English
První stáže pro středoškolské studenty odstartovaly na pracovištích Akademie věd ČR před deseti lety. Začala tak úspěšná tradice vzdělávacích aktivit pod značkou „Otevřená věda“. Za tu dobu se v projektu mnohé událo a změnilo. Pojďme se za jeho historií ohlédnout. (AB 10/2006, AB 9/2007, AB 9/2010, AB 7-8/2012)
Všechna fota: Archiv OPG SSČ AV ČR
Název Otevřená věda (OV) nese projekt již od svého vzniku, kdy začínal s jedinou aktivitou, stážemi na vědeckých pracovištích. Vzdělávání studentů se Akademie věd věnuje dlouhodobě věrna své tradici; jako neuniverzitní instituce však vzdělává především studenty postgraduální a externě vede diplomanty a bakaláře, kteří jsou ke studiu zapsáni na některé z českých vysokých škol. Otevřená věda přivedla do laboratoří studenty ještě mladší. Stáže a praxe na vědeckém pracovišti jim měly usnadnit rozhodování o budoucí studijní a kariérní dráze a získat pro Akademii věd co nejvíce talentů. V duchu této ideje jsou studentské stáže dosud hlavní aktivitou OV. Od počátku jsme nastavili model, kdy vědecký pracovník/lektor vede jednoho či dva studenty a osobně dohlíží na jejich rozvoj. Individuální model se osvědčil natolik, že se v průběhu let v podstatě neměnil. Stáže časem obohatily jednodenní soustředění a workshopy, na nichž se studenti učili potřebným dovednostem a vzájemně se setkávali a vyměňovali zkušenosti. Jelikož se jen „nedívali pod ruce“ zkušenějším kolegům, ale docházeli k vlastním výsledkům, bylo potřeba výstupy obsáhnout a zaznamenat. V závěru každé generace stáží se proto konala studentská konference, na které studenti prezentovali dosažené výsledky.
Již v dobách před OV se ale samozřejmě občas vyskytl na některém pracovišti AV ČR středoškolák. Šlo však vždy o jeden z následujících případů, eventuálně jejich průnik: student měl pracoviště v místě bydliště, o možnosti na ně docházet se dozvěděl od svých blízkých (nejlépe pracujících v oboru), popř. ve škole. Otevřená věda byla přínosná mj. také tím, že se informace o stáži dostala k množství lidí a umožnila se zapojit komukoli, kdo měl zájem – tedy i uchazečům mimo zvýhodněné skupiny.
Jelikož internet není všemocný a především v raných fázích bylo těžké se dostat s informacemi přímo ke studentům, obrátila OV pozornost i na pedagogy. Dělo se tak s přesvědčením, že jsou studenti nejlépe motivováni pro vědeckou kariéru, pokud je učí zaujatý pedagog příslušného předmětu. V OV proto vznikly vzdělávací kurzy pro pedagogy, které je seznamovaly s novinkami v oboru a na nichž se učitelé potkávali s vědeckými kapacitami. Kurzy měly nejrůznější podoby, například multioborový Letní vědecký kemp, Škola českého jazyka a literatury nebo oborové Podzimní kurzy pro pedagogy.
Z původně čistě oborově vzdělávacích kurzů se vyvinuly kurzy vpravdě pedagogické – v poslední generaci OV se již zaměřovaly nejen na nové informace, ale i na způsob, jakým témata předávat studentům. Lektoři kurzů připravili kompletní metodické hodiny laboratorních cvičení, které pedagogům předvedli. Učitelé obdrželi rovněž podklady pro vyučovací hodiny: teoretický úvod, návody a postupy, pracovní listy i otázky k opakování. Ve čtvrtém pokračování projektu dostali pedagogové pro vybrané hodiny i kompletní sady pomůcek, které byly pro cvičení na školách potřeba. Vznikaly tak různorodé hodiny, při nichž se uplatnila klasická laboratorní cvičení, znalostní křížovky, moderovaná diskuse v rámci „role playing game“ nebo naučná desková hra. Podklady k metodickým hodinám byly vyrobeny v tištěné i elektronické podobě a v současnosti jsou volně k dispozici na webových stránkách www.otevrenaveda.cz; aby byla cvičení srozumitelná, doprovázejí metodické hodiny názorná videa (rovněž dostupná na internetu).
