TŘI OTÁZKY PRO ŘEDITELE ÚSTAVŮ AV ČR, VEŘEJNÝCH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ

   

1. Jakým směrem plánujete vést rozvoj Vašeho vědeckého pracoviště?
2. Co děláte pro dosažení excelence ve výzkumu?
3. Můžete už nyní hodnotit, jak se Vám pracuje v novém právním statutu?

I. OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ

Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

1. V rámci výběrového řízení na obsazení funkce ředitele ústavu jsem pro Radu pracoviště vypracoval materiál nazvaný Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.: koncepce, zaměření, organizace (viz Informace AsÚ AV ČR 2007 na www.asu.cas.cz). Z tohoto materiálu, který je poměrně obsáhlý, je patrné, jakým směrem by se naše pracoviště mělo dle mého názoru ubírat. Zde mohu ve stručnosti uvést jen několik nejdůležitějších směrů. Klíčovými obory jsou astronomie a astrofyzika. Z hlediska observačního se ústav postupně zapojuje do velkých evropských projektů a organizací, které sdružují finanční prostředky nezbytné pro budování a provoz největších přístrojů (teleskopů). V loňském roce se Česká republika stala členem Evropské jižní observatoře (ESO), což má přímý dopad i na naše pracoviště. Již několik let také participujeme na programu ESA-PECS Evropské kosmické agentury, kde řešíme několik významných projektů, a vstupujeme do dalších – to vše s výhledem brzkého plného členství ČR v ESA. Posílíme naše zapojení v Evropské severní observatoři (ENO) na Kanárských ostrovech, kde se budeme podílet na největších světových přístrojích v oblasti sluneční fyziky. Na druhou stranu počítáme i s dalšími pozorováními našimi přístroji v Ondřejově a s rozvojem sítě bolidových kamer. V rámci širšího zapojení do evropské spolupráce se chceme také ucházet o některé projekty operačního programu VaVpI. Další klíčový směr rozvoje vidím v teoretických disciplínách, které nakonec vedou k náročným numerickým simulacím procesů probíhajících ve vesmíru. Počítáme s dalším rozvojem velmi výkonné výpočetní techniky na bázi počítačů typu cluster.
2. Ve výše zmíněném materiálu jsem napsal: "Za zcela zásadní považuji prosazování myšlenky vědecké excelence a její promítání nejen do vědecké a pedagogické práce, ale i do práce řídící a personální. Kritériem hodnocení je pro mne schopnost dosažení nových klíčových výsledků na základě originálních idejí a invencí, rovnocenná spolupráce se špičkovými zahraničními odborníky a týmy, publikace v prestižních impaktovaných časopisech, pozvání k přednesení přehledových referátů atd." Pro dosažení takovéto excelence se snažím především o dvě věci. Za prvé zapojit ústav do špičkových mezinárodních projektů (viz také výše) a za druhé věnovat se ve spolupráci s vysokými školami výchově nových produktivních vědeckých pracovníků. Při atestacích je pak kladen velký důraz na kvalitní publikační výstup.
3. To, o čem zde píši, jsme se snažili dělat i dříve, takže v rámci v. v. i. se toho mnoho nemění. V rámci nového statutu jsme však již letos mohli přistoupit k řešení některých problémů jako např. majetko-právní uspořádání ve společném areálu na Spořilově, což považuji za pozitivní. Kladně bych rovněž hodnotil větší flexibilitu při nakládání s finančními prostředky (zrušení mzdového limitu, možnost převodu části prostředků na další rok atd.). Celá činnost pracoviště se však bohužel stala mnohem komplikovanější, neboť řadu rozhodnutí musí projednat a schválit další orgány jako Rada pracoviště, Dozorčí rada apod. Myslím, že administrativní práce nám spíše přibylo.

