Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > leden  > Představujeme projekty

AKADEMICKÉ ÚSTAVY A REFORMA ŠKOLSTVÍ

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

V rámci právě probíhající reformy školství se vytvářejí nová, tzv. průřezová témata. Do tvorby těchto témat se aktivně zapojují také ústavy Akademie věd ČR. Jedná se o Ústav pro soudobé dějiny, Filosofický ústav (konkrétně Centrum medievistických studií), Etnologický ústav a vědecký útvar Archiv AV ČR Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd AV ČR.

Příkladně se tak dostává ke slovu spolupráce akademických pracovišť, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, regionálních paměťových institucí (uveďme zde namátkou Muzeum v Jindřichově Hradci, Průmyslové muzeum Mladějov, Muzeum a Galerii Vodňany, Oblastní muzeum Praha-východ atd.) a spolu s nimi i hlavních protagonistů projektu Výchova ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví, místních škol.

Hlavním řešitelem projektu CZ.04.1.03/3.1.15.2 Metodika pro implementaci Výchovy ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví do Školních vzdělávacích programů, který byl podpořen ke dni 21. listopadu 2006 v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále také z Evropských sociálních fondů, je Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a její vedoucí prof. Kateřina Charvátová. Cílem projektu Výchova ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví je nabídnout školám možnost rozšířit svou vzdělávací nabídku o volitelné průřezové téma Výchova ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví. Projekt vznikl ve spolupráci s dr. Alexandrou Brabcovou a dr. Markétou Pastorovou.

Obecným záměrem projektu je nabídnout učitelům druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií v ČR možnost realizovat a začlenit do školního vzdělávacího programu témata, která jsou součástí rámcového vzdělávacího projektu a která je možno realizovat na místních úrovních, čímž se stávají pro mnoho žáků ZŠ mnohem snadněji uchopitelná. V rámci probíhající reformy školství se klade důraz především na rozvoj tzv. klíčových kompetencí, tj. schopností žáků rozvíjet své myšlení, dovednosti, sociální vazby atd. Hlavním cílem projektu Výchova ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví je vytvořit metodiku pro jeho realizaci, tzn. formulovat jeho koncepci, vytvořit mezioborové teoretické zázemí, zpracovat modelové ukázky realizace projektů Výchovy ke kulturně-historickému dědictví jako příklady dobré praxe a zpracovat metodická doporučení pro postupnou implementaci do školních vzdělávacích programů.

Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zavázala připravit v rámci projektu dva publikační výstupy. Prvním z nich bude didaktická příručka určená pro pedagogy, kteří budou zavádět program do výuky, dalším bude teoretická kniha, jejímž cílem je charakterizovat kulturně-historické dědictví zvláště ve vztahu ke školní výuce ve vzdělávací praxi. Na první publikaci, u níž se počítá především s praktickým využitím, neboť je koncipována jako didaktická příručka, se podílí tým didaktiků, v jehož čele stojí dr. František Parkan (Katedra dějin a didaktiky dějepisu PedF UK) a jeho členy jsou Mgr. Tomáš Mikeska, dr. Michael Řezáč, Mgr. František Tichý, dr. Jaroslav Bláha. Dalším publikačním výstupem je práce týmu teoretiků, který vede Mgr. Dušan Foltýn z Centra medievistických studií (při Filosofickém ústavu AV ČR), a dále se jej účastní Mgr. Karel Stibral, Mgr. Dana Zajoncová, Mgr. Vanda Skálová, dr. Jiří Woitsch a dr. Petr Meduna. Pro představení týmu teoretiků a jeho vysoké úrovně uveďme například, že Mgr. Dušan Foltýn je autorem, resp. vedoucím redaktorem Encyklopedie moravských a slezských klášterů (Libri, 2005), Mgr. Karel Stibral je mj. autorem publikací Darwin a estetika (nakl. Pavel Mervart, 2006) a Proč je příroda krásná? (Dokořán, 2005), dr. Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR je spoluautorem Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska IV. – 1500–1900 (Etnologický ústav AV ČR, 2007). Výsledná publikace bude určena nejen učitelům, ale také širší veřejnosti a má se zabývat především konceptualizací a postižením všech souvislostí kulturně-historického dědictví v celé šíři nabízených možností.

