CM 863

Výstavní aktivity k letošním oslavám 1150. výročí příchodu soluňských věrozvěstů na Velkou Moravu v roce 863 završuje expozice symbolicky nazvaná CM 863. Vznikla propojením výstav v Brně Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo (viz AB 5/2013) a v Olomouci Mezi Východem a Západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí a je rozšířena o památky cyrilometodějského kultu spjaté s Čechami.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
V kláštera sv. Anežky České v Praze

Výstavu pod záštitou UNESCO a prezidenta ČR uspořádaly Ministerstvo kultury a Národní galerie v Praze ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, Muzeem umění Olomouc, Vlastivědným muzeem v Olomouci a Slovanským ústavem AV ČR v gotických prostorách pražského kláštera sv. Anežky České. Devět jejích oddílů přehledně člení soubor více než 250 exponátů, který sestává z archeologických nálezů a památek sochařství, malířství, knižní kultury, uměleckého řemesla, písemnictví a architektury – jde tak o jednu z nejrozsáhlejších výstav k cyrilometodějské tematice. Jak na tiskové konferenci 31. října 2013 uvedl zastupující generální ředitel Národní galerie v Praze Vít Vlnas, je syntézou toho nejlepšího, co přinesly předchozí výstavy, a rovněž pokračováním tradice, kterou NG zahájila v roce 1997 výstavou o sv. Vojtěchovi: „Jde již o čtvrtou expozici o zemských patronech, která se koná v Anežském klášteře – tedy v prostorách, jež jsou příhodné už jen proto, že souvisí s expozicí středověkého umění v Čechách a střední Evropě.“
Podle kurátorky Mgr. Štěpánky Chlumské je výstava určena jak odborníkům, tak i laické veřejnosti, která se s cyrilometodějským tématem setkává především v kontextu základních školních znalostí, avšak již si nepředstaví dobovou atmosféru byzantské misie na Velké Moravě ani tzv. druhý život věrozvěstů, tj. podoby tématu v dobové kultuře.

K nejstarším prezentovaným dílům patří středověké malby (Deska z Dubečka, Misál Johánka z Bludova), naopak nejmladšími jsou díla s cyrilometodějskou ikonografií spojená s výzdobou sakrálních interiérů, veřejných budov a prostranství Olomouce a Prahy v 19. a 20. století; patří mezi ně například výzdoba olomouckých svatyň (J. Köhler), pražské svatovítské katedrály (A. Mucha, F. Sequens), novostavby chrámu v Karlíně (J. Mánes, M. Pirner), Národního muzea (F. Ženíšek) či sousoší na Karlově mostě (K. Dvořák). Výstavu uzavírá část, jež se věnuje proměnám cyrilometodějské ikonografie a jejím historickým souvislostem v uměleckém řemesle, knižní kultuře, dobové grafice, numismatice a lidovém řemesle. Mnohé z památek jsou v Praze vystaveny vůbec poprvé. Pro dětské návštěvníky připravili pořadatelé prohlídkovou trasu, kterou ilustrovanými kresbami vypravil Martin Kubát, a rovněž lektorské programy včetně komentovaných prohlídek. Výstavu lze navštívit do 2. února 2014.
Ze Slovanského ústavu AV ČR participovali na přípravě badatelé z oddělení paleoslovenistiky a byzantologie – dr. Vladimír Vavřínek připravil texty pro „historickou část“ expozice, konkrétně k panelům o Velké Moravě, velkomoravské architektuře a modelům velkomoravských budov, dr. Václav Čermák panel o staroslověnském písemnictví; jejich texty byly zahrnuty i do katalogu-průvodce, který NG vydala v návaznosti na katalogy k výstavám v Brně a Olomouci.
Cyrilometodějskému výročí se Akademický bulletin věnoval v průběhu celého roku (viz AB 1/2013, 5/2013, 7–8/2013).

LUDĚK SVOBODA