SOCIÁLNÍ ASPEKTY GLOBALIZACE

 

V reprezentativních prostorách Akademie věd ČR se 27.–28. listopadu 2007 uskutečnil 7. ročník konference Filosofie a sociální vědy, který uspořádalo Centrum globálních studií (společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Dvoudenní program byl věnován sociálním aspektům globalizace a zúčastnilo se ho třicet dva přednášejících.

Hlavní přednášky prezentovali prof. Jerry Harris (Chicago), prof. Erazim Kohák (Praha), prof. Břetislav Horyna (Brno) a doc. Ladislav Hohoš (Bratislava). Ostatní přednášející vystoupili v deseti sekcích, jež se zaměřovaly na globální sociálně-ekonomické uspořádání, vědu v globálním kontextu, otázky transkulturality, populismus, všeobecný základní příjem a bezpečnost a válku v globálním prostoru.

Institucionální zázemí našla konference v Centru globálních studií, avšak ke spolupráci byli přizváni též odborníci z dalších akademických či univerzitních pracovišť ČR a několik hostů ze Slovenska, USA a Srbska. Komplementární akcí je každoroční mezinárodní konference se stejnojmenným názvem (Philosophy and Social Science), která se koná vždy v květnu a jejímž pořadatelem je táž instituce. Jelikož program konference byl opět velmi "nabitý", dovolte mi upozornit pouze výběrově na některé příspěvky.

V jejím začátku vystoupil ředitel Centra globálních studií dr. Marek Hrubec (na snímku vpravo), který pohovořil o záměrech a cílech konference a v dopolední sekci představil svůj příspěvek o globálním sociálně-ekonomickém uspořádání, v němž se zabýval artikulací sociálních a politických požadavků obyvatel třetího světa z hlediska teorie uznání.

S příspěvkem Nadnárodní prostory a praktiky vystoupil dr. Oleg Suša (na snímku vlevo), na něhož se letos upínala pozornost posluchačů také proto, že na závěr konference byla připravena přátelská oslava jeho 60. narozenin. Dr. Suša analyzoval kontexty a historickou dynamiku vzájemného působení aktérů transnacionálního a národního prostoru a význam i vliv proměnlivosti konstelací mocenské asymetrie na jednání aktérů.

Prof. Horyna (Brno) ve své přednášce o rozvojové ekonomice, demokracii a lidské cti upozornil, že je nutné omezit další rozevírání sociálních nůžek a nastavit postupnou implantaci nových hospodářských struktur do rozvojových zemí. Naproti tomu, a dokonce v rozporu s některými přijatými dokumenty OSN (např. Deklarace k miléniu 2000, kterou podepsala většina členských států) sledujeme obrat, v němž jsou vedle ekonomických globálních důsledků stále jasněji patrné rovněž některé politické a sociálně kulturní indicie, které se objevily s pozdějšími fatálními dopady ve 20. a 30. letech 20. století.

Panel zaměřený na téma Všeobecný základní příjem byl věnován prezentaci nedávno vydané stejnojmenné kolektivní monografie (nakladatelství Filosofia), jejímiž hlavními autory jsou Philippe Van Parijs (Lovaň a Harvard), Marek Hrubec a Martin Brabec. V diskusi čeští autoři představili klady a zápory myšlenky všeobecného základního příjmu, návrh nově formulovaný významným belgickým ekonomem a politickým filosofem Van Parijsem, který doporučuje, aby každý občan dostával určitou pravidelnou (ale zároveň ekonomicky udržitelnou) peněžní občanskou finanční dávku, kterou lze považovat za právo na důstojnost každého občana. V diskusi vystoupili spoluautoři knihy, kteří přispěli do sborníku a prezentovali své kladné i negativní postoje k tomuto návrhu, v nichž vycházeli z různých filosofických, ekonomických a politických pozic. Následná diskuse byla velmi bouřlivá, což svědčí také o mimořádné aktuálnosti tohoto tématu.

Dr. Martin Šimsa (Ústí nad Labem) pojal svůj příspěvek Je možná globální demokracie? Normativní, kulturní, náboženské a sociální aspekty otázky jako reflexi vztahu mezi globalizací a demokracií a též jako analýzu předpokladů a překážek šíření demokracie po celém světě.

Na závěr bych rád čtenáře pozval na příští ročník listopadové konference, který organizátoři z Centra globálních studií zaměřují na kulturní, interkulturní a transkulturní aspekty globálního uspořádání.

Martin Brabec,
Centrum globálních studií FLÚ AV ČR, v. v. i., a FF UK