English
Evropská komise vypsala v roce 2008 v rámci 7. RP (Specifický program Lidé) dvě výzvy na nové akce Marie Curie, které v předchozích rámcových programech neexistovaly. Jde o schéma COFUND (Co-funding of Regional, National and International Programmes) a schéma IRSES (International Research Staff Exchange Scheme). Zejména IRSES by mohl být pro české účastníky zajímavý a vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nové výzvy (uzávěrku mají v březnu 2008), lze očekávat relativně vysokou míru úspěšnosti.
COFUND je schéma, které má podpořit profesní růst zkušených výzkumníků (t. j. s titulem Ph.D. nebo minimálně čtyřmi roky výzkumné praxe). V rámci této výzvy Evropská komise spolufinancuje rozšíření stávajících regionálních nebo národních programů na podporu mobility o transnárodní rozměr; popř. spolufinancuje vznik zcela nových programů podporujících mezinárodní mobilitu.Projekty by měly podávat veřejné instituce (nebo soukromé instituce s "veřejným posláním"), které odpovídají za financování/řízení stipendijních programů.
V aktuálně vyhlášené výzvě jsou pravidla značně flexibilní. Komise např. nijak nereguluje výši programu (počet udělených stipendií/fellowships). Lze však očekávat, že se v budoucích výzvách kritéria změní.
Příspěvek Evropského společenství bude činit 40 % celkových nákladů programu (zjednodušeně: náklady jsou především vyplacená stipendia) a financovat bude možné následující typy stáží: outgoing, incoming nebo reintegration (je možné vybrat si pouze jeden typ mobility).
Pokud jde o formu grantu, příspěvek ES bude udělován jako "scale of unit costs", to znamená, že organizace stanoví určitou průměrnou fixní částku připadající na jednoho stipendistu (v této částce bude zahrnuto jak stipendium samotné – s ohledem na možný nárůst během např. čtyř let trvání programu –, tak i náklady spojené s režií a managementem). Komisi tedy nebudou vykazovány skutečné náklady.
IRSES je schéma, které podporuje krátkodobou (max. do jednoho roku) výměnu pracovníků mezi výzkumnými institucemi v členských nebo asociovaných zemích a institucemi v cílových třetích zemích. Cílové třetí země jsou státy, které mají s EU uzavřenou vědecko-technologickou dohodu (S&T Agreement), a země, které spadají pod Evropskou politiku sousedství (celkem je jich téměř 30 viz níže).
Hlavním cílem akce IRSES není podpořit primárně profesní růst výzkumníků (jako u výzvy COFUND), ale dlouhodobou spolupráci mezi institucemi. Minimální počet účastníků pro výzvu IRSES jsou alespoň dvě výzkumné organizace z členského nebo asociovaného státu a jedna organizace ze třetí, cílové země.
Organizace ucházející se o grant IRSES předloží EK víceleté návrhy společných programů, které se budou týkat krátkodobých výměn začínajících nebo zkušených výzkumníků (případně i technických či řídících pracovníků). Finanční podpora bude EK poskytována na období 24–48 měsíců; výměna pracovníků by měla trvat 1–12 měsíce. Pracovníci z členského nebo asociovaného státu musí vycestovat do třetí země a naopak (nejedná se o výměnu výzkumníků v rámci EU); není možné vycestovat pouze "jedním směrem".
EK bude financovat diety zaměstnanců institucí z členského nebo asociovaného státu – včetně cestovného, networking, konferencí (ne platy výzkumníků a také žádné přímé náklady na výzkum); náklady budou kryty paušální částkou 1800 eur na osobu a měsíc.
Obecným pravidlem je, že EK nebude hradit náklady institucím z třetích zemí. Jejich aktivní účast je však zásadní pro úspěch projektu, jelikož výměna zaměstnanců musí být oboustranná.
Některé třetí země se již rozhodly dedikovat rozpočet pro své výzkumníky, aby se mohli projektů IRSES účastnit a neměli problémy s financemi. Konkrétně Nový Zéland již vyčlenil prostředky pro ty své výzkumníky/zaměstnance výzkumných institucí, kteří se budou chtít do projektů IRSES zapojit. Více informací najdete na www.frenz.org.nz.
Některé z cílových třetích zemí pro schéma IRSES jsou ovšem zároveň tzv. ICPC zeměmi (International Cooperation Partner Countries), které mohou za určitých okolností příspěvek ES obdržet. Existuje tedy možnost požádat Komisi v návrhu projektu o to, aby partner z cílové třetí ICPC země také dostal příspěvek ES ve výši 1800 eur na výzkumníka a měsíc (stejně jako členské nebo asociované země). Na tento příspěvek nevzniká nárok, ale je možné, že jej Komise udělí (vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nové schéma, lze těžko odhadnout, jaký bude zájem a tedy požadavek na příspěvek ES). Teoreticky je tudíž možné, že například konsorcium skládající se z českého, slovenského a ukrajinského partnera obdrží finance pro výměnu pracovníků v plné výši.
Dle vyjádření Komise je možné, aby se např. partneři již existujícího projektu 7. RP ucházeli o projekt IRSES, a tím financovali výměnu zaměstnanců nad rámec projektu stávajícího. Podrobné informace o obou výzvách najdete na www.cordis.europa.eu/fp7/calls.
MARIE KOLMANOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel
Technologické centrum AV ČR
Země způsobilé pro schéma IRSES
Země s uzavřenou vědecko-technologickou dohodu s ES:
- Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Čile, Egypt, Indie, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Korejská republika, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Rusko, Tunisko, Ukrajina, USA
Země spadající pod Evropskou politiku sousedství:
- Východní Evropa a Střední Asie (EECA):
- Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie, Ukrajina
- Středomořské partnerské země (MCP):
- Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Oblasti pod palestinskou správou, Sýrie, Tunisko