, Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, Praha 2007, str. 5.)

V rámci dopoledního jednání svá badatelská témata prezentovali: Jaroslava Hausenblasová – Kariéra českého šlechtice na dvoře Rudolfa II.; Jaroslav Pánek – Cestování a cestovatelé v období renesance; Alena Volrábová – Putující umělci: Václav Hollar a jiní; Josef Šebesta – O jedné mystifikaci Kryštofa Haranta; Jiří Kroupa – Kryštof Harant a humanistická literatura; Jan Baťa – Kryštof Harant: Missa Quinis Vocibus super Dolorosi martir, poznámky ke kompoziční problematice; Jiří Rak – Kryštof Harant – jeden ze staroměstských mučedníků? a Marie Koldinská – Druhý život Kryštofa Haranta.

Předložené poznatky byly mimořádně zajímavé a odhalovaly politické, náboženské a kulturní vlivy, jež měly zásadní vliv na formování Harantovy osobnosti. Dopolední referáty přinesly navíc řadu nových myšlenek; Jan Baťa prezentoval nové názory o vlivu hudebního myšlení císařského kapelníka Philippa de Monte na Harantovu kompoziční činnost, ke kterým dospěl komparací vybraných rytmických modelů z Harantovy mše Super Dolorosi martir s mešní produkcí Philippa de Monte; Josef Šebesta dále naznačil vliv nového hudebně-vyjadřovacího stylu seconda pratica (1605) na tvorbu Harantova moteta Qui confidunt in Domino a posunul jeho vznik k roku 1607.

Konferenční jednání vygradovalo odpolední generální diskusí, ve které se účastníkům dařilo odkrývat jednotlivé nánosy mýtů, jež v době jejich vzniku sloužily více politickým než vědeckým cílům. Neopomenutelná byla také odmítavá reakce některých účastníků konference (Koldinská, Horyna) na teorii vzniku Harantova moteta Qui confidunt in Domino (Šebesta).

Největší zájem diskutujících si vyžádaly okolnosti vzniku Harantova "druhého života" (Rak, Koldinská, Pánek) a cestovatelské touhy intelektuálů raného novověku, které Jaroslav Pánek charakterizoval slovy: "Skuteční i pomyslní cestovatelé z českých zemí se ocitali ve zdánlivě nedotčeném prostoru mezi apokalyptickou hrozbou z Východu a otvíráním nových horizontů na Západě. Hledali orientační body, jakými se stávaly Svatá země spjatá s ideou křesťanského rytířství na jedné straně a Nový svět spojený s novou vlnou christianizace na straně druhé. V době Kryštofa Haranta se mezi realitou a mýtem rodilo pojetí světa jako jednoho vnitřně propojeného celku a zároveň narůstala obava z důsledků jeho civilizačního rozpolcení."

JOSEF ŠEBESTA,
Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno