ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Prezentace Ukrajinsko-českého a česko-ukrajinského slovníku


V rámci 14. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu SVĚT KNIHY PRAHA 2008 uspořádal 25. dubna 2008 ředitel Nakladatelského a softwarového domu LEDA dr. Rudolf Červenka za přítomnosti ředitelky Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Heleny Ulbrechtové slavnostní prezentaci Ukrajinsko-českého a česko-ukrajinského slovníku, který nakladatelství vydalo.

obrazek k clanku
Zleva ředitel ­nakladatelství LEDA Rudolf Červenka, autoři slovníku Růžena Šišková a Nikolaj Savický a ředitelka ­Slovanského ­ústavu Helena Ulbrechtová
FOTO: Archiv SLÚ AV ČR

Dr. Rudolf Červenka a dr. Helena Ulbrechtová ve svých proslovech vyzdvihli význam díla pro kulturní a hospodářskou spolupráci obou národů. O přípravě slovníku, jeho rozsahu i obsahu poté pohovořili oba autoři – Růžena Šišková a Nikolaj Savický. Slovník má 1032 stran a všechna uvedená heslová slova jsou opatřena gramatickými a stylistickými charakteristikami. Uvedena je základní frazeologie, ukrajinská heslová slova jsou opatřena přízvukem. V příloze čtenáři naleznou i zkratky běžně užívané v obou jazycích.

Autoři slovníku jsou členy pracovního kolektivu, který se ve Slovanském ústavu AV ČR soustavně zabývá výzkumem synchronní dynamiky slovanských jazyků, což jim umožňuje adekvátně zachytit reálný současný stav slovní zásoby ukrajinštiny i češtiny. Toto aktuální lexikografické dílo představili jak z praktického hlediska uživatelského, tak i v širším sociolingvistickém aspektu. Inovace slovní zásoby v ukrajinštině tvoří tři základní vrstvy: především se jedná o globální inovace společné v podstatě pro všechny jazyky, které odrážejí především vývoj vědy a techniky, informatizaci společnosti, nové jevy v umění, módě apod. Druhá vrstva, společná pro všechny slovanské jazyky a některé další jazyky střední a východní Evropy, je spjata se společenskými změnami, které v tomto regionu v posledních dvou desetiletích proběhly (zejména přechod na tržní ekonomiku a parlamentní demokracii). Jde o celé vrstvy ekonomické a politické terminologie zčásti aktivované z domácího lexika starších období, zčásti nově tvořené a zčásti přejímané především z angličtiny. Třetí vrstva specifická pro ukrajinštinu odráží proces emancipace od doposud dominantního vlivu ruštiny (na vlastním ukrajinském území) a proces interakce dvou forem spisovné ukrajinštiny, které se vyvinuly ve dvacátém století – značně rusifikované ukrajinštiny "sovětské" a té formy spisovné ukrajinštiny, která se vyvinula v ukrajinské diaspoře (exilu), především v USA a v Kanadě jako pokračování západoukrajinské varianty celonárodního jazyka. Jako příklad lze uvést dvojici výrazů: "východní" льотчик (srov. ruské лётчик), "západní" летун – letec). Všechny uvedené procesy se vyznačují vysokou dynamikou, a slovník proto musí v rámci možností daných rozsahem zachycovat jejich aktuální stav.

Materiálovou základnu slovníku tvoří jak nejnovější lexikografické příručky, tak zejména vlastní excerpce z tištěných pramenů a z internetu. Nakolik se autorům podařilo splnit uvedené záměry, musí už posoudit sami čtenáři a uživatelé.

JANA ŠLECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.