Kurzy pro pedagogy, na rozdíl od studentských stáží, doznaly při vývoji velkých změn, které rozhodně nejsou u konce. Zájem je tradičně enormní: přihlašování je většinou uzavřeno během dvou tří dnů. Důraz na pedagogickou stránku vyučování přijali učitelé nadšeně, což naznačuje, že směřování kurzů je správné.
Vedle pedagogů a studentů pracuje Otevřená věda ještě s jednou skupinou – vědci samými. Vědečtí pracovníci jsou historicky nejmladší z cílových skupin. K naplnění poslání, které jsme si vytkli, totiž popularizaci a propagaci vědy, bylo zapotřebí osobností, jež budou o vědě komunikovat s veřejností. Takové osobnosti v AV ČR působily, avšak OV chtěla jejich řady rozšířit a stávajícím poskytnout podporu a další vzdělávání. Vznikly tak kurzy pro popularizátory vědy, které vědcům pomáhaly se vzděláváním mimo jejich obvyklou působnost, tedy v komunikaci a mediálních dovednostech. Zkušení lektoři je učili hovořit před publikem i na kameru, natáčeli je a vysvětlovali jim, v čem se musejí zlepšit. Pro introvertního člověka šlo skoro o zhmotnění nočních můr. Vědci ale ostych překonali a shodli se, že se odvaha vyplatila; není totiž lepší studijní pomůcky než se na sebe podívat zvenčí.
Rovněž cílová skupina popularizátorů se v průběhu generací projektu rozrůstala. Naposledy o průvodce návštěvnickými centry, kdy se v komunikaci školili pracovníci Akademie věd, hvězdáren, vědeckých center i muzeí.
Otevřenou vědu tvoří kromě práce s lidmi i spousta drobnějších, ale důležitých podpůrných aktivit. Vedle metodik pro pedagogy a doprovodných videí se uskutečnily například putovní výstavy s vědeckou tematikou, z nichž nejpopulárnější je výstava karikatur Čeští vědci a jejich vynálezy. Na základě úspěchu kreslené výstavy o českých vědcích vznikla i další, na téma Superhrdinové mezi námi, která představuje vědce jako komiksové superhrdiny. Zřejmě nejúspěšnějším výstupem je série vzdělávacích videí NEZkreslená věda určená jako pomůcka pro vyučování na středních školách, ale i jiné zájemce o vědu. NEZkreslená věda se představila též na festivalech Life Sciences Film Festival či AniFilm; jako všechny výstupy je dostupná na webu OV, jakož i na kanále YouTube – www.youtube.com/otevrenaveda. Úspěch kreslené videosérie si vyžádal pokračování – právě nyní je vyrobeno deset nových videí NEZkreslené vědy II.
V projektu se, kromě práce se studenty, pedagogy i popularizátory vědy, konaly i větší komunikační a popularizační akce. Vyjma krátkodobých workshopů a školení pořádala OV i vědecké konference. Pod její hlavičkou se uskutečnila například studentská konference Jsem mladý vědec!, na které představili své výsledky studenti ze stáží OV III, nebo mezinárodní konference Vzdělávání a popularizace vědy. Jak už to v Otevřené vědě chodí, drobnější akce se časem rozrůstaly a vyústily ve velkou popularizační akci Veletrh vědy, na němž se v květnu 2015 na výstavišti v pražských Letňanech představila pracoviště Akademie věd, univerzity, muzea, zahraniční instituce i česká science centra. Veletrh během tří dnů navštívilo přes 7000 lidí, a OV se tak v komunikaci s veřejností dostala na dosavadní historické maximum.
O zkušenosti s úspěšným projektem se podělila ředitelka Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR dr. Kateřina Sobotková: „Otevřená věda slaví kulatiny. Když se podíváme do její historie, má být na co hrdá. Stala se zavedenou značkou, o které se ví, a to nejen ve školách, ale i na vědeckých pracovištích a mezi veřejnosti. Během 10 let se projektu zúčastnilo na 400 pedagogů, 500 studentů a 70 popularizátorů vědy. Studenti ze stáží vystudovali vysoké školy, sami se stali vědci, a posunuli se tak do rolí těch, kteří jim v začátcích pomáhali. Pedagogové se sami, daleko před termíny kurzů, ozývají, kdy že se budou moci přihlásit. Popularizátoři zase vědí, že se na nás mohou kdykoli obrátit. Otevřená věda prostě otevírá vědu všem. Přeji jí, ať se jí daří i nadále, v dalších deseti šťastných letech.“
PETRA JIRÁSKOVÁ,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.