English
V rámci konference Sociální aspekty globalizace – globální sociální nerovnosti vystoupil s přednáškou Global Capitalism prof. Jerry Harris z The Global Studies Association (GSA), interdisciplinární vědecké organizace, jež si klade za cíl porozumět globalizačním procesům.
Prof. Jerry Harris je respektovaným historikem a politologem, který během své dlouholeté praxe publikoval řadu inspirativních prací na téma globalizace. Na DeVry University v Chicagu vede dva historické semináře a působí též jako tajemník severoamerické pobočky GSA, která sdružuje odborníky na globální studia z Kanady, USA, Mexika a ze zemí střední Ameriky.Využili jsme příležitosti a položili mu několik otázek.
Považujete globalizaci za potencionální hrozbu pro demokracii?
Je nezpochybnitelné, že demokracie je v současném světě ohrožena. Vezměme v potaz např. situaci afrických států, které byly strukturálními změnami světové politiky zasaženy zřejmě ze všech nejvíce. Lidé v těchto zemích postrádají prakticky vše: mléko pro děti, léky, zdravotní péči atd. Politická stabilita v řadě těchto zemí je rovněž v nedohlednu.
V přednášce jste hovořil o vztahu mezi společností a finančním kapitálem – nevyznělo to nijak pozitivně. Domníváte se, že vykořisťování určitých skupin lidí bude i v následujících letech pokračovat?
Rozhodně ano. Ostatně, jak by mohlo nepokračovat. Téměř každá organizace chce vykazovat nějaký zisk, který nemůže existovat bez vykořisťování druhých. Některé myšlenky jsou staré, ale fungují stále velmi dobře.
Většina těch, kteří se problematikou globalizace zabývají, hovoří o budoucnosti nepříliš optimisticky.
Negativní prognózy dominují. Na druhou stranu si myslím, že globalizace výrazně pomohla rozvinout dříve zaostalé země, jako jsou např. Čína, Indie, Brazílie, Jižní Afrika anebo Rusko. Dnes jsou tyto státy velmi silnými hráči na poli světové politiky a obchodu. Disponují miliardami dolarů, které získaly prostřednictvím zahraničních investic. Globalizace zřejmě nezlepší podmínky pro všechny obyvatele planety, ale z jejího vlivu budou profitovat zejména střední třída a inteligence.
Podle mého názoru je globalizace v zásadě dobrá, ale její vývoj je nepředvídatelný. Neznamená to však, že např. pracovníci v Číně nejsou vykořisťováni.
Je možné globalizaci uniknout?
Možné to je, pokud globalizace "zkolabuje". Existuje celá řada eventualit, které mohou v blízké budoucnosti nastat. Buď si globalizace během příštích 50 nebo 100 let svou pozici ještě více upevní, nebo naopak nastane celosvětová krize. Nepravděpodobné nejsou ani civilizační a náboženské konflikty.
Je nezbytné si uvědomit, že uzavřené (státní) ekonomie, jak jsme je znali z období let 1850–1950, už neexistují. Museli bychom zničit veškeré technologické znalosti, abychom udělali krok zpátky.
Zmínil jste mimo jiné i Čínu, jejíž pozice je v současném světě stále silnější. Jak byste popsal vztah mezi USA a Čínou?
Vztah je to zajímavý, ale v zásadě velmi rozporuplný. Mnoho politiků v USA před spoluprací s Číňany varuje kvůli případné nestabilitě trhu a ztrátě pracovních míst v USA. Je to opravdu velká propaganda vedená proti Číně. Strach budí rovněž obrovský vojenský potenciál, kterým Čína disponuje. Ministerstvo obrany USA zřizuje několik vojenských vysokých škol, kde se studují určité oblasti světa; jenom jedna země se studuje samostatně – Čína.
Ti samí lidé z vlády prezidenta Bushe navzdory tomuto strachu s Čínou také jednají o společné mezinárodní politice a nemalých investicích.
Ve své přednášce jste hovořil o americkém radaru v ČR. Bylo by vhodnější umístit americký radar v Rusku, jak navrhl prezident Putin?
Umístění amerického radaru v České republice nemá nic společného s Iránem, jak prezentuje americká vláda. Hlavním cílem tohoto projektu je posunout vojenskou hranici blíže Rusku. Není to jen otázka ČR, ale i bývalých zemí Sovětského svazu, jako jsou např. Gruzie a Kazachstán, kde USA rozšiřují svou mocenskou sféru vlivu. Vojenský vztah s USA je pro ČR do budoucna velmi nebezpečný. Jakmile jednou vstoupíte do vojenského vztahu s USA, budou Američané napříště požadovat vaši vojenskou podporu ve svých konfliktech. Co se týče umístění radaru v Rusku, jak navrhoval prezident Putin, domnívám se, že se z jeho strany jedná sice o chytrý politický tah, nicméně si nemyslím, že by to myslel vážně.
LUDĚK SVOBODA,
GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