Naše nejbližší hvězda – Slunce – opět přinesla léto. Parné, žhavé či rozmarné, jak je libo. A taky hravé. Světlo, malující fantaskní obrazy jako třeba na titulní stránce letního dvojčísla Akademického bulletinu, se od největší hvězdy sluneční soustavy dostane na povrch Země za 8 minut a 19 sekund. To je zlomek času, který světlo potřebuje na cestu z druhé nejbližší hvězdy Proxima Centauri, odkud mu to trvá víc než čtyři a čtvrt roku. Střední sluneční čas je pak základem měření času v běžném životě. A protože léto mívá čas volnější, pokochejte se s námi odrazem budovy Akademie věd ČR, jak jej rozvlnilo skleněné opláštění Nové scény Národního divadla, než se vydáte dál třeba za našimi archeology, kteří analyzují paleogenetický záznam z věstnonických a pavlovských lidských fosilií, zaskočte si do Vídně zjistit, co máme s tímto městem společného, případně zůstaňte vzhůru i po západu Slunce, a to buď s filozofy, nebo nebo na koncertu v Obecním domě prostřednictvím fotoreportáže. A nezapomeňte ani na nově otevřený parazitologický pavilon a dendrologickou zahradu Biologického centra v Českých Budějovicích.
Za celý redakční kolektiv vám přeji krásný letní čas, a pokud v něm budete sledovat Slunce, vězte, že první písemné zmínky o jeho pozorování pocházejí ze starověké Číny a jsou staré 4000 let.
MARINA HUŽVÁROVÁ