III. OBLAST HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.

1. Sdílím názor mých předchůdců v této funkci, že Historický ústav má vůči širší vědecké obci povinnost zajišťovat práce z oblasti základního výzkumu, které mohou stěží poskytnout univerzitní a jiná oborová pracoviště. Sem patří dlouhodobé a na kontinuitu kvalifikovaných prací náročné projekty jako Biografický slovník Českých zemí, výstupy z historické geografie – běžící Historický atlas měst ČR, jehož webová stránka zaznamenala na 400 000 návštěv – a připravovaný Atlas českých dějin, dále ediční řady od středověku do poloviny 20. století (Regesta diplomatica, Documenta res gestas saeculorum XVI. – XVII. illustrantia, Programy politických stran, Dokumenty československé zahraniční politiky) a jednotlivé významné ediční počiny. Ústav má dále poskytovat vědecké veřejnosti kvalifikovaný profesní servis, jakým je vedle knihovních služeb především soustavně budovaná bibliografická databáze (biblio.hiu.cas.cz), popřípadě dílčí rešeršní úkony, a dále zajišťování redakčního i technického provozu dvou pilotních historických časopisů s více než staletou tradicí (Český časopis historický, Slovanský přehled) a řady specializovaných oborových periodik. Výhledově chceme dbát na výraznější prezentaci našich výsledků (k tomu směřuje i nová webová stránka HÚ) a na jejich důslednější popularizaci mezi veřejností. Co se týče fyzických podmínek existence ústavu, cestou dohody s majitelem objektu, v němž hlavní část HÚ sídlí (ÚTAM), plánujeme rozšíření stísněných badatelských prostor v rámci chystané přestavby areálu na Proseku.
2. Jednou z podmínek úspěchu je specializace výzkumného potenciálu ústavu, který má objektivní limity a neumožňuje "plošné" pokrytí deseti staletí českého a středoevropského vývoje. Je třeba soustředit zdroje a síly na profilující témata, pro jejichž rozvíjení jsou přítomny základní podmínky – neobsazená "doména" ve výzkumném spektru a dostatečné personální zabezpečení s kvalitními vedoucími týmů. Takovými tématy se ukazují být například církevní a náboženské dějiny v nejrůznějších sociálních a kulturních kontextech od středověku po poválečnou obnovu Československa, specifické projevy procesu národní a občanské emancipace či československá diplomacie v mnichovském a válečném období, velmi progresivně se prosazuje historická geografie.
   "Zasíťování" výzkumných témat HÚ do širších struktur domácího i mezinárodního bádání, jejich konfrontaci i komplementaritu s trendy a výsledky dalších oborových pracovišť chceme zajišťovat cestou organizace pravidelných vědeckých setkání na mezinárodní úrovni (často ve spolupráci s partnerskými akademickými i univerzitními ústavy), která budou pokrývat jak aktuální problémy současné historiografie, tak otázky technicky náročných specializací -encyklopedické a historicko-geografické tvorby či bibliografie; právě na tomto poli se mezinárodní spolupráce v poslední době ukazuje jako zvláště perspektivní. Výměna poznatků a osobní kontakty na konferencích prospívají integraci oboru do světového bádání, podněcují k novým přístupům a vedou k účasti v mezinárodních či meziinstitucionálních projektech, které nás nutí dále zvedat úroveň výstupů. To je podle mého názoru nevyhnutelný stupeň na cestě k excelenci, i když bodovací systém přijaté hodnotící metodiky konferenční aktivitě a následným sborníkům nijak zvlášť nepřeje. Na druhé straně stanovení náležitých kritérií pro odstupňované hodnocení publikačních výstupů rozhodně podporuje zvýšení výzkumných nároků a je vhodné jej jako stimulační nástroj využít. Jedním z nejbližších cílů HÚ, kterého snad bude vbrzku dosaženo, je zařazení Českého časopisu historického mezi impaktovaná periodika a jeho umístění na WoS.
3. Zatím pociťuji spíše negativní stránku "přechodu" – splácení transformačních nákladů v podobě času a energie, které je nutno vynaložit na institucionální restrukturalizaci a z ní vyplývající právní a majetkoprávní konsekvence. Historického ústavu se výrazně dotýká i úprava majetkových poměrů, neboť se stal nájemníkem v nemovitostech celkem čtyř vlastníků se všemi nároky kladenými na právní ukotvení nových smluvních vztahů včetně finančního uspořádání. Pro ústav typu HÚ, který se nestal majitelem žádné budovy, se režim v. v. i. prozatím ukazuje v porovnáním s dosavadní situací jako lehce ztrátový. Je ale možné, že až se nový systém zaběhne (včetně možných precedentů a judikatury), ustanoví se provozní pravidla a bude možno se v něm bezpečněji orientovat, ukáží se různé výhody i pro ústav humanitní orientace, jehož produkty nelze rozvíjet ve spolupráci s průmyslovými korporacemi. Podle mého odhadu potrvá ještě alespoň dva až tři roky, než se začnou zřetelněji rýsovat hranice mezi winners a loosers.

1. Základní směrnice je dána již schváleným plánem dlouhodobého výzkumného záměru pracoviště sahajícím do roku 2010. Ta se průběžně konkretizuje především v podmínkách získávaných grantů. Osou činnosti ústavu bude i nadále hodnocení platného českého práva, předkládání zdůvodněných návrhů na jeho zkvalitňování a přizpůsobování právu ES/EU a expertní spolupráce s klíčovými orgány exekutivy. K tomu využijeme i kontaktů v rámci rozšiřující se mezinárodní spolupráce ústavu. Hlavní problém ovšem nespatřujeme v produkci relevantních poznatků, ale v seznamování rozhodujících míst i široké veřejnosti s nimi. V tomto smyslu je osvědčeným médiem zejména ústavem vydávaný časopis Právník, který se těší nejen bohatým tradicím (letošní ročník je již 147.), ale i zaslouženému mezinárodnímu renomé.
2. O kvalitní vědeckou, pedagogickou i popularizační práci jsme se snažili dávno před tím, než se slovo excelence dostalo do módy. Budeme se o ni snažit i poté, co toto slovo možná z módy vyjde.
3. Na kvalitu práce ústavu mají daleko větší vliv v podstatě neměnné požadavky a standardy vědy, než měnící se požadavky právního statusu.

(Pokračování)