English
V souvislosti s dalším směřováním Akademie věd ČR a diskusí, jak posílit její postavení ve výzkumném a vzdělávacím prostoru České republiky, se v Akademii věd výrazně prosazují nejrůznější popularizační aktivity. Vedle pořádání již etablovaných akcí zaměřených na propagaci vědy a výzkumu se AV ČR zasazuje o debatu, jak o dosažených výsledcích co nejúčinněji komunikovat s veřejností. Vzájemnou výměnu zkušeností na mezinárodní úrovni zprostředkovalo ve dnech 27. a 28. února 2014 sympozium v Národní technické knihovně v Praze.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ředitelka Divize vnějších vztahů Kateřina Sobotková
V sále pojmenovaném po významném českém chemikovi 19. století a rektoru Pražské polytechniky Karlu Ballingovi se sešli odborníci z několika evropských zemí a v roli posluchačů studenti, jejich učitelé a vědci, kteří vyslechli podnětné přednášky a debatovali o praxi v popularizaci vědy a vzdělávání v zahraničí. Sympozium členěné do čtyř bloků (Talentovaná mládež; Vzdělávání ve vědě; Science centra a science muzea; Komunikace vědy) uspořádali organizátoři projektu Otevřená věda, jmenovitě Odbor projektů a grantů Střediska společných činností AV ČR.
Dvoudenní akci zahájil předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš, který představil popularizační aktivity AV ČR na příkladu dlouhodobé tradice Otevřené vědy a zdůraznil, že systematická práce se studenty i pedagogy/vědci je příhodnou cestou, jak vědu popularizovat.
Právě Otevřená věda patří v Akademii věd mezi nejúspěšnější projekty svého druhu, a to především v přírodovědných a technických oborech, jež se nejčastěji potýkají s nezájmem středoškoláků. Stáže na akademických pracovištích představují pro studenty jedinečnou příležitost vyzkoušet si práci vědce a nabyté vědomosti posléze využít při volbě vysokoškolského studia či zaměstnání. Školitelé a pedagogové naopak získají cenné zkušenosti, jak u badatelského dorostu podnítit zájem o své obory a jak popularizovat výsledky své práce. V rámci sítě popularizátorů, kterou se Otevřené vědě podařilo vytvořit, navíc mezi sebou navazují spolupráci ať již na úrovni jednotlivců či vědecko-výzkumných institucí.
Antoine Van Ruymbeke z Belgie představil neziskovou organizaci MILSET (Mouvement International pour le Loisir Scientifique et Technique), která pořádá vědecké jarmarky, výstavy a projektové olympiády.
Nelze bohužel zmínit všechny konferenční příspěvky, a tak se zastavme jen u několika vybraných. Antoine Van Ruymbeke z Belgie například představil neziskovou organizaci MILSET (Mouvement International pour le Loisir Scientifique et Technique), která pořádá vědecké jarmarky, výstavy či projektové olympiády (Akademický bulletin je průběžně zmiňuje v souvislosti se soutěží AMAVET). Někdejší laureát ceny belgické výstavy Expo-Sciences a nadšený dobrovolník zmínil, že uvedené aktivity středoškolákům umožňují prezentovat vlastní badatelské úspěchy před svými vrstevníky i veřejností. Pedagogy a vědce pro změnu těší, že studentům pomáhají v rozvíjení jejich nadání a motivují je k vysokoškolskému studiu.
Jak je důležité vzbudit zájem o vědu vhodně koncipovanými programy, vysvětlil Richard Myhill, který spoluorganizuje Londýnské mezinárodní vědecké fórum mládeže (London International Youth Science Forum). Dvoutýdenní festival vědy má již 55letou historii (koná se od roku 1959) a každoročně se ho účastní tři stovky studentů z 60 zemí světa. Připravuje se tak, aby před aktéry kladl výzvy, rozšiřoval jejich obzory a přiměl je zamyslet se nad hodnotou vědecké kariéry a příležitostmi, které věda nabízí. Podle Richarda Myhilla je účast na mezinárodní akci nenahraditelnou zkušeností, kterou studenti zúročí jak při studiu, tak i v budoucím zaměstnání. „Letos to bude můj šestý rok v čele LIYSF a jsem hrdý, že nesu odpovědnost za tak vzrušující a jedinečný program,“ uvedl Richard Myhill. Tento rok se Londýnské fórum koná ve dnech 23. července až 6. srpna; vybraní studenti se mimořádně zúčastní stáže v laboratořích CERN.
