Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > únor  > Věda a výzkum

HODNOCENÍ SLUŽEB EKOSYSTÉMŮ

Obrázek k článku Obrázek k článku 

\"Uznáním hodnoty služeb ekosystémů zlepšit řízení a vyloučit nadměrné čerpání přírodních zdrojů\" Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj, červen 2006

Komise pro životní prostředí AV ČR uspořádala 4. prosince 2007 seminář na téma Hodnocení služeb ekosystémů. Pokud si toto téma spojíte s nedávným celosvětovým projektem Millennium Ecosystem Assessment (MEA) nebo s problémy klimatických změn, nebudete se mýlit. V posledních 20 až 30 letech vzniklo mnoho nových metod pro hodnocení \"netržních\" služeb ekosystémů, které jsou převážně postaveny na zjišťování hypotetické ochoty jednotlivců platit za služby ekosystémů. Rozhodující část z nich však v důsledku nepropojenosti ekonomické teorie s ostatními vědními disciplínami zůstává záležitostí teorie a dosud se nestala součástí cenového systému jednotlivých ekonomik.

Na semináři Komise zaznělo celkem šest referátů, které účastníkům poskytly základní přehled o metodách hodnocení netržních služeb ekosystémů. V úvodním vystoupení nastínil autor tohoto příspěvku vývoj problematiky hodnocení netržních aspektů přírody a existující metody shrnul do dvou základních skupin. Největší skupinu tvoří zmíněné experimentální metody odvozování environmentálních hodnot z preferencí jednotlivců. Dělí se na metody odvozování hodnot ze souvisejících trhů (zejména hedonické metody, metody cestovních nákladů ad.) a metody přímého zjišťování ochoty jednotlivců platit (zejména dotazníkové metody kontingentního hodnocení). Hodnocení probíhá obdobným způsobem jako při oceňování ekonomicky využívaných přírodních zdrojů.

Celková hodnota ekosystému je odhadována jako suma diskontovaných budoucích toků služeb příslušného ekosystému v určitém (konečném či nekonečném) budoucím horizontu. Výše služby závisí na aktuální poptávce jednotlivců po takové službě (resp. na tom, co respondenti o hodnoceném problému ŽP vědí a za co jsou ochotni platit).

Pro praktická hodnocení životodárných či životanosných funkcí a služeb ekosystémů však lze tento přístup pomocí sumace diskontovaných služeb ekosystémů v čase z mnoha důvodů považovat za obtížně aplikovatelný v běžné ekonomické praxi (např. nedokážeme podat úplný seznam služeb přírody pro člověka; celková ekonomická hodnota ekosystémů je neomezená a těžko vyjádřitelná; použití diskontní míry otevírá nesjednocené názory na otázku její přiměřené výše; nelze sčítat vzájemně substituční užitky pro přírodu s užitky pro ekonomické potřeby společnosti; důležitější než přímé služby pro člověka jsou vzájemné služby v ekosystémech).

Ze všech těchto důvodů a zejména také proto, že metody zjišťování preferencí jednotlivců ve vztahu k životnímu prostředí a službám jeho ekosystémů neodpovídají společenské, veřejnoprávní podstatě rozhodování o kvalitě životního prostředí, se začaly rozvíjet expertní metody, které jsou s to postihovat vnitřní hodnoty ekosystémů.

V České republice patří mezi takové ekosystémové metody zejména metoda hodnocení integrovaných funkcí lesa, která se již prosadila v soudní a policejní praxi. Vedle ní byla v letech 2001–2003 rozvinuta tzv. hesenská metoda hodnocení biotopů a přizpůsobena potřebám evropského systému ochrany NATURA 2000 (viz http://fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdf). Metodu hodnocení biotopů je možné využít pro kvantifikace ekologické újmy a ve spojení s mapovými podklady i pro makroekonomické odhady spotřeby přírodního kapitálu. Může sloužit jako základ pro přijetí ekonomických nástrojů ochrany přírody a krajiny.

