English
PAVEL JANOUŠEK A KOL.
DĚJINY ČESKÉ LITERATURY 1945–1989
III. 1958–1969
Na pozadí hospodářské a sociální krize počátku šedesátých let se dal do pohybu proces obrody společnosti, jenž vrcholil v roce 1968 Pražským jarem. Literární život tento proces nejen sledoval, ale také aktivně spoluvytvářel. Do literatury se pozvolna vracela pozapomenutá jména i dříve odmítané umělecké směry. Literární prostor se tak začal rozšiřovat a diferencovat.
KATEŘINA BLÁHOVÁ, ONDŘEJ SLÁDEK (ED.)
O PSANÍ DĚJIN
Teoretické a metodologické problémy literární historiografie
Historici, literární vědci a slavisté se v této knize snaží nalézt odpověď na otázku, jak psát literární dějiny a pěstovat literární historiografii poté, co byly v průběhu minulého století vysloveny radikální pochybnosti o možnostech objektivního poznání, o jednotě historického vývoje i o jednotě autora a díla.
JANA VELEMÍNSKÁ, JAROSLAV BRŮŽEK (ED.)
EARLY MODERN HUMANS FROM PŘEDMOSTÍ
A new reading of old documentation
Cílem publikace je zpřístupnit odborné veřejnosti a jiným zájemcům dokumentaci kosterních pozůstatků z Předmostí u Přerova. Po ztrátě většiny originálů během 2. světové války zůstávají deník hlavního objevitele K. J. Mašky a znovunalezená fotodokumentace doprovázející antropologickou monografii prof. J. Matiegky jedinými přímými zdroji informací o této významné lokalitě.
LUBOMÍR DOLEŽEL
FIKCE A HISTORIE V OBDOBÍ POSTMODERNY
Edice Možné světy přichází s knihou z oboru "metahistorie", jež zkoumá zapeklitý problém vztahu mezi historiografií a tvorbou fikce. Dělá to ze specifické pozice – sémantiky možných světů. Zaměřila se na dvě otázky: jak byla postmoderní historiografie a tvorba fikce ovlivněna postmoderním teoretizováním a jak se budou jevit vztahy mezi historií a fikcí po pečlivé analýze tvorby postmoderního období?
ZDENĚK ŠESTÁK
JAK SE ZE ŽIŽKOVA STALO VELKÉ MĚSTO
Monografie volně navazuje na dvě předešlé autorovy práce, které se u čtenářů setkaly s příznivým ohlasem: Jak žil Žižkov před sto lety a Jak hřešil Žižkov před sto lety. Autor se zaměřil na půlstoletí trvající období prudkého rozvoje Žižkova, během něhož se z rozlehlého návrší s volně rozmístěnými zemědělskými usedlostmi stalo moderní lidnaté město.
JAROSLAVA NESVADBOVÁ, SYLVIE PECHÁČKOVÁ (ED.)
HISTORICKÝ ATLAS HUB
Obrazy Františka Tyttla
Dílo plzeňského řídícího učitele, mykologa a malíře-samouka odráží dobový zájem o přírodu a vědecké bádání spojené s didaktickými a výchovnými cíli. Autorova všestrannost vytvořila pro tvorbu odborných kreseb ideální předpoklady. František Tyttl, který důvěrně znal a citlivě vnímal živou přírodu a její proměny i detaily, o svých začátcích říká: "…přešel jsem k náhledu, že v botanice je již mnoho uděláno, kdežto houby byly jako popelka – bylo to chudé, a tak začal jsem studovati a malovati houby…" Čerstvé houby jako předlohy ke svým kresbám a malbám sbíral Tyttl nejprve sám, brzy však získal více než 60 spolupracovníků.
MIROSLAV VERNER
PYRAMIDY
U příležitosti 50. výročí založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vydalo nakladatelství Academia knihu známého egyptologa, archeologa, epigrafika a světově uznávaného odborníka na dobu stavitelů pyramid Miroslava Vernera Pyramidy. Publikace plná perokreseb a unikátních fotografií čerpá z výsledků nejnovějších výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru. Podává ucelený přehled o všech pyramidách, které byly dosud v Egyptě objeveny, o době, v níž vznikaly, i o badatelích, kteří se o jejich výzkum zasloužili. Přináší také zajímavé informace o tom, jak a proč se pyramidy stavěly.