Stovky vzdělávacích programů, které se každým rokem konají, podporuje i Evropská komise – avšak jejich výstupy většinou zůstávají v kruhu účastníků. S cílem zvýšit povědomí o výsledcích aktivit s podporou Evropské unie vznikl například Scientix (http://www.scientix.eu/web/guest). Vedoucí vědeckých programů pro European Schoolnet Agueda Gras-Velazquez na pražské konferenci uvedla, že Scientix funguje na evropské i národní úrovni a nabízí nejrůznější služby – zajišťuje například bezplatné přeložení učebních materiálů, zveřejňuje informace, jak se učitelé mohou zúčastnit odborných seminářů či jak je uspořádat, aby zaujali i aktéry mimo vlastní síť kontaktů.
Na konferenci se sešli odborníci z několika evropských zemí a v roli posluchačů studenti, jejich učitelé a vědci.
V programu konference se dostalo i na aktuální trend v popularizaci vědy – vědecká centra. Nejen v Evropě, ale i v České republice jich v posledních letech vzniklo několik. V Moravskoslezském kraji například Svět techniky, jenž je součástí industriálního komplexu Dolní oblast Vítkovice. Jak sdělil jeho ředitel Jakub Švrček, centrum pro veřejnost připravilo naučný okruh, v jehož rámci lze navštívit koncert v budově bývalého plynojemu (v současnosti multifunkční aula Gong) nebo poznávat vědu v bývalé VI. energetické ústředně, jež se proměnila v interaktivní hernu U6 – Malý svět techniky. V technickém muzeu čekají nejrůznější vynálezy, které poznamenaly vývoj průmyslu a technického pokroku, i na nejmenší návštěvníky. Část expozice se věnuje letectví a kosmonautice a náleží k ní mj. původní motor letadla MIG 21. Velký svět techniky se právě dokončuje a jeho otevření se plánuje na září tohoto roku – velkoryse pojaté prostory nabídnou čtyři stálé výstavy: svět vědy a objevů, svět civilizace, dětský svět a svět přírody.
Závěr konference patřil diskusi na téma, jak komunikovat s veřejností. Aktivity v této oblasti představil Francisco Ruivo z Portugalska, který působí jako výzkumný pracovník na univerzitě v Aveiru. Jeho prezentace se nesla v duchu motta sdružení AJC (Associação Juvenil de Ciência) „věda od mládeže pro mládež“ a zaměřila se na současné trendy a potřeby vědecké komunity. „Celé mládí jsem se snažil zasadit semínko pro vědu do myslí teenagerů a dětí, protože přibližně od 11 či 12 let jsem na vědu pohlížel jako na cestu poznání a na bádání jako na vozidlo, kterým se po této cestě mohu vydat; uvědomil jsem si ale, že řídit toto vozidlo vás ve škole nenaučí – naučí vás to až zkušenost. Právě sdružení AJC představuje nástroj, který tuto zkušenost zprostředkovává v Portugalsku,“ vysvětlil F. Ruivo. AJC vzniklo v roce 1987 a v současnosti spolupracuje s více než 2000 mladými lidmi. Příkladem úspěšného projektu je již zmíněné Londýnské fórum.
Svou koncepci popularizace vědy představil závěrem sympozia Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR. Cílem jeho dlouhodobé strategie je navázat spojení se zástupci generace Y a posílit u nich povědomí o potenciálu, který v sobě věda a technika ukrývají. K této vizi využívá prakticky všech dostupných platforem (televizní pořady, nová média, živá vystoupení…), a to ve spolupráci škol a akademické sféry.
Diskuse, jak mladé lidi povzbudit k zájmu o vědu
a techniku, konferencí v Národní technické knihovně nekončí. Naopak lze předpokládat, že popularizační aktivity Akademie věd se budou v nejbližších letech dále rozšiřovat. Věříme, že svou kvalitou dostojí jménu naší nejvýkonnější badatelské instituce a podaří se jim podpořit stále větší zájem o výsledky všech 54 ústavů a dalších pracovišť.
LUDĚK SVOBODA