Ve druhé prezentaci ukázal Ing. Ivan Dejmal několik praktických aplikací metody hodnocení biotopů na příkladech z různých oblastí ekonomiky a společnosti (pro pojišťovací účely, k odpovědnému chování investora, pro posouzení investičního záměru, pro potřebu vyjádření ekologické újmy ad.). Ze všech uvedených příkladů byla zřejmá praktičnost a relativní snadnost aplikace metody hodnocení biotopů.

Ve třetím příspěvku uvedl dr. Jan Pokorný, že v historii lidského druhu zanikla celá řada civilizací proto, že neuměla sladit své nároky na čerpání přírody s cyklickou podstatou fungování ekosystémů a jejich hydrických cyklů. Zbrzdit tzv. stárnutí zemědělských půd a začít obnovovat krajinu v rozmanitosti jejích ekosystémových funkcí znamená v prvé řadě začít vracet do krajiny vodu, kterou z ní lidé po mnoho desetiletí záměrně vytlačují, aby získali krátkodobý ekonomický prospěch. Toho dosahují jen za mimořádně vysokou cenu trvalých ztrát přírodního kapitálu (ztráty živin z přibližně milionu hektarů meliorovaných zemědělských půd představují každoročně minimálně 30–40 mld. Kč).

Doc. Jaroslav Boháč prezentoval některé poznatky z probíhajícího projektu 6. RP Resource Equivalency Methods for assessing Environmental Damage in the EU – REMEDE. Ke kvantifikaci poškození životního prostředí a zjednání odpovídající nápravy a náhrady přechodných škod (podle směrnice 2004/35/ES) se v projektu testuje metoda používaná v USA Habitat Equivalency Analysis. Projekt EU testuje metodu na několika případových studiích ve spolupráci předních evropských a amerických specialistů.

V dalším vystoupení porovnal Ing. Pavel Obrdlík na případové studii projektu výstavby kryté lyžařské sjezdovky na svahu Střížovického vrchu v Ústí n. L. preferenční kontingentní metodu s metodou hodnocení biotopů. Výsledky dotazníkového hodnocení ukázaly, že dvě třetiny obyvatel Ústí n. L. byly proti výstavbě kryté haly na zalesněném svahu Střížovického vrchu a svůj postoj k zachování jeho přírodní podoby podpořili hypotetickou ochotou platit měsíčně po dobu životnosti sjezdovky částkou cca 2,2 mil. Kč, což by za dobu 15 let představovalo nominálně částku 403 mil. Kč, při 3 % diskontu celkem 323 mil. Kč v současné hodnotě. Souběžný propočet očekávané ekologické újmy ze ztráty ekologické hodnoty území projektovanou zástavbou pomocí metody hodnocení biotopů ČR ukázal hodnotu trvalé újmy ve výši asi 27 mil. Kč.

Poslední prezentaci přednesl Ing. Jan Melichar, který referoval o projektu MZe Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v ČR. Z názvu projektu je zřejmé, že jde o posuzování toho, co si lidé myslí o lesích jako místu pro rekreaci, a vnímání estetických vjemů. S vlastními funkcemi lesních ekosystémů, spočívajícími v energetických, živinových tocích a hydrických cyklech, se tyto standardní neoklasické přístupy prakticky míjejí. Jde tedy o standardní posuzování subjektivní užitečnosti rekreačních a estetických přínosů lesů pro lidi se všemi koncepčními omezeními, která z toho plynou pro možnost vyjádření hodnot vlastních ekosystémových funkcí lesa a pro zahrnutí těchto hodnot do veřejného rozhodování o ekonomicky a ekologicky nejvhodnějších způsobech nakládání s krajinou.

Je potěšující, že semináře na půdě Akademie věd dokáží být tvůrčím prostorem pro vyjádření naléhavých potřeb propojení přirozených funkcí ekosystémů a možností rozvoje ekonomických aktivit lidských jedinců a jejich skupin. Seminář o hodnocení služeb ekosystémů rozhodně takovým tvůrčím počinem byl, protože v několika příspěvcích jasně ukázal, že je nezbytné zahrnout vnitřní hodnotu přírody a jejích ekosystémů do ekonomického systému a do rozhodování lidí jako ekonomických subjektů (viz motto).

Josef Seják,
Komise pro životní prostředí AV ČR