Unikátní vakcína pro léčbu infekčních onemocnění, historicky první zdokumentování vývoje zubu, které může pomoci v boji proti rakovině, revoluční objev organismu bez mitochondrií neboli „buněčných elektráren“ – i takové jsou aktuální výsledky vědeckých týmů z centra BIOCEV, které za účasti významných hostů zahájilo 16. června 2016 plný provoz.
Foto: Archiv BIOCEV
Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve středočeském Vestci vzniklo za finanční podpory Evropské unie a do roku 2020 by zde mělo pracovat až 400 vědeckých pracovníků a 200 magisterských a doktorandských studentů. V současnosti se již 56 výzkumných skupin, působících v pěti synergických programech, zaměřuje na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům; mezi koncové výstupy patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství.
Po ceremoniálu, jehož se zúčastnili mj. místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství Kateřina Valachová, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, předseda Akademie věd Jiří Drahoš, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší, následovaly prohlídky vybraných pracovišť a posléze mezinárodní konference českých i zahraničních vědců.
Jak uvedl ředitel BIOCEV Pavel Martásek, centrum propojuje tradiční silné obory z oblasti technických, přírodních a lékařských věd: „Kvalitní vědecké výsledky jsou závislé na dobrém přístrojovém vybavení, a především vzdělaných a chytrých lidech. Dovolím si říct, že BIOCEV má obojí – a to jak nejmodernější technickou základnu, tak i odborníky, kteří jsou připraveni předávat znalosti a zkušenosti studentům.“
Výzkumné aktivity započaly již v roce 2012, v době, kdy projekt existoval jen na papíře a vědecké týmy na původních pracovištích. V současnosti působí v centru téměř 400 vědeckých a technických pracovníků; téměř třetina z nich pochází ze zahraničí – například z Austrálie, Kanady, Francie, Ukrajiny, Polska nebo Německa. Týmy již publikovaly na 320 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech (Cell, Molecular Cell, Nature Communication a Gastroenterology a dalších).
lsd