English
U příležitosti 125. výročí založení sofijské Univerzity sv. Klimenta Ochridského se v Sofii ve dnech 23.–26. května 2013 uskutečnil Třetí mezinárodní kongres bulharistiky. Konference se konala pod záštitou prezidenta Bulharska Rosena Plevnelieva a s podporou UNESCO a byla spojena s oslavami Dne slovanského písemnictví, bulharské kultury a vzdělanosti, který v Bulharsku připadá na 24. května. Letos byl tento významný den rovněž spojen s 1150. výročím velkomoravské mise soluňských bratří Konstantina (Cyrila) a Metoděje.
Foto: Wikimedia commons
Univerzita v bulharské Sofii nese jméno Klimenta Ochridského – žáka Konstantina a Metoděje.
Zasedání kongresu bulharistiky se odehrávala v sofijské Alma Mater, budově Univerzity sv. Klimenta Ochridského. První konference se v Sofii konala již v roce 1981, druhá v roce 1986. Bulharským kolegům se tak setkání na mezinárodní úrovni podařilo téměř po třicetileté pauze obnovit a přivést na 500 významných badatelů z 34 zemí světa (např. Arménie, Azerbajdžán, Česká republika, Čína, Francie, Gruzie, Indie, Itálie, Kazachstán, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Ukrajina, USA, Velká Británie).
Kongresová jednání sestávala ze čtyř sekcí, jež se dělily na jednotlivé podsekce: 1. sekce Historie a archeologie (antika, středověk, období novověku do 20. století, současné Bulharsko a geopolitické problémy a hospodářský rozvoj bulharských zemí), 2. sekce Bulharský jazyk (současný bulharský jazyk, historie a dialektologie bulharštiny a srovnávací jazykověda a překlady), 3. sekce Bulharská literatura (dějiny bulharské literatury, současná bulharská literatura a bulharská literatura v evropském a světovém kontextu), 4. sekce Společnost a kultura (etnologie a folkloristika, kulturologie, antropologie, sociologie a dějiny umění).
O aktuálních tématech, jako jsou problémy bulharistiky, její minulost a budoucnost, věda a vzdělání v Bulharsku, Bulhaři a globální svět, Bulhaři a UNESCO, se jednalo také u šesti „kulatých stolů“. Témata se týkala bulharského teritoria a chronologicky zahrnovala období od starověku přes středověk až po současné, moderní období. Z hlediska letošního cyrilometodějského výročí 1150 let od příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu se jako aktuální jevil zejména pátý „kulatý stůl“ zaměřený na cyrilometodějskou problematiku; diskutovalo se o současném stavu cyrilometodějského výzkumu v Bulharsku, cyrilometodievistice jako univerzitním oboru, cyrilometodějské ideji v bulharské středověké literatuře, slovanských cyrilometodějských pramenech a jejich přepisech, opisech a vydáních a také o nových perspektivách výzkumu textu a tradic Života Konstantinova či nových metodách datování církevněslovanských pramenů.
Na pozvání bulharského státu reprezentovali Akademii věd v historicko-archeologické a literární sekci historička Lubomíra Havlíková a bulharista Marcel Černý (Slovanský ústav AV ČR) a v jazykovědné sekci slovanské etymoložky Ilona Janyšková a Helena Karlíková (Ústav pro jazyk český AV ČR). Jednání se zúčastnili i badatelé z dalších institucí – Slovanské knihovny NK ČR, Univerzity Karlovy v Praze či Západočeské univerzity v Plzni.
Mezinárodní setkání se odehrálo v přátelské atmosféře umocněné příjemným sofijským prostředím, slunným a teplým počasím, bulharskou pohostinností a kulturními akcemi (výstavy v Historickém, Archeologickém a Etnografickém národním muzeu, vykopávky antické Sofie--Serdiky, ikony v kryptě katedrály Alexandra Něvského, bazilika sv. Sofie nebo kostelík v Bojaně – nádherně zrekonstruovaná památka UNESCO apod.). Nechyběl ani ceremoniál u památníku sv. Cyrila a Metoděje před sofijskou Národní knihovnou, který se stejně jako zahájení kongresu uskutečnil za účasti bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva.
LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.