English
Za vznikem projektu, který lze označit za jeden z nejnáročnějších a nejodvážnějších infrastrukturních počinů české vědy a výzkumu, stojí společná iniciativa několika ústavů Akademie věd. Jedná se o výstavbu Středoevropské synchrotronové laboratoře – Central European Synchrotron Laboratory (CESLAB).
Elektronový synchrotron je urychlovačem částic, v němž intenzivní proud elektronů obíhá v tzv. akumulačním prstenci. Při změně směru pohybu vyzařuje světlo charakteristické určitými specifickými vlastnostmi, které lze využít k řadě experimentů, např. v oblasti strukturní biologie a chemie, materiálových věd, nanotechnologií, medicíny, výzkumu životního prostředí, mikroelektroniky a mikrostrojírenství. Tak synchrotron nachází využití nejen v základním výzkumu, ale i v oblasti aplikací. Jelikož o technických aspektech projektu informuje podrobněji navazující text, dovolím si čtenáře seznámit především se socioekonomickými aspekty projektu.Evropská synchrotronová zařízení dlouhodobě bojují se značným převisem poptávky nad nabídkou experimentálního času a součástí tohoto trendu jsou i čeští výzkumníci, jak potvrzují statistiky z evropských synchrotronových laboratoří i průzkum mezi českou výzkumnou komunitou. Poptávka bude tak již v první fázi existence CESLAB dostačující a bude mít do budoucna rostoucí tendenci. Zájem výzkumníků, ale také politiků potvrdila i loňská listopadová konference věnovaná diskusi a kritice projektového záměru a iniciovaná zástupci Evropské komise, jmenovitě vedením DG Research. Na základě jejich doporučení koordinujeme svou činnost s polskými vědci, kteří připravují vlastní projekt synchrotronové laboratoře; společným cílem je zajistit komplementaritu obou infrastruktur. Tím ale spolupráce se zahraničními partnery nekončí; návrh zařízení vzniká v úzké spolupráci s konsorciem CELLS, které poblíž Barcelony buduje synchrotron ALBA; díky jejich zkušenostem můžeme prostřednictvím získaných rad a sdíleného know-how výrazně urychlit (a zlevnit) realizaci našeho záměru. CESLAB je také předmětem jednání v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které bude aktualizovat plán výstavby evropských infrastruktur a kde se zvažuje myšlenka koordinovat výstavbu synchrotronů ve střední a východní Evropě. Ředitel DG Research, pan Robert Jan Smits, opakovaně našemu projektu vyjádřil jednoznačnou podporu. Učinil tak jistě i s ohledem na fakt, že CESLAB je v podstatě ideálním příkladem naplňování Lisabonské strategie, resp. agendy Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Jakkoli vítáme podporu synchrotronové komunity, klíčovým faktorem pro realizaci projektu zůstává především vývoj na MŠMT, potažmo rozhodnutí ministerských úředníků v otázce Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, jenž by měl být hlavním nástrojem financování výstavby CESLAB. V tomto ohledu doufáme, že při výběru projektů budou zohledněna především obsahová a ekonomická kritéria; vedle zmíněných vynikajících vědecko-výzkumných parametrů CESLAB vykazuje velmi příznivé hodnoty u takových ukazatelů, jako jsou příjmy z komerčního využití nebo poměr provozních nákladů k nákladům investičním; ty lze ve srovnání s jinými typy projektů označit – na základě zkušeností ze zahraničí – za nízké. Nadto slibuje "přitáhnout" zájem řady zahraničních výzkumníků, kteří rádi využijí možnosti pracovat na špičkovém zařízení světové úrovně; doufáme, že oslovíme i mnohé z těch českých vědců, kteří v minulosti odešli za prací do zahraničí. Socioekonomický dopad realizace je však pochopitelně širší, což si uvědomují i mnozí z partnerů z řad veřejné správy; mimořádně vstřícnou odezvu nachází projekt například u brněnského magistrátu zastoupeného primátorem panem Romanem Onderkou, podporu projektu však vyjadřují i mnozí další.
V současné době – tj. na počátku ledna 2008 – tvoří jádro přípravného "týmu" zástupci čtyř ústavů AV ČR – Biofyzikálního, Ústavu fyziky materiálů, analytické chemie a přístrojové techniky. Na práci jednotlivých skupin se však podílí řada kapacit z dalších ústavů AV ČR (např. Fyzikálního) a univerzit a vysokých škol z celé ČR. Naším cílem přitom je, aby se jejich počet do budoucna dále rozrůstal a aby projekt přinesl co nejvíce celé české vědě a výzkumu. Další informace o zařízení jsou k dispozici na www.synchrotron.cz a www.ceslab.eu.
STANISLAV KOZUBEK,
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.