Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2010  > duben  > Z Bruselu

Činnost českých a moravských regionů v Bruselu


V centru Evropské unie má kromě nejrůznějších agentur a organizací své zastoupení také většina českých a moravských regionů. Kancelář CZELO zjišťovala, jak tato bruselská zastoupení fungují a jaké aktivity vyvíjejí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Na činnost těchto kanceláří jsme se zeptali zástupců dvou krajů ČR – Markéty Pokorné, zástupkyně Ústeckého kraje, a Jiřího Kolmana, zástupce kraje Jihomoravského.

Kdy jste zakládali vaši kancelář v Bruselu a jaké byly důvody jejího vzniku? Můžete stručně představit hlavní cíle a aktivity?
Markéta Pokorná: Zastoupení Ústeckého kraje v Bruselu jsme zakládali v roce 2007 společně s otevřením Českého domu v Bruselu. Hlavním cílem zastoupení byla tehdy zejména reprezentace Ústeckého kraje během českého předsednictví. Dnes jde především o marketing kraje (podporu cestovního ruchu a zlepšení celkového image kraje), získávání dalších finančních prostředků z evropských fondů pro Ústecký kraj, zapojení kraje a regionálních aktérů do mezinárodních projektů, informační servis, navazování vztahů s dalšími zahraničními regiony a institucemi EU, služby delegacím Ústeckého kraje a také o zajištění agendy související se členstvím hejtmanky Ústeckého kraje ve Výboru regionů (mj. členka komise ENVE pro životní prostředí, energetiku a výzkum).
Jiří Kolman: Kancelář Zastoupení Jihomoravského kraje při EU vznikla v říjnu 2007 a jejím úkolem je zprostředkování kontaktů, poskytování informací o aktuálním dění v EU, prezentování a prosazování zájmů Jihomoravského kraje u institucí EU, navazování spolupráce s ostatními regiony a propagace kraje v zahraničí. Kancelář zastoupení se ve spolupráci s kolegy z Jihomoravského kraje a dalšími partnerskými institucemi zaměřuje v oblasti vědy a výzkumu na připravované vědeckovýzkumné projekty, které budou předkládány ke kofinancování ze zdrojů EU.


Obě fota: Archiv CZELO
Markéta Pokorná

Jaké jsou aktivity kanceláře v Bruselu z hlediska prezentace výzkumu a vývoje vašeho kraje?
Markéta Pokorná: Během českého předsednictví naše kancelář představila výzkum a vývoj v Ústeckém kraji na workshopu Znalostní regiony a Lisabonská strategie. Každý region předvedl své „nej“; za náš kraj jsme prezentovali vědecké, výzkumné a technologické parky v Ústí nad Labem, Chomutově a Rumburce, výzkumné a inovační centrum UNIREG a výzkumné centrum v Ústí nad Labem, jež vzniklo ve společném projektu univerzity UJEP, Výzkumného ústavu anorganické chemie ÚL a Institutu Chemical Process Fundamentals Praha. Doprovodnou součást workshopu tvořila výstava nejlepších vynálezů. Ústecký kraj se pochlubil nejčistšími safíry na světě a novou převratnou technologií výroby epichlorhydrinu založené na glycerinu ústecké firmy Spolchemie.
Jiří Kolman: Jihomoravský kraj se v Bruselu nejčastěji prezentuje formou organizace seminářů a ukázkami úspěšných a připravovaných projektů na webech EK. U příležitosti českého předsednictví v Radě EU náš kraj ve spolupráci s ostatními českými kraji a s kanceláří CZELO uspořádal již zmíněný seminář Znalostní regiony a Lisabonská strategie, na kterém odborníci představili připravované projekty k financování ze strukturálních fondů. Seminář moderoval radní Jihomoravského kraje Miloš Šifalda a zúčastnili se jej mluvčí z různých zainteresovaných unijních a českých institucí. Jihomoravský kraj předvedl např. projekty Jihomoravského inovačního centra, Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, CEITEC – Středoev-ropský technologický institut – společný projekt brněnských univerzit a Akademie věd ČR či projekt brněnského Vysokého učení technického NETME Centre – Nové technologie pro strojírenství.


