Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2010  > duben  > Téma měsíce

Etika vědy v České republice


V rámci výzkumného projektu Grantové agentury Akademie věd IAA900090803 Etika vědy v České republice: současný stav a jeho historické kořeny se dne 17. února 2010 konal v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze shodně pojmenovaný workshop, kterého se zúčastnily významné osobnosti našeho vědeckého života. Jednání zahájil ředitel Filosofického ústavu AV ČR dr. Pavel Baran.


© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Etika vědy se začala výrazně rozvíjet po druhé světové válce především v souvislosti s možnostmi využití jaderné energie. Současně byla pociťována také nutnost regulovat pravidla lékařské etiky a bioetiky pomocí zákonů a etických kodexů poté, co vyšly na povrch otřesné případy pokusů na lidech bez jejich souhlasu v době druhé světové války. V naší zemi se svobodná diskuse o etice vědy mohla rozvíjet ve větší míře až od devadesátých let minulého století. Pozornost veřejnosti směřovala zejména k problematice životního prostředí a ekologické etice, která je oblastí velmi širokou a zároveň u nás dobře zpracovanou. Projekt o etice vědy v ČR se tedy zaměřil na jiné otázky, u nás méně veřejně diskutované a méně zpracované, ale přitom velmi aktuální.

Workshop Etika vědy v České republice se zabýval významnými tématy, jakými jsou etické aspekty řízení a financování vědy v ČR, hlavní problémy bioetiky, lékařská etika a etika vědy v českém myšlení 20. století. K jednotlivým problémovým okruhům se vyjadřovaly osobnosti v dané oblasti vysoce kompetentní. Prof. Helena Illnerová z Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i., členka Vědecké rady AV ČR a předsedkyně Komise pro etiku vědecké práce AV ČR, vedla dopolední jednání, které bylo zaměřeno na hlavní problémy etiky vědy. Sama též přispěla obsažným vstupem o etických problémech spojených s řízením vědy a provozem vědecké práce a zmínila se též o morální autoritě spjaté s osobností vědce – profese vědce nemá být redukována na zaměstnání sloužící obživě, ale má si udržet status povolání spjatého s vyššími cíli.

Mezi další témata zařazená k hlavním problémům etiky vědy v ČR patřil příspěvek dr. Adolfa Filáčka, vedoucího Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR, nazvaný Financování vědy jako hodnotová volba. Seznámil posluchače s dominantními vlivy na financování výzkumu v ČR, ale i s globálními výzvami pro Evropu a současnými trendy výzkumu a vývoje včetně srovnání situace v ČR s jinými zeměmi. Následná diskuse se dotýkala zejména otázky, do jaké míry je žádoucí, aby se vědní politice EU přizpůsobovaly národní systémy vědy a výzkumu (včetně ČR).

Větší část workshopu se věnovala otázkám spojeným s bioetikou, která v dnešní době patří nesporně mezi nejdiskutovanější témata, a to jak v odborné, tak i v laické veřejnosti. Úvodní vstup do problematiky přednesl prof. Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., který identifikoval hlavní současné problémy bioetiky (fertilizace in vitro, výzkum na kmenových buňkách, klonování, neuroetika). Prof. Vasil Gluchman, ředitel Institutu filozofie a etiky FF Prešovské univerzity, nazval svůj příspěvek Etika bioetiky a zaměřil se na otázku lidské důstojnosti v současné bioetice. Na jeho téma navázal prof. Josef Dolista z Filosofického ústavu AV ČR, působící též na Jihočeské univerzitě, a seznámil posluchače s pohledem katolické církve na tuto problematiku (Dignitas personae), přičemž zdůraznil zejména historicitu teologie a vývoj pohledu církve na některé otázky spjaté s rozvojem vědy. Vztahu náboženství k vědě a k bioetice byly věnovány i příspěvky zástupců církve československé husitské a židovství.

Workshopu se zúčastnil i prof. Jaroslav Drobník, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty UK, předseda sdružení BIOTRIN, člen Komise pro nakládání s GMO a produkty Ministerstva životního prostředí, který v přednášce Etika a zelená biotechnologie objasnil hodnoty spojené s rozvojem geneticky modifikovaných rostlin v kontrastu k rizikům a škodám způsobovaným jejich krátkozrakým odmítáním.

Další tematický okruh, kterému předsedal doc. Josef Kuře z Ústavu lékařské etiky LF MU Brno, se zabýval bioetikou ve vztahu k lékařské etice. Zde mezi klíčové příspěvky patřilo vystoupení dr. Dagmar Pohunkové o vývoji lékařské etiky v ČR po roce 1989 v mezinárodním kontextu a dále dr. Evy Kalvínské, koordinátorky psychosociální a spirituální péče ve Fakultní nemocnici v Motole, o integrování spirituální péče do zdravotnictví.

Závěrečná část workshopu, které předsedal prof. Jan B. Lášek, se týkala zkoumání filozofických zdrojů etiky vědy v ČR a zaměřila se hlavně na pozitivismus (dr. Wendy Drozenová, dr. Jiří Kučírek), fenomenologii (prof. Anna Hogenová), dílo Emanuela Rádla a jeho reflexi v české filozofii (dr. Jana Dlouhá) a etická východiska při hodnocení dopadů vědy a technologií (dr. Petr Machleidt). Poslední filozoficky zaměřený blok představoval pokus o přehodnocení české myšlenkové tradice ve světle otázek, které etika vědy klade dnes, tedy pokus uvidět filozoficko-historické souvislosti ve světle nových skutečností.

Šíře tematiky a časový rámec workshopu samozřejmě neumožnily dostatečnou diskusi na probíraná témata, ale jen zodpovězení několika věcných otázek k jednotlivým tematickým okruhům. Důležité bylo nejen slyšet jednotlivé příspěvky, ale uvažovat i o kontextu a jejich vzájemné souvislosti. Následná jednání s autory umožní zapracovat výsledky workshopu do kolektivní monografie, která bude publikována v rámci výše uvedeného projektu GA AV Etika vědy v ČR: současný stav a jeho historické kořeny.

WENDY DROZENOVÁ,
hlavní řešitelka projektu,
Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti
při FLÚ AV ČR, v. v. i.

V návaznosti na příspěvek Etika vědy v České republice požádal Akademický bulletin tři účastníky semináře (prof. J. Dolistu, prof. J. Syku a prof. J. Drobníka) o jejich komentáře, v nichž nechybí zajímavé postřehy.