Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > únor  > Rozhovor

FINANCOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Jedním ze způsobů financování základního výzkumu je podpora projektů ze všech oborů s celostátní platností prostřednictvím Grantové agentury České republiky. Ta se zrodila na základě zkušeností první české grantové agentury AV ČR (GA AV) a po vzoru zahraničních agentur financujících vědu a výzkum. Za dobu své patnáctileté existence přidělila sumu 14 miliard 281 milionů korun (do konce r. 2007). V současné době se zaměřuje i na podporu mladých vědeckých pracovníků a studentů doktorského či postdoktorského studia. Letos GA ČR podpoří 599 nových projektů základního výzkumu částkou zhruba 488 milionů Kč, které jsou financovány z kapitoly 321 státního rozpočtu ČR na rok 2008 vyčleněné pro GA ČR na účelovou podporu výzkumných projektů.

Předsedovi GA ČR prof. Josefu Sykovi jsme položili několik otázek:

Jak se změnilo vedení Grantové agentury (ve smyslu obsazení komisí) od posledních voleb?
V Grantové agentuře ČR se každoročně vymění jedna třetina členů oborových komisí (OK), souhrnné členství v OK a v tzv. podoborové komisi (POK) nesmí překročit dobu šesti let. V závěru každého roku upozorňujeme vedení všech institucí, které se zabývají výzkumem, aby nezapomněly dodat návrhy na nové členy OK a POK. Z návrhů pak nové členy OK a POK vybírají speciální komise, složené ze zástupců předsednictva GA ČR, Rady pro výzkum, Kontrolní rady GA ČR a ze zástupců stávající OK. Pokud někdo nebyl vybrán v roce následujícím po zavedení jeho jména do databáze navrhovaných členů OK a POK, může se stát, že bude vybrán v průběhu dvou následujících let, tak dlouho zůstává jeho/její jméno v databázi. Při výběru nových členů dbají komise na rovnoměrné zastoupení jednotlivých vědeckých institucí (vysoké školy, ústavy AV ČR atd.), na zastoupení mimopražských institucí a zastoupení žen. Velmi reprezentativní zastoupení žen má GA ČR v oborových komisích lékařských a společenských věd, v r. 2006 zaujaly ženy místa tří předsedů OK z pěti.

Co podle Vašeho názoru chybí grantovým agenturám pro to, aby stoprocentně fungovaly?
Grantové agentury nefungují nikde na světě stoprocentně, pouze se této metě více či méně blíží. Nechci se zabývat problémy jiných českých grantových agentur, ostatně tomu se podrobně věnuje materiál Rady pro výzkum a vývoj s názvem Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Náš problém, tj. problém GA ČR, spočívá ve stále se snižujícím podílu našeho rozpočtu na výdajích státu na výzkum a vývoj: zatímco v r. 1996 to bylo přibližně 11 % výdajů, v současné době jsme na necelých 7 %. Samozřejmě to snižuje úspěšnost financování grantových přihlášek, která v letošním roce poklesla pod 25 %. Našim vnitřním problémem začíná být schopnost odolat klientelismu, schopnost ubránit se neobjektivnímu prosazování vlastních nebo skupinových zájmů. Není to jen upozornění Kontrolní rady GA ČR, ale i naše vlastní analýza, která ukazuje, že zejména role zpravodaje může vést k prosazování vlastních zájmů a že některé zájmové skupiny a dokonce instituce mohou obratným počínáním zvyšovat pravděpodobnost získání grantů pro sebe. Na řešení tohoto problému se nyní zaměřujeme.

Jakým způsobem se za poslední roky vyvíjejí témata návrhů jednotlivých projektů? Je pro letošní rok zadáno nějaké významné téma?
GA ČR není orientována tématicky, nevypisujeme grantovou soutěž na jednotlivá témata. Jsme orientováni na financování základního výzkumu a snažíme se o maximálně objektivní výběr těch nejlepších grantových návrhů (tzn. princip bottom-up).

Můžete nastínit perspektivu v oboru grantových agentur?
Myslím, že nejlépe ji charakterizuje již zmíněný materiál Rady pro výzkum a vývoj o reformě. Pokud bude tato reforma uskutečněna tak, jak je navržena, měly by u nás počínaje rokem 2011 fungovat pouze dvě grantové agentury s celostátní platností, tzv. otevřené grantové agentury: Grantová agentura ČR by měla financovat základní výzkum a Technologická agentura ČR by měla financovat aplikovaný výzkum. Je to dost podobný princip jako ve velmi úspěšném Finsku, kde základní výzkum financuje Academy of Finland a aplikovaný výzkum Tekes.

Čím by se od sebe měly lišit GA ČR a GA AV, aby měly různé klienty?
Podle návrhu reformy by jako otevřená, tj. přístupná všem, měla zůstat GA ČR a GA AV by se patrně stala interní agenturou Akademie věd, tzn. byla by určena pouze pro účelové financování pracovníků Akademie věd. Chápu argument, kterým je odůvodněna existence dvou agentur s téměř stejným zaměřením – neúspěch návrhu v jedné může být vykompenzován úspěchem u druhé, zvláště když se jedná o velmi kvalitní návrh. Na druhé straně musíme zvážit, zda máme dost vědeckých pracovníků na obsazení všech oborových komisí obou agentur a dost posuzovatelů návrhů do obou agentur. Zvláště v souvislosti s praxí, která se rozmohla v posledních letech, kdy desítky a desítky návrhů jsou v identickém znění podány současně do obou agentur pouze na jiných formulářích. Připočtěte k tomu potom desítky až stovky těch, kteří se návrhy zabývají a posuzují je. Není to plýtvání silami, které by mohly být využity k něčemu užitečnějšímu?

Mohl byste porovnat přidělování finančních prostředků v posledních letech?
Poslední léta rozhodně nebyla pro obě agentury léty hojnosti. V loňském roce měla GA ČR rozpočet 1,5 miliardy Kč, GA AV hospodařila s 350 miliony Kč. V letošním roce máme v GA ČR stejný rozpočet jako vloni, GA AV rozděluje na granty 370 milionů Kč. Je třeba si uvědomit, že v posledních letech příliv účelových prostředků rozhodně nesměřoval do základního výzkumu. Pro srovnání: v loňském roce měl Národní program výzkumu II, zaměřený na financování aplikovaného výzkumu, k dispozici více než 2 miliardy Kč. Byla to však právě malá úspěšnost v oblasti aplikovaného výzkumu, která vedla k rozhodnutí provést zásadní reformu výzkumu a vývoje, jak vyplývá z materiálu Reforma výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

MARINA HUŽVÁROVÁ