Pro dobré jméno Česka

MARINA HUŽVÁROVÁ

Novinku pro podporu lepší koordinace zahraničních aktivit v nejrůznějších oblastech představili veřejnosti ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek spolu s pověřeným ředitelem Českých center Zdeňkem Lyčkou. Jde o nový webový portál, který umožní české iniciativy v zahraničí, a to jak státní, tak soukromé, nejen mapovat a koordinovat, ale také spoluvytvářet, protože je otevřený všem zájemcům.

Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek (uprostřed) s ředitelkou Odboru veřejné diplomacie MZV Kristinou Larischovou a Zdeňkem Lyčkou, pověřeným ředitelem Českých center při tiskové konferenci v Černínském paláci

„Snažíme se, aby prezentace České republiky v zahraničí nebyla roztříštěná. V oblasti průmyslu se to již částečně povedlo, a tak se v současnosti soustředíme na oblast kultury,“ uvedl při červnové prezentaci v Černínském paláci ministr Lubomír Zaorálek. Bezplatný informační portál, který má poskytnout institucím i jednotlivcům platformu ke sdílení informací a případnému navazování spolupráce, nese lakonický název Czechplatform.cz. Provozují ho Česká centra, která z titulu své hlavní náplně a zadání propagují naši republiku v zahraničí. Připomeňme, že se centra zrodila po vzniku samostatné České republiky a v současnosti mají 22 poboček ve 20 zemích na třech kontinentech; zatím poslední bylo otevřeno před třemi lety v Soulu.

Portál je záměrně jednoduchý – neobsahuje rušivé vizuální prvky, naopak odkazuje rovnou na webové stránky organizátorů jednotlivých aktivit. Za projektem stojí člověk s dlouhodobou diplomatickou zkušeností, který mj. sám vedl České centrum ve Stockholmu, byl naším velvyslancem v Dánsku a do konce letošního června řídil z pověření pana ministra ústředí Českých center v Praze, dr. Zdeněk Lyčka. Zkušenost s nedostatkem informací o kulturních aktivitách v tom nejširším slova smyslu vycházela z jeho vlastní praxe. Navíc doposud chybělo prostředí umožňující monitorovat všechny zahraniční prezentace i kvůli tomu, že by bylo otevřené nejen pro všechny relevantní státní instituce, ale nabídlo také prostor individuálním aktérům, kteří se v zahraničí prezentují bez oficiální podpory.

Určitou obdobu propagačních středisek mají snad všechny země. Pokoušejí se i o podobnou společnou platformu? Co je cílem projektu „Czech-platform“ a komu je určen?
Účelem je vytvořit prostředí pro mapování aktivit českých kulturních a kreativních průmyslů v zahraničí realizovaných ze státních i soukromých zdrojů. Nabídnout prostor pro vzájemnou spolupráci, koordinaci a zefektivnění české zahraniční prezentace. Poskytnout bezplatně službu českým aktérům, kteří se prezentují ve světě a chtějí, aby se o jejich aktivitách vědělo. A také získat nástroj pro zpětnou vazbu prezentace v zahraničí, ucelené statistické údaje pro plánování i hodnocení. Za cílové uživatele považujeme ministerstva, státní instituce, VŠ, umělecké agentury, kurátory, organizátory festivalů, ale také nezávislé umělce, vědce a další zájemce. Jednoduchý portál může bezplatně využít každý, kdo plánuje prezentaci svého projektu v zahraničí a chce, aby se o něm vědělo. To se týká také kulturních institucí, které jednotlivé umělce zastupují. Stačí vyplnit akci v systému, netřeba předchozí registrace. Uveřejněné informace se dostanou k českým subjektům v zahraničí, tedy k zastupitelským úřadům, českým centrům, krajanským spolkům, bohemistům a dalším organizacím. Mohou nabídnout spolupráci, zvýšit povědomí o konané akci, případně poskytnout aktuální služby. Mohou také navrhovat větší akce, jako jsou například české dny, týdny, sezony apod., se zapojením většího množství partnerů, sdílením finančních prostředků a intenzivnějším oslovením cílových skupin.