Modelové výchovně vzdělávací projekty i publikační výstupy budou představeny odborné i laické veřejnosti v rámci tvůrčích dílen na závěrečné konferenci, jež se uskuteční na jaře 2008.

Základní fáze projektu
Projekt má tři základní fáze, které však do jisté míry probíhají souběžně. V první fázi projektu formulovala skupina odborníků koncepci "výchovy ke kulturně-historickému dědictví" a vytvořila jeho mezioborové teoretické zázemí. Tuto fázi mají v současné době již řešitelé projektu za sebou. Ve druhé fázi, která v současné době probíhá a bude ukončena na jaře 2008, se pozornost zaměřuje na modelové výchovně vzdělávací projekty, jež vzniknou na základě spolupráce školy a paměťových institucí. Uveďme si alespoň dva dílčí projekty, které se stanou později základem pro tzv. "příklady dobré praxe": Pod vedením dr. Jany Burianové z gymnázia V. Nováka v Jindřichově Hradci a ve spolupráci s Mgr. Vladislavem Burianem z Muzea Jindřichohradecka probíhá školní projekt, jehož cílem je na příkladu zaniklé vesnice Mnich na Jindřichohradecku seznámit studenty s historií tohoto regionu od nejstarších dob (období německé kolonizace na přelomu 12. a 13. století) až po novodobou historii (odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce a postupný zánik vesnice v pohraničním pásmu v 50. letech minulého století). Projekty však nejsou orientovány pouze na historická témata, ale snaží se k tématu kulturně-historického dědictví přistupovat i prostřednictvím přírodních věd. Příkladem je ostravský školní projekt vedený Mgr. Vladimírem Matušem ze ZŠ Matiční v Ostravě, který vzniká ve spolupráci s Hornickým muzeem OKD a Archivem OKD. Tento školní projekt svým tématem reaguje na zatím nesmělý růst zájmu o historii průmyslového vývoje na Ostravsku v průběhu posledních dvou staletí, jehož symbolem jsou bezesporu ostravské haldy. Hlavním cílem projektu je vzbudit v žácích zájem o toto místo, pochopit jeho kulturně-historický kontext, provázanost průmyslového růstu a zásahů do krajiny, ale také postupnou integraci průmyslového dědictví do historické paměti ostravského regionu. Předpokladem úspěšné realizace hlavního cíle projektu je vzájemná spolupráce a koordinace postupu všech zúčastněných skupin.

Zapojení akademických ústavů
Do projektu Výchova ke vztahu ke kulturně-historickému dědictví se v první fázi realizace aktivně zapojily i akademické ústavy. Svou činnost přiblížily pedagogům ze zúčastněných škol, didaktikům i teoretikům Archiv Akademie věd AV ČR i Centrum orální historie Ústavu pro soudobé dějiny. Všichni účastníci projektu měli možnost seznámit se v praxi s uchováváním kulturně-historického dědictví při exkurzi v prostorách Archivu AV ČR, kterou připravila dr. Martina Šumová. Uchovávání spisů Akademie věd, což je prioritní úkol Archivu AV ČR, kterým je pověřen již od samotného vzniku Akademie, představuje problematiku uchovávání kulturně-historického dědictví dnes. Přednášky, které připravili zaměstnanci Centra orální historie ÚSD AV ČR, představují naopak jiný pohled na kulturně-historické dědictví – jeho cílené vytváření za pomoci zavádění nových metod do praxe. Největším přínosem je však aktivní účast historiků a badatelů z akademických pracovišť, kteří se projektu účastní a o nichž již byla řeč výše. Jejich participace na projektu je jedním z prvních kroků k větší provázanosti akademických pracovišť III. vědní oblasti s praxí.

Kateřina Charvátová,
Katedra dějin a didaktiky dějepisu PedF UK,
Doubravka Olšáková,
Masarykův ústav a archiv AV ČR, v. v. i.