English
Výzkumné centrum historické geografie – Historical Geography Research Centre (grantový projekt excelence GA ČR P410/12/G113, jehož řešiteli jsou Historický ústav AV ČR a Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK) uspořádalo 29. ledna 2014 již desátou historickogeografickou konferenci, tentokráte na téma Historické krajiny obrazem a písmem. Jednání rozdělené do čtyř bloků se jako v posledních letech tradičně konalo v prostorách Přírodovědecké fakulty UK.
Foto: Dana Fialová, Archiv Přírodovědecké fakulty UK
Pohled do pléna X. historicko-geografické konference Historické krajiny obrazem a písmem
Historickogeografické konference – s roční periodicitou pořádané od roku 2005 – se profilují jako interdisciplinární setkání odborníků mnoha vědních oborů, studentů i zájemců z řad veřejnosti; základní tematický rámec jednání bývá pro každou konferenci vymezen. V retrospektivním pohledu tak přehled dosavadních titulů ve zkratce naznačuje hlavní směry aktuálního výzkumu v oblasti historické geografie. Tematický záběr jednotlivých konferencí vyplývá z následujícího souhrnu, který současně naznačuje i šíři oboru a odráží též pestrý profesní záběr účastníků – od historiků, geografů a kartografů přes archeology až po historiky umění a literární historiky, stejně jako odborníky z oblasti památkové péče anebo ekologie. Ti všichni se na konferencích průběžně dostávají ke slovu ať ve formě (zpravidla vyžádaných) referátů anebo v návazných diskusích.
Historickogeografické konference pořádané ve spolupráci Historického ústavu AV ČR a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK (od roku 2012 pod hlavičkou společného Výzkumného centra historické geografie) a Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu AV ČR
I. 26. ledna 2005 Cesty historické geografie, centra, trendy, projekty, perspektivy
II. 25. ledna 2006 Historická krajina a mapové bohatství Česka. Prameny, evidence, zpřístupňování, využívání
III. 24. ledna 2007 Společnost a krajina v minulosti na rekonstrukčních mapách
IV. 23. ledna 2008 Regiony – časoprostorové průsečíky?
V. 21. ledna 2009 Vnímání krajiny v minulosti – historická krajina dnes
VI. 20. ledna 2010 Krajina města – město v krajině
VII. 19. ledna 2011 Průmyslová krajina jako kulturní dědictví
VIII. 25. ledna 2012 Krajina a společnost v geografickém názvosloví
IX. 30. ledna 2013 Historická geografie v digitálním světě
X. 29. ledna 2014 Historické krajiny obrazem a písmem
Koncepce historickogeografických konferencí odráží skutečnost, že výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn spolu s pokusy o krajinné rekonstrukce moderními metodami a technologiemi se zakládá na důkladném studiu typologicky pestrých historických pramenů (zdrojů). Jde zejména o prameny písemné, mapové (kartografické), obrazové (ikonografické) a hmotné. Účastníci historickogeografických konferencí se v minulosti již zabývali prameny kartografickými i hmotnými. Pozornost letošní konference patřila využití obrazových a písemných zdrojů v historickogeografické práci nikoli vedle sebe, ale pospolu, jakožto pramenů přinášejících specifické výpovědi o jediné někdejší realitě, jež je předmětem našeho zájmu.
Uvědomíme-li si, že relevantním obrazovým pramenem je typizované vyobrazení krajinného rámce ze středověkého iluminovaného rukopisu stejně jako veduta Prahy ze 17. století nebo fotografie a později i pohlednice z 19. a 20. století, je zřejmé, jak rozsáhlý záběr z hlediska tematického (a ovšem i chronologického) konference měla. Totéž platí o písemných pramenech – raně novověká „chvála města“ zahrnující i oslavné pasáže ve vztahu ke krajinnému rámci, kroniky, prameny úřední povahy, vypovídající o rostlinné pokrývce i rozloze a druhové skladbě lesů, stejně jako průvodce 19. století (předkládající uživatelům to, co na svých cestách „měli vidět“) anebo díla krásné literatury, v jejichž „krajinách“ často tušíme konkrétní inspiraci.
Jednou z pozoruhodností, na něž upozorňoval průvodce Prahou (Wanderungen durch Prag) Julia Seidlitze z roku 1844 nejen slovem, ale i obrazem, byl tehdy nově vystavěný řetězový most Františka I. (z let 1839–1841, v místech dnešního mostu Legií). Popisován je jako mistrovské technické dílo, spočívající na pouhých čtyřech pilířích, z nichž dva byly situovány na Střeleckém ostrově, jehož vzrůstající význam ve společenském životě Prahy je také připomenut.
K charakteristickým rysům konferencí náleží v posledních letech vzrůstající zájem odborníků z akademických ústavů i univerzitních pracovišť o využívání informací uložených ve specializovaných digitálních archivech a databázích, které na jednotlivých pracovištích vznikají – z konkrétních projektů tohoto typu, jež se představily v minulosti, lze připomenout alespoň databáze technických památek nebo místního názvosloví. Letos se se zájmem setkal příspěvek představující veřejnosti fotoarchiv Etnologického ústavu AV ČR (jehož materiály jsou namnoze jedinečně sdílné i z hlediska dějin krajiny).
Jaká je výpovědní hodnota obrazových a písemných pramenů, nakolik jsou schopny reflektovat historickou krajinu v daném místě a době, jaká je míra subjektivního pohledu jejich tvůrců anebo přímo jejich záměrná selektivnost a deformace? A současně: jakým způsobem je můžeme stávajícími metodami a přístupy interpretovat? To jsou otázky, jež v obecném rámci platí při historickogeografickém výzkumu průběžně. A ačkoli jde o vědu zaměřenou na minulost – velmi dávnou stejně jako téměř nedávnou – je třeba mít minimálně v jednom ohledu vždy na zřeteli i hledisko perspektivní: totiž téma konference následující. Uskuteční se 28. ledna 2015 a její (pracovní) název zní Nerealizované projekty – krajiny snů.
EVA SEMOTANOVÁ a ROBERT ŠIMŮNEK,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.