S kulturním bohatstvím každé země je velmi těsně spjata také věda – s tímto vědomím jste vyrazili do světa na veleúspěšnou „spanilou jízdu“. Co vše propagace české vědy zahrnuje?
Představujeme nové inovativní projekty a upozorňujeme na potenciál českého výzkumu a vývoje. Rozvíjíme spolupráci s univerzitami, vysokými školami a odbornými institucemi. Našimi významnými partnery jsou zejména Akademie věd ČR a její jednotlivé ústavy, British Council, Česká inovace, Národní technické muzeum a Technologická agentura ČR. Dále iniciujeme výstavní projekty odhalující historii, současnost i blízkou budoucnost naší vědy a výzkumu. Jsme partnery české části mezinárodní soutěže FameLab, kterou organizuje British Council. Loni jsme poprvé udělili Cenu Českých center za rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce, a to MUDr. Pavlu Tomšíkovi za úspěch právě ve zmíněné soutěži FameLab 2014. Spolupracujeme s Českou inovací o. p. s., která organizuje festival ČINFEST a jako partner soutěže Česká inovace jsme prezentovali vítězné projekty z let 2014 a 2015 doma i v zahraničí (beton přenášející světlo LiCrete, vozidlo ELBEE, Pitná voda a peletky z prasečí kejdy, MAGIC BOX nebo Pohybový závitový mechanismus). Zapojujeme se do Týdne vědy a techniky AV ČR.

Rozrůstá se vám i cyklus výstavních projektů zaměřených na vědu. Které se těšily největší ­pozornosti?
Úžasně se nám osvědčila expozice Otto Wichterle: Příběh kontaktní čočky – v zahraničí už se představila na 40 místech. Česká věda bojuje s viry je název výstavy v podobě třímetrového fullerenu ztvárněného výtvarníkem Jáchymem Šerých, která seznamuje s prof. Antonínem Holým a jeho objevy. Příznačný název nese výstava Bedřich Hrozný – 100 let od rozluštění chetitského jazyka, která světu připomíná výročí výjimečného objevu českého vědce Bedřicha Hrozného. Doprovází ji zvuková instalace českého umělce Pavla Sterce a promítání filmové smyčky sestříhané z dobových dokumentů. A také projekt NANORMÁLNÍ SVĚT.CZ 2015 představující nanosvět v podobě přirozené, jak existuje bez přičinění člověka, i v podobě umělé, jak jej člověk vytváří a buduje. S velkým ohlasem se setkává výstavní projekt o historii a současnosti fenomenální stavebnice MERKUR, která rozvíjí technické myšlení, stala se nejen základnou mnoha domácích kutilů a budoucích vědců, ale také prototypem Wichterlova čočkostroje.

Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Česká centra vnímají vědu jako součást národní kultury. Zatímco horní snímek patří expozici o životě a díle Antonína Holého na loňské světové výstavě EXPO v Miláně, dolní obrázek zachycuje nápaditou periodickou tabulku kulturních akcí Českého centra v rumunské Bukurešti
z roku 2012.

Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin

K vědě a vzdělání se jistě sluší doplnit, že česká centra spolupracují s univerzitami a ve své síti zajišťují stáže českých studentů. A také, že v Berlíně, Budapešti, Bukurešti, Kyjevě, Londýně, Miláně, Mnichově, Moskvě, New Yorku, Paříži, Sofii, Tokiu, Varšavě, Vídni a od letoška i Bratislavě vyučuje přes 50 lektorů češtinu včetně zprostředkování certifikovaných zkoušek.

Popřejme, aby radary českých center – nově symbolizované prostřednictvím teček ve tvaru šipky – naváděly na místa akcí v zahraničí, jak je smyslem projektu Czechplatform, i naše vědce.

 
Zdeněk Lyčka vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu v Ostravě a později Univerzitu Karlovu v Praze. Mimo svou diplomatickou kariéru se věnuje překladům severské a angloamerické literatury. Za knihu Grónské mýty a pověsti získal Cenu Josefa Jungmanna. V roce 2011 překonal na lyžích Grónský ledovec, později absolvoval na kajaku cestu z Prahy do Severního moře.