English
Ve fondu byzantologické knihovny Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se nachází latinsky psaná kniha jezuity Františka Borgii Kéri (studio Francisci Borgiae Kéri) nazvaná Imperatores Orientis, compendio exhibiti,
e compluribus Graecis praecipue scriptoribus, a Constantino magno, ad Constantinum ultimum, et expugnatam per Turcos Constantinopolim.
Jak sáhodlouhý název napovídá, kniha líčí dějiny byzantské říše, respektive dějiny vlád jednotlivých byzantských císařů počínaje vládou Konstantina Velikého v roce 324 a konče vládou a smrtí Konstantina XI. Palaiologa na konstantinopolských hradbách a dobytím Konstantinopole Turky v roce 1453.
Jde o poměrně velkou knihu o rozměrech 33 x 21 x 4 cm, která byla dedikována knížeti Pavlovi II. Antonínu Esterházymu (1711–1762) z Galanty, rakouskému polnímu maršálkovi a vyslanci na sicilském dvoře v Neapoli (celsissimo S.R.I. principi Paulo Antonio Eszterházy de Galantha). Svolení k jejímu tisku udělil ve Vídni 24. dubna 1743 provinciál jezuitského řádu pro rakouské země Antonius Vanossi (Ego Antonius Vanossi, Soc. Jesu per Provinciam Austriae Praepositus provincialis) a v roce 1744 ji v Trnavě (Tyrnaviae) vydala jezuitská univerzita, akademie (Typis Academicis Societatis Jesu), která zde byla založena v roce 1635 díky přímluvě ostřihomského arcibiskupa Petra Pazmányho u rakouského císaře Ferdinanda II. Kniha byla distribuována v církevním, jezuitském arcibiskupském kolegiu v maďarském Györu (Archi-Episcopali Societatis Jesu Collegio Jauriensi) v měsíci srpnu v roce 1748 (Anno M. DCC. XLVIII. Mense Augusto).
Po úvodním slovu, které je věnováno knížeti Esterházymu, a předmluvě ke čtenářům se autor v chronologickém pořadí zabývá vládou jednotlivých byzantských císařů a jejich významnými politickými, kulturními a náboženskými počiny. Závěrem je kniha opatřena abecedními rejstříky osob, geografických názvů a věcných termínů (Index rerum memorabilium, et nominum, praecipue propriorum accuratus).
Dílo patří k nejstarším tiskům – vedle starých tisků z poloviny 19. století – nacházejících se v knihovně Slovanského ústavu. A jak je ústav získal? Kniha pochází z pozůstalosti světově uznávaného byzantologa F. Dvorníka, který část své velké knihovny, která byla umístěna v USA, kam odešel v době nacistické okupace Československa, věnoval na počátku 70. let 20. století redakci československého mezinárodního časopisu Byzantinoslavica (http://www.slu.cas.cz/4.html).
LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.