Jiří Kolman

Spolupracujete z pozice zastoupení kraje v Bruselu s univerzitami nebo výzkumnými centry z vašeho kraje?
Markéta Pokorná: Spolupráci uskutečňujeme na několika úrovních: vyhledávání příležitostí pro zapojení se do mezinárodních projektů, pořádání společných odborných akcí a diskusí. Nejvíce je spolupráce znatelná v oblasti chemického průmyslu, kde jsme v pravidelném kontaktu s Výzkumným ústavem anorganické chemie a Univerzitou J. E. Purkyně.
Jiří Kolman: Jsme přirozeně v kontaktu s brněnskými univerzitami, s nimiž spolupracujeme nejen při prezentaci projektů z oblasti vědy a výzkumu v unijních strukturách, ale podílíme se také na zprostředkovávání studentských stáží v partnerských institucích v Bruselu. Studenti vykonávají stáže i v naší kanceláři. Nyní spolupracujeme s právě vznikajícími jihomoravskými projekty CEITEC nebo ICRC, které posunou vědecko-výzkumný potenciál Jihomoravského kraje k evropským standardům. Věříme, že přivedou do Brna uznávané světové kapacity a napomohou rozvoji celého regionu.

Uvedli byste názorný příklad úspěšné spolupráce s českými subjekty, která vedla ke vzniku evropského projektu, například v 7. RP?
Markéta Pokorná: Již jsem zmínila, že naše kancelář se prostřednictvím silné průmyslové základny Ústeckého kraje angažuje zejména v chemickém průmyslu, což v praxi vede ke spolupráci se SCHP ČR, chemickými podniky, akademickou půdou a výzkumnými ústavy v kraji. Spolupracujeme také s Evropskou sítí chemických regionů a institucemi EU. Příkladem úspěšné kooperace jsou odborné akce a mezinárodní projekt ChemLog, který se zaměřuje na chemickou logistiku ve střední a východní Evropě, a ChemClust orientovaný na podporu chemických klastrů; oba tyto projekty jsou financovány z programu Central Europe. V současné době Ústecký kraj rovněž připravuje několik projektových záměrů ve spolupráci s vědeckými a výzkumnými pracovišti do 7. rámcového programu.
Jiří Kolman: Jihomoravský kraj například uspěl s projektem SoMoPro (South Moravian Programme for Distinguished Researchers), který má prohloubit a zlepšit mobilitu zahraničních vědců a repatriaci českých vědců na výzkumná pracoviště na jižní Moravě. Projekt je unikátní mimo jiné také proto, že se jedná o jeden z prvních případů, kdy kraj ČR úspěšně zažádal o prostředky ze 7. RP.

V Bruselu se prostřednictvím stáží a školení nabízí množství příležitostí studentům a absolventům vysokých škol. Nabízí mladým lidem podobnou možnost i vaše kancelář?
Markéta Pokorná: Zastoupení Ústeckého kraje tuto příležitost mladým lidem nabízí. Každoročně vyhlašujeme pro studenty vysokých škol výběrové řízení na stážisty v bruselské kanceláři. Praktickou stáž financujeme z programu Celoživotní vzdělávání.
Jiří Kolman: Jak jsem již uvedl, naše kancelář se snaží zprostředkovat stáže studentům jihomoravských vysokých škol v bruselských firmách a institucích. Stáže tohoto typu jsme dohodli již pro několik desítek studentů. Není však nutné se obávat masivního odlivu studentů; rezervy pořád zůstávají, protože jen v Brně studuje přibližně 80 000 vysokoškolských studentů.

Jak dlouho působíte v Bruselu a jakou akci spojenou s výzkumem a vývojem považujete za největší úspěch kanceláře? Plánujete do budoucna další aktivity určené k propagaci VaV?
Markéta Pokorná: Ústecký kraj v Bruselu zastupuji od konce roku 2007. Za svůj dosavadní největší úspěch považuji navázání úzkých vztahů se všemi aktéry v oblasti chemického průmyslu. Výsledkem této spolupráce jsou zmíněné mezinárodní projekty a zapojení se do evropského dialogu. Ústecký kraj prostřednictvím zastoupení mimo jiné během českého předsednictví zorganizoval (ve spolupráci s ECRN a EK) velmi úspěšnou konferenci navazující na výsledky závěrečné zprávy Skupiny pro konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu. Nyní připravuje aktivity orientované na bezpečnost chemické výroby.
Jiří Kolman: V Bruselu působím od podzimu roku 2007. Za úspěch v oblasti vědy a výzkumu určitě považuji publikování informací o různých brněnských vědeckovýzkumných projektech nejen na klíčových webech Evropské komise, ale i v dalších evropských informačních médiích.

LENKA HAVLÍČKOVÁ